English
K oslavě 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu se připravují nejen filmové dokumenty a vědecké konference, nýbrž i výstava s cyrilometodějskou tematikou. Expozice nazvaná Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo byla 27. března 2013 otevřena v Moravském zemském muzeu v Paláci šlechtičen v Kobližné ulici v Brně. Přístupná je až do 29. září, poté se přemístí do kláštera sv. Anežky České v Praze (31. října 2013 až 2. února 2014), kde ji doplní výstava, jež je paralelně otevřena v Olomouci.
Všechna fota: Jan Cága, Archiv Moravského zemského muzea
Pozlacená plaketa s náboženskými motivy (první polovina 9. století)
Vernisáž zahájila dramatická ukázka z připravovaného dokudramatu Petra Nikolaeva Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů; úvodní projevy přednesli ředitel Moravského zemského muzea dr. Martin Reissner, významný archeolog velkomoravského období a kurátor výstavy doc. Luděk Galuška, význačný český byzantolog a odborník na cyrilometodějskou problematiku dr. Vladimír Vavřínek ze Slovanského ústavu AV ČR a brněnský primátor Roman Onderka. Uvedení výstavy zpestřilo vystoupení brněnského pěveckého sboru Gaudeamus, který pro tuto příležitost nastudoval několik působivých příspěvků včetně staročeské písně Hospodine, pomiluj ny.
Expozice Moravského zemského muzea, která vznikla ve spolupráci se SLÚ AV ČR, navazuje na tradici úspěšné výstavy Velká Morava z roku 1963 k 1100. výročí příchodu věrozvěstů, jež se po otevření v brněnské metropoli přesunula do Prahy, Nitry a dalších evropských měst. Zatímco předchozí výstava se specializovala na velkomoravskou říši ve snaze prezentovat tehdejší archeologické objevy, současná expozice doplněná o nové poznatky nabízí pohled i na pokračování cyrilometodějské tradice v českém prostředí a ve slovanských zemích východní Evropy.
Ukázka hlaholice
Historické a kulturně-historické texty, které provázejí výstavou, jsou dílem Vladimíra Vavřínka, který své líčení cyrilometodějského příběhu začíná v byzantské Soluni, zčásti osídlené slovanskými kmeny, kde Konstantin-Cyril a Metoděj vyrostli a osvojili si jazyk, jenž sehrál klíčovou úlohu v jejich životech. Zasazena do politických poměrů v byzantské říši 9. století, provádí tato část osudy budoucích věrozvěstů před jejich příchodem na Velkou Moravu. Metoděj získal jako správce jedné z makedonských provincií značné administrativní zkušenosti, zatímco mladému Konstantinovi se dostalo výborného vzdělání v Konstantinopoli, kde působil i jako učitel. Doprovodné texty dále zmiňují účast obou bratří na diplomatických misích k Arabům a Chazarům, nalezení ostatků svatého Klimenta v krymském Chersonu a jejich přípravu na moravskou misii, jejíž součástí bylo vytvoření hlaholského písma a překlad důležitých biblických a liturgických spisů do staroslověnského jazyka. Doprovodné texty spolu s životy obou bratří líčí také historicko-náboženské pozadí doby. Přehledné nastínění byzantské politické situace v 9. století zmiňuje například střet s papežskou kurií nebo významné osobnosti, jako byli patriarcha Fotios, Karel Veliký nebo papež Mikuláš I. K dokreslení atmosféry byzantských kořenů cyrilometodějské misie zvolil kurátor výstavy Luděk Galuška zlaté byzantské mince z 6. až 10. století, drobné předměty byzantského původu, reprodukce chrámových mozaik nebo rukopisných miniatur. Kontext příběhu doplňují mapy Byzance a cest Konstantina-Cyrila a Metoděje. Vybrané části expozice doprovázejí relevantní ukázky z již zmíněného filmu Petra Nikolaeva.
Část výstavy věnovaná hudbě
Druhá část popisuje politicko-kulturní poměry na Velké Moravě před příchodem obou bratří, její situaci po pádu avarské říše, misijní činnost latinských kněží a postupnou orientaci slovanských kmenů na tehdejší západoevropskou velmoc – Franskou říši. Následující panely se zabývají rozkvětem Velké Moravy pod vládou Mojmírovců a jejich snahou o vytvoření nezávislé církevní hierarchie, jež přivedla velkomoravské poselstvo Rastislava I. až na dvůr byzantského císaře Michaela III. Artefakty a obrazová dokumentace se soustředí na pohanskou kulturu velkomoravských Slovanů, bohaté hrobní nálezy ze Starého Města u Uherského Hradiště, vyobrazení původních bohů, drobné předměty každodenního života jako opasková nákončí nebo ostruhy a na rané doklady křesťanství v podobě křížků a relikviářových schránek. Za pozornost stojí především pozlacené destičky s křesťanskými výjevy, pravděpodobně části přenosného oltáře, a bronzový zvon z Bojné na Slovensku doplněné zdařilými modely sakrálních budov z Modré u Velehradu a mikulčické baziliky č. III. Z vystavovaných literárních památek, které pro výstavu vybral a z velké části anotoval dr. Václav Čermák ze SLÚ AV ČR, připomeňme faksimile tzv. Frisinských památek – nejstaršího dochovaného slovanského textu psaného latinkou.
