Sociální změny a proměny civilizace

Současná ekonomická krize není jen důsledkem momentálních selhání, nýbrž vyplývá z dlouhodobějších komplexních vývojových tendencí. Proto je důležité zkoumat současné i historické společenské změny a zásadní proměny civilizace, které sice nejsou medializované stejně jako dnešní negativní krizové důsledky, ale zato mají závažnější dopady na jednotlivce i celé společnosti. Právě tomuto významnému tématu se věnovala interdisciplinární konference Filosofie a sociální vědy, jež se s letošním zaměřením na problematiku Sociální změny a proměny civilizace konala ve dnech 12. až 16. listopadu 2012 v Praze a Bratislavě.

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Institucionální zázemí nalezlo sympozium v Centru globálních studií (CGS) – společném pracovišti Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Konference se každým rokem v listopadu stává výzvou pro odborníky z mnoha disciplín (především filozofy, sociology, politology a ekonomy), kteří mají příležitost překročit své úzce zaměřené specializace, zapojit se do interdisciplinárních projektů a zkoumat důležitá a aktuální témata ve vztahu k různým aspektům globalizace. Českou a slovenskou akci CGS pořádá jako paralelu mezinárodní konference Philosophy and Social Science (v květnu 2012 se konal 20. ročník), jíž se účastní přednášející nejen z evropských zemí a USA, ale také Mexika, Číny, Brazílie, Jiho­africké republiky, Austrálie, Jižní Koreje i dalších států.
Na dosud posledním ročníku „lokální“ listopadové akce se kromě Centra jako další spoluorganizátoři podílely Sociologický ústav AV ČR, Ústav politických vied SAV (Bratislava), Katedra filozofie FF Univerzity Komenského (Bratislava) a Futurologická spoločnosť na Slovensku. Konference se odehrávala v Akademickém konferenčním centru AV ČR v Praze a v Konferenčním centru nakladatelství Slovenské akademie vied Veda v Bratislavě. Organizátoři nezapomněli ani na popularizaci, proto první den, jehož dějištěm byly výstavní a konferenční prostory Centra současného umění DOX v Praze, zaměřili na širší veřejnost; své příspěvky o současných sociálních změnách zde představili také prorektor Univerzity Karlovy v Praze Stanislav Štech, ředitel Ústavu politologie FF UK Radek Buben a další.
Sympozia se zúčastnilo více než půl stovky přednášejících z Prahy, Brna, Ústí nad Labem, Liberce, Bratislavy, Trnavy a dalších měst. Přednášky doplnil seminář s prezentací nové knihy nakladatelství Filosofia Krize a politické křižovatky: rozhovory s českými politickými teoretiky, do níž přispěli političtí filozofové, političtí sociologové, politologové či odborníci na politické dějiny – mj. Erazim Kohák, Marek Hrubec, Miloslav Bednář, Jiří Přibáň, Vladimíra Dvořáková, Josef Šíma, Jan Keller a Miloš Havelka.
Významným doplňkem byla i vernisáž Kartografie naděje: příběhy sociální změny, jež umožnila toto komplexní téma zpřístupnit veřejnosti prostřednictvím fotografií, videí, performancí a dalších uměleckých děl. Tvorba představená na výstavě pocházela především od českých, amerických, španělských a řeckých umělců.

V úvodu pražské části konference představili její téma ředitel CGS Marek Hrubec, ředitel SOÚ AV ČR Tomáš Kostelecký a umělecký ředitel DOX Jaroslav Anděl; v Bratislavě ji otevřeli ředitel ÚPV SAV Miroslav Pekník, předseda Futurologické spoločnosti Ladislav Hohoš a zástupci Univerzity Komenského.

Do nové publikace nakladatelství Filosofia Krize a politické křižovatky: rozhovory s českými politickými teoretiky přispěli političtí filozofové a sociologové, politologové či odborníci na politické dějiny.

