English
XLI. zasedání Akademického sněmu AV ČR
Národní dům na Vinohradech v Praze se 13. prosince 2012 stal kulisou volby kandidáta na předsedu Akademie věd České republiky. Pro funkční období 2013–2017 navrhl nejvyšší samosprávný orgán AV ČR stávajícího předsedu prof. Jiřího Drahoše. Jeho nezpochybnitelnou pozici a vynikající renomé v čele nejvýkonnější české badatelské instituce potvrdilo hlasování Sněmu – ze 196 platných hlasů bylo 172 pro návrh, 14 proti, 10 se zdrželo. Nynější předsednický mandát Jiřího Drahoše vyprší 24. března 2013. Nového předsedu AV ČR jmenuje po projednání vládou prezident republiky na základě návrhu Akademického sněmu.
Pro funkční období 2013–2017 se o úřad předsedy AV ČR ucházel jediný kandidát – Jiří Drahoš. V r. 2009 se AS rozhodoval mezi Jiřím Drahošem (zvolen) a Evou Sykovou; v r. 2005 kandidovali Václav Pačes (zvolen) a Vladimír Nekvasil, v r. 2001 Helena Illnerová (zvolena), Karel Jungwirth, Jiří Niederle a Václav Pačes. V letech 1993 a 1997 kandidoval na předsedu Rudolf Zahradník.
V úvodu XLI. zasedání Akademického sněmu, jehož dopolední i odpolední část řídil místopředseda AV ČR pro třetí vědní oblast prof. Jaroslav Pánek, se Jiří Drahoš vrátil ke kritice metodiky hodnocení výsledků vědecké práce. Podle jeho názoru a rovněž s odkazem na odborná stanoviska (viz např. doporučení Mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR) nemůže tento principiálně nevhodný nástroj poskytovat potřebné zázemí pro rozhodování o institucionálním financování výzkumu v ČR.
Předseda Akademie věd v této souvislosti kritizoval i navrhované „dočasné řešení“ v podobě Principů Metodiky 2013, jež mají být v platnosti do doby, než Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zrealizuje projekt Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací v ČR (tzv. Individuální projekt národní – IPn Metodika). Jak uvedl Jiří Drahoš, zároveň se vyvíjí úsilí, aby se zaměření jmenovaného projektu přiblížilo Principům Metodiky 2013. Podle něj však nejsou oba cíle jakkoli slučitelné – Principy Metodiky 2013, jakož i ostatní dosavadní verze metodiky pouze imitují skutečné hodnocení. Akademie věd proto navrhuje současné rozdělování institucionálních dotací zafixovat až do doby, než vznikne metodika nová (nejdříve však po roce 2016). Předseda dále upozornil, že pokud vláda nepřehodnotí programové priority, budou výdaje na vědu stagnovat ve výši 26 miliard korun (0,7 % HDP); AV ČR obdrží od státu v tomto roce 4,6 miliardy korun.
Závažnou otázku představuje stabilizace českého výzkumného prostředí a udržitelnost nově budovaných výzkumných center – důležité je nejen pokračovat v úspěšném čerpání evropských zdrojů, nýbrž i najít ve státním rozpočtu finanční rezervy, aby se beze zbytku využil potenciál nových center excelence a zároveň nebyly ohroženy současné výzkumné instituce. Pro další vývoj české vědy je důležité, aby se k těmto otázkám vyjádřila rovněž Rada pro výzkum, vývoj a inovace a aby připravila plán, jak stabilizovat výzkumné organizace a udržitelnost nových výzkumných kapacit.
Jednou z nejdůležitějších událostí uplynulého období bylo podepsání Společného prohlášení předsednictev Akademie věd ČR, České konference rektorů a Rady vysokých škol (dostupné na http://avcr.cz), které má prohloubit vzájemnou spolupráci mezi těmito institucemi. Posílit postavení vědy v ČR má také cyklus seminářů, který se od února uskuteční ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou PČR.