Třetí část expozice přivádí návštěvníka spolu s věrozvěsty a jejich doprovodem na Velkou Moravu. Během méně než čtyřletého působení zde Konstantin-Cyril s Metodějem položili základy moravské církve, vychovali skupinu učedníků a zavedli staroslověnskou liturgii; kvůli protestům franských kněží však nakonec museli odejít do Říma, aby ji zde obhájili. Jejich úspěšná jednání zakončená mj. papežským povolením staroslověnské liturgie a vysvěcením Metoděje na misijního arcibiskupa končí smrtí nemocného Konstantina, jenž přijímá mnišské jméno Cyril, a zatčením a uvězněním Metoděje (který se vrátil na Moravu) bavorskými kněžími. V této části se setkáváme s kostěnými a železnými stily, pisátky, jimiž se žáci věrozvěstů učili psát, i kříži a předměty každodenní potřeby z 9. století zdobenými křesťanskými motivy. Z vystavovaných reprodukcí literárních památek vzpomeňme Kyjevské listy, o nichž někteří badatelé soudí, že představují přímý velkomoravský protograf z cyrilometodějské literární dílny, či tzv. Euchologium sinajské, hlaholský rukopis z 11. století obsahující modlitby, církevně-právní texty a služebník. Najdeme zde také text Proglasu, Konstantinova předzpěvu k překladu evangelií do staroslověnštiny, Assemanův kodex z 10.–11. století obsahující aprakos-evangelium a kalendářní poznámky ke křesťanským svátkům a další významné památky psané hlaholicí. Mezi vystavovanými předměty je i model kostela ze Starého Města Na Špitálkách, který výrazně využívá byzantské architektonické prvky. Dále zde nalezneme například reprodukci mozaiky zobrazující přivítání Konstantina a Metoděje nesoucích ostatky svatého Klimenta papežem Hadriánem II. v Římě nebo fotografii kaple svatého Zenona v bazilice sv. Praxedy, kam se Konstantin a Metoděj přicházeli modlit v době pobytu v Římě.
Lebka a hrobová výbava velmože (druhá polovina 9. století)
Čtvrtá část se věnuje Metodějovu episkopátu po návratu na Moravu (po rázném zásahu papeže Jana VIII.) ovlivněném jeho složitým vztahem s Rastislavovým nástupcem Svatoplukem, který se přiklonil k latinské liturgii, což umocnilo rozdělení moravské církve na slovanskou a latinskou frakci. Kvůli obviněním franských kněží se Metoděj musel znovu odebrat do Říma, kde se mu sice podařilo obhájit slovanskou liturgii a podřídit moravského knížete a jeho lid výhradně papežské autoritě; došlo tu však i k vysvěcení Wichinga na nitranského biskupa a posílení latinské strany, která po Metodějově smrti (885) a následném vyhnání jeho učedníků získala rozhodující vliv na velkomoravském dvoře. Této části dominuje velký model církevního centra v Uherském Hradišti-Sadech, pravděpodobného sídla arcibiskupa Metoděje. K vidění jsou dále zbytky výmalby ze sakrálního areálu v Uherském Hradišti-Sadech nebo plány aglomerací Mikulčice a Staré Město-Uherské Hradiště.
Poslední část hlavní expozice se věnuje duchovnímu a literárnímu odkazu cyrilometodějské mise a jeho rozšíření do zemí východní Evropy skrze působení žáků obou věrozvěstů. Představeno je i jeho pokračování v přemyslovských Čechách, ať už jde o Sázavský klášter a jeho staroslověnskou tradici v 11. století nebo o pozdější působení chorvatských benediktinů, pozvaných do Čech Karlem IV., v klášteře Na Slovanech (Emauzy), v němž také vzniklo množství staroslověnských a staročeských památek. Kromě drobných nálezů náhrdelníků a křížků vévodí této části rukopisné památky a jejich reprodukce. Mezi nejvýznamnější patří faksimile Pražských zlomků hlaholských sepsaných zřejmě v 11. století v českém prostředí, obsahujících liturgické texty přeložené z řečtiny, originál rukopisu Makedonského (Strumického) apoštola nebo Emauzský zlomek charvátskohlaholského žaltáře z počátku 14. století.
Závěsek s vyobrazením boha stád Velesa (9. století)
Organizátoři dále připravili několik vitrín věnovaných kulturně-historickým tématům spojeným s prezentací cyrilometodějské problematiky v českém prostředí. K vidění je zde pojednání o hudbě, v níž vynikla zejména tvorba Adama Michny z Otradovic, Pavla Křížkovského nebo Leoše Janáčka, jehož Glagolskou mši si lze na výstavě poslechnout. Další prezentace se zabývá cyrilometodějskými ohlasy v divadelní tvorbě, která se však soustředila spíše na historická témata velkomoravského období – především postavu knížete Svatopluka. Jiný příspěvek sleduje odkaz věrozvěstů v české literatuře, který zahrnuje knihy vědecké, populárně-naučné i beletristické (prozaické, básnické a také knihy pro děti a mládež). V lidové kultuře se cyrilometodějská problematika odrazila v lidové zbožnosti především 19. století spojené s velehradskými poutěmi a v různých užitých uměních. K vidění jsou fotografie a etnografické exponáty Moravského zemského muzea a několika důležitých jihomoravských sbírek. Součást expozice tvoří také fotografická výstava Petra Francána Z Velké Moravy do nepaměti a zpět, jež zachycuje různá místa spojená se životem obou bratří.
Přestože brněnská výstava Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo nevyniká rozsahem, autorům se podařilo vytvořit vyváženou expozici, která vhodně shrnuje jednotlivé události života věrozvěstů a přibližuje kulturně-historické pozadí jejich misie. Za využití spektra exponátů umožňuje prožít příběh dvou výjimečných lidí a zamyslet se nad jejich podílem na formování středověké evropské civilizace a jejich poselstvím dnešní moderní společnosti.
PETRA MELICHAR,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.