Malá slavnost vily Lanna

Jeden z architektonických klenotů Akademie věd ČR, pražská vila Lanna, se konečně dočkal samostatné odborné publikace, v níž se prof. Jan Bažant z Filosofického ústavu AV ČR zabývá jeho historickým kontextem a uměleckými aspekty. Akademický bulletin ji vydal jako přílohu zářijového čísla, a pokusil se tak naplnit Lannův odkaz zvěčněný zlatým písmem na mramorové desce v hale vily: „Adalbert rytíř z Lannů sobě, rodině a přátelům pro líbeznost místa a za účelem osvěžení předměstskou vilu nově postavil léta páně 1872.“
Ve stejném duchu se v těchto překrásných prostorách neslo setkání, které redakce uspořádala 8. října 2013 jako poděkování autorovi i všem spolupracovníkům, a díky prof. Bažantovi je mohla spojit přímo na místě s odborným výkladem. Autenticitu a atmo-sféru malé podzimní slavnosti podtrhla vzácná přítomnost pravnuka Vojtěcha Lanny generála Hubertuse Trauttenberga s chotí i rakouského velvyslance Ferdinanda Trauttmansdorffa.
Pozvání přijali místopředsedové AV ČR prof. Vladimír Mareček a prof. Pavel Baran, který v úvodní řeči podotkl, že publikaci tohoto zaměření Akademie věd již dávno postrádala. Lannovskou přílohu stylově uvítali do života členové Akademické i Vědecké rady domovské instituce, ředitelé ústavů, popřát přišel též rektor Akademie výtvarných umění prof. Jiří T. Kotalík, mj. autor ceněného seriálu Galerie publikovaného v Akademickém bulletinu v roce 2008.

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Odborný výklad o výzdobě vily Lanna v podání autora publikace Jana Bažanta z Filosofického ústavu AV ČR

Zleva: rektor Akademie výtvarných umění Jiří Kotalík, místopředseda AV ČR Pavel Baran a člen Akademické rady AV ČR Pavel Janoušek

Zleva: Jan Bažant z Filosofického ústavu AV ČR, pravnuk Vojtěcha Lanny Hubertus Trauttenberg a Antonín Kostlán z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Rakouský velvyslanec Ferdinand Trauttmansdorff a šéfredaktorka Akademického bulletinu Marina Hužvárová
 
HaM