V kontextu dalšího vývoje vědní politiky v Česku zmínil Jiří Drahoš zapojení AV ČR do příprav Národních priorit orientovaného výzkumu, vývoje a inovací a rovněž Strategii rozvoje AV ČR pro období 2014–2020, jejímž cílem je zvýšit vědecký výkon Akademie a jejích pracovišť vytvořením konzistentního programu, který by zohledňoval aktuální trendy světové vědy a vývoje poznání a zároveň reagoval na společenské výzvy v oblasti vědy a výzkumu. Napomoci určit základní vědecké směřování AV ČR by měla mj. i uvažovaná Mezinárodní vědecká rada – sestávat má například z představitelů význačných badatelských institucí typu Max-Planck-Gesellschaft či CNRS. Příprava Strategie bude patřit mezi nejdůležitější úkoly příští Akademické rady.
Ministr školství prof. Petr Fiala vyjádřil ve svém projevu názor, že je udržení institucionálních výdajů na vědu a výzkum ve stávající výši 26 miliard korun pozitivním signálem, neboť na rozdíl od zemí, jako jsou USA či Japonsko, u nás pokles výdajů nenastal. „Jak vysoké školy, tak i Akademie věd mají pocit, že by v jejich prospěch měla být poskytnuta větší část ze schválených 26 miliard korun. Důležité ale je, že celková suma přináší českým vědcům a výzkumu stabilitu a jistotu,“ konstatoval Petr Fiala, který mj. dále uvedl, že kromě zmíněných 26 miliard je na podporu vědy určeno dále asi 24 miliard ze dvou operačních programů – OP Výzkum a vývoj pro inovace a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Podle někdejšího předsedy České konference rektorů se situace v obou OP významně zlepšuje – máme tak nyní vynikající příležitost, jak naplnit stanovené limity čerpání pro jednotlivé roky a programy dovést ke zdárnému konci.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Jednání Akademického sněmu se zúčastnili také Richard Hindls, Stanislava Hronová, Vladimír Nekvasil, Václav Havlíček a Miroslav Tůma
Nezpochybnitelnou úlohu základního výzkumu vyzdvihl v projevu také hlavní vědecký poradce premiéra ČR prof. Rudolf Haňka, který již čtyři desetiletí působí na Cambridžské univerzitě ve Velké Británii. Podle jeho názoru vede kvalitní základní výzkum téměř vždy k praktickým aplikacím, jež mají často velký dopad. Jde o aplikace, jež si mnohdy ani nedokážeme v počátku výzkumu představit. Česká republika proto nemůže v této oblasti stagnovat, a to zvláště v situaci, kdy jsme svědky nebývalého rozmachu vědeckých poznatků. Rudolf Haňka zároveň upozornil, že bychom se měli zbavit nešvaru – označovat každý nový výsledek české vědy za světový, když u většiny z nich tomu tak není. Jako měřítko si vzal tzv. Advanced Grants z Evropské grantové agentury (ERC), jež se všeobecně považují za kritérium špičkové evropské vědy. Za dobu jejich existence získalo Česko pouhé tři granty (nedávno jej obdržel prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR), zatímco např. Maďarsko jich dokázalo získat 12, Finsko 16 a Rakousko dokonce 30. Ačkoli čeští badatelé o ERC granty žádají, jejich úspěšnost dosahuje necelých pěti procent (Maďarsko 17 %, Rakousko 22 %).
Volebního zasedání Akademického sněmu se zúčastnilo celkem 198 členů Akademického sněmu (83 %) a 53 zvaných hostů; vedle již jmenovaných osobností rovněž někdejší vrcholní představitelé AV ČR Rudolf Zahradník, Helena Illnerová a Václav Pačes, dále např. místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Miroslava Kopicová, předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer, předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Marcel Chládek a další osobnosti české vědy a výzkumu.
Nový předseda AV ČR bude uveden do funkce na příštím zasedání Akademického sněmu, které se koná 19. března 2013 a na programu má také volbu nové Akademické rady. Návrhy kandidátů představíme v únorovém Akademickém bulletinu.
LUDĚK SVOBODA