Z programu si připomeňme alespoň některá vystoupení. Oleg Suša z CGS v příspěvku Civilizace v krizi a riziko analyzoval, jak byly krize od 70. let 20. století spojeny s dynamikou sociálních změn. Upozornil na skutečnost, že v dnešní době je riziko spojeno s každodenností; není již způsobeno jen vnějšími vlivy, ale je interní charakteristikou a efektem normálního, rutinního fungování globální civilizace. Poukázal také na fakt, že experti tato rizika často normalizují a legitimizují jako důsledek nepřehlednosti systému.
Marek Hrubec v přednášce Zdroje civilizační krize vysvětlil, z jakých důvodů lze vnímat současnou krizi jako problém civilizační. Zaměřil se přitom na zdroje krize ve dvou významech. První souvisí se současnou ekonomickou krizí, od níž se odvozují návazné sociální změny v politické a sociální oblasti. Druhý zdroj však obsahuje také dlouhodobější a složitější příčiny, jež se projevují v historických civilizačních trendech nejen západní kultury, ale také kultury čínské (a dalších), jež začala být v posledních desetiletích v procesech globálních interakcí s kulturou západní úzce provázána jak ekonomicky, tak v mnoha dalších aspektech. Přednáška se zaměřila především na analýzu odlišností a prolínání západních a čínských civilizačních tendencí (možnosti a limity konceptu ChinAmerica) a jejich extrapolace ve scénářích dalšího vývoje. V této souvislosti František Škvrnda z Ekonomické univerzity v Bratislavě v příspěvku Sociálne zmeny bezpečnosti v 21. storočí vo svetle kritických teórií ukázal na vzrůstající komplikace bezpečnosti a hledání nových bezpečnostních paradigmat.

Ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký a ředitel Centra globálních studií AV ČR a UK Marek Hrubec

V přednášce Problémy obsahovej a metodologickej ­ino­vácie ekonomickej vedy ukázal ředitel Ekonomického ústavu SAV v Bratislavě Milan Šikula, že globální krize je mnohorozměrný krizový proces, v jehož jádře leží civilizační rozpory mezi reálnou ekonomikou a člověkem, při jehož řešení selhávají dosavadní nástroje ekonomické vědy. Přitom se zabýval potřebnými inovacemi ekonomické vědy. Podobné myšlenky rozvíjel i předseda Vědecké rady téhož ústavu Peter Staněk.
Václav Novotný z Futurologické společnosti v přednášce Hospodářská krize v podmínkách globalizace ukázal, jak se v uplynulých desetiletích postupně měnilo pojetí hospodářské krize. Průběh cyklických hospodářských krizí se přitom obvykle opakuje, začínají ve sféře finanční a oběhové, následuje pokles výroby a zaměstnanosti a v případě těžkých hospodářských depresí následuje období dlouhodobé stagnace se závažnými sociálně-ekonomickými důsledky. Přestože jsou krize cyklické, bývají jimi zaskočeni jak ekonomové, tak politici a podnikatelé. Podobné rozbory nastínil David Sulík z Národné banky Slovenska v příspěvku Asociačné usporiadanie ekonomiky – zmluvná ekonomika a naznačil možné alternativy.
Vlastimil Hála z CGS se v první části svého vystoupení Utváření společných evropských hodnot zaměřil nejprve na vztah Habermasovy diskurzivní etiky k jeho koncepci postnacionální konstelace, v níž je v podmínkách Evropské unie konkretizováno překročení partikulárních základů Evropy tak, že lidská důstojnost je formulována v rámci univerzalizace lidských práv. V druhé části se zaměřil na některé pokusy o konkrétnější vymezení Evropské unie z hlediska dominantních hodnot. Kritickým posouzením těchto hodnot dospěl k závěru, že rozhodující význam pro uznání hodnot lidské důstojnosti a tolerance má humanismus, v oblasti politické jako demokracie a v oblasti právní jako implementace unijního práva. Evropská unie, uzavřel přednášející, může být v současnosti sotva emocionálně prožívaným domovem, ale mohla by představovat transnacionální politický a právní rámec umožňující realizaci humanismu jako výrazu uznání lidské důstojnosti.

Konferenci doprovázely mnohé oficiální i neformální diskuse, v nichž rozbory nabývaly podrobnější a otevřenější podoby. Na závěr se účastníci zajímali o další ročník, který se již připravuje a jenž se uskuteční v listopadu 2013. Podrobnější informace na cgs@flu.cas.cz.

MARTIN BRABEC,
Centrum globálních studií AV ČR a UK