Ve slovenské Nitře, v kraji pod staroslavným Zoborem, se ve dnech 13.–15. listopadu 2012 uskutečnila jedna z prvních konferencí k 1150. výročí příchodu Konstantina-Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, jež slavíme v letošním roce. Mezinárodní vědecké sympozium Tradícía a prítomnosť misijného diela sv. Cyrila a Metoda uspořádal Ústav pre výskum kultúrneho dedičstva Konštantína a Metoda pri Filozofickej fakulte Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře.
Foto: Miroslav Palárik, Archiv autora
Zasedání sekce Archeologie, historie
Mezi další partnery konference patřily Archeologický ústav SAV v Nitře, Slavistický ústav Jána Stanislava SAV a Historický ústav SAV v Bratislavě, Konference biskupov Slovenska, Rímsko-katolicka cyrilometodská bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, Biskupstvo Nitra, Nitriansky samosprávny kraj, Mesto Nitra, Nadácia Konštantína Filozofa a Slovenská historická spoločnosť pri SAV. Záštitu převzal prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič.
Setkání se zúčastnili nejen zástupci zemí, v nichž měla politicko-církevní a diplomatická mise Konstantina-Cyrila a Metoděje přímé účinky a dopad, nýbrž i badatelé ze zemí, v nichž působilo jejich dílo zprostředkovaně. Vedle badatelů z vědeckých, církevních a zájmových institucí ze Slovenské a České republiky přednesli příspěvky i vědci z Bulharska, Makedonie, Polska, Ukrajiny a Ruska. S hlavními referáty vystoupili nestoři slovenské vědy – archeolog Alexander T. Ruttkay se zabýval počátky christianizace na území Slovenska a sakrálními stavbami 9. století, doyen slovenské historie Richard Marsina popsal zápas o používání slovanského jazyka v liturgii na Velké Moravě a literární vědec Peter Liba sledoval obraz soluňských bratří Cyrila a Metoděje ve slovenské literatuře.
K přínosným příspěvkům patřily např. archeologické referáty T. Štefanovičové a M. Ruttkaye, historické M. Hurbaniče, T. Tandlicha a S. Otčenášové, filologické A. Škoviery, L. Matejky a S. Laukové, teologicko-filozofické V. Judáka
a C. Diatky nebo uměnovědný referát A. Boteka a kulturologický B. Turzonovové; ze zahraničních referátů zaujaly ty, jež přednesli Z. Taneski, M. Jakimovska-Tosić a S. Gadžova ze Skopje, J. V. Šimko a A.-R. A. Draškovcy z Užhorodu, M. Rembierz z Katovic,
P. Kostadinova a I. Trifonova ze Sofie a jiní. Českou republiku reprezentovala byzantoložka Lubomíra Havlíková z oddělení paleoslovenistiky a byzantologie Slovanského ústavu AV ČR, jež dlouhodobě spolupracuje s Ústavem pre výskum kultúrneho dedičstva Konštantína a Metoda FF UKF v Nitře v rámci dvou projektů, a to Po stopách sv. Cyrila a Metoděje ve slovenské a české bibliografii (1945–2010) – viz AB 11/2011 – a Po stopách sv. Cyrila a Metoděje ve slovenské a české bibliografii (do roku 1945). Vedle moderování sekce Archeológia, história proslovila příspěvek Metodějovo velkomoravské „Napomenutí vladařům“ – homilie nebo speculum principis? Pokus o novou žánrovou interpretaci. V něm na základě srovnání s byzantským prostředím vyslovila hypotézu, že velkomoravské Metodějovo Napomenutí vladařům patří mezi tzv. specula principum. V sekci Jazykoveda, literárna veda, pedagogika vystoupil s příspěvkem Cyrilometodějská tradice v Hlaholském misálu Vojtěcha Tkadlčíka paleoslovenista Miroslav Vepřek z Katedry bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který sledoval ohlas cyrilometodějství v misálu sestaveném v nové církevní slovanštině českého typu teologem V. Tkadlčíkem. Konferenční příspěvky budou publikovány v kolektivní monografii, jež vyjde ve výročním roce 2013.
Foto: Jaroslav Dóczy, Archiv autora
Kostel sv. Emmerama v areálu Nitranského hradu
Mezinárodní setkání vědců doplnil doprovodný program. Patřilo k němu nejen několik výstav na téma Posvätný odkaz. Cyril a Metod v slovenskom výtvarnom umení, ale i prohlídka Nitranského hradu a místního Diecézního muzea, stejně jako koncert v katedrálním chrámu – bazilice sv. Emmerama na Nitranském hradě. Slavnostní charakter konference podtrhla recepce na nitranském Biskupském úřadě a setkání s nitranským biskupem Viliamem Judákem.
Plnou verzi příspěvku si můžete přečíst zde.
LUBOMÍRA HAVLÍKOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.