English
Vážení čtenáři,
když v lednu před dvaceti lety vyšlo první číslo nového Akademického bulletinu Akademie věd České republiky, Vilém Herold v něm čtenářům slíbil, že bude pravidelně informovat o dění v Akademii s ambicí opustit do té doby nesmírně potřebnou podobu úředního věstníku (ten pod názvem Bulletin ČSAV provázel porevoluční kvas počátku devadesátých let). Věren této myšlence se Akademický bulletin za dvacet let své existence měnil, vyvíjel a reflektoval život samostatné republiky i její Akademie věd – to vše zůstalo na jeho stránkách vepsáno jako autentický otisk doby.
Při listování starými časopisy, tehdy čtrnáctideníky, mě zaujalo pozdravení Otto Wichterla ustavujícímu zasedání Akademického sněmu v únoru 1993. V některých aspektech je situace velmi podobná, ba glosa, že naše země je na katastrofy naučená, je vskutku nadčasová. Před dvaceti lety předával porevoluční předseda Akademie tehdy nově založenou Akademii věd ČR do správy jejímu prvnímu předsedovi Rudolfu Zahradníkovi s přáním, aby byla zahrádka Akademie pěstována dál. „Je dosti zpustošená, ale je pořád ještě zelená a záleží na vás, jaké ponese ovoce.“ Jistě by měl radost, jak za dvě desetiletí tato zahrádka vykvetla a jakým plodům dala vyrůst. (Archivní čísla Akademického bulletinu z ledna až března 1993.)
Dvacetiletí existence Akademie věd ČR znamená také začátek šestého funkčního období jejího nejvyššího představitele. V rozbouřených vodách současné společnosti se k dalšímu kolu souboje s trvalou hrozbou rozpočtového neklidu rozhodl jen jediný uchazeč – již zkušený předseda Jiří Drahoš, jehož kandidaturu členové Akademického sněmu téměř jednohlasně podpořili na prosincovém zasedání. Nově jmenovanému předsedovi začne funkční období 25. března 2013.
Akademický bulletin přeje vše nejlepší k dvacátému výročí České republiky a také úrodnou zahrádku a bohatou sklizeň Akademii věd ČR.
MARINA HUŽVÁROVÁ