Na řadě je Mars

„Na Marsu jsme objevili jílovitou hlínu, která je důležitá a dosvědčuje, že tam voda působila po dlouhý čas, omývala zdejší kameny a vytvořila právě jílovitou půdu stejně jako na Zemi. Otázka vodní historie Marsu nás vede k populárnímu tématu života na rudé planetě, na něž se každý ptá. Jestli se na Marsu někdy vyvinul život, dodnes nevíme, ale prostřednictvím roverů Curiosity, Opportunity a Spirit, které se prohánějí (v případě Spiritu jde již o minulost) po povrchu planety a zkoumají ji, jsme identifikovali kdysi obyvatelná místa. Kdyby v minulosti život na Marsu existoval, přežil by na těchto místech,“ vysvětloval planetární geolog z NASA dr. James Rice, který ve druhé polovině září navštívil Českou republiku na pozvání AV ČR a Velvyslanectví USA v Praze.

Foto: Archiv ASÚ AV ČR
Planetární geolog z NASA dr. James Rice

„Na řadě je Mars,“ vyjádřilo své přesvědčení americké velvyslanectví s Akademií věd a přizvalo Astronomický ústav AV ČR – i když lze takto popsat počátek celé akce, tak jednoduché to nebylo. Nápad však skutečně vzešel ze spolupráce mezi Velvyslanectvím USA v Praze, respektive jeho Americkým centrem a Akademií věd. Na paměti byl totiž stále živý vzdělávací projekt z roku 2011 Do kosmu s Krtkem, který do České republiky přivedl amerického astronauta Andrewa Feustela. Jeho vystoupení pro veřejnost a především děti navštívilo přes čtyři tisíce zvědavců; projekt dodnes pokračuje v podobě besed a přednášek. Jaké další téma zvolit? Co veřejnost přitahuje a čím bude žít současná mladá generace? Co je navíc spojeno s USA? Kosmonautika? Mars? Takové otázky si organizátoři kladli. Navíc po planetě tak podobné naší Zemi jezdí dvě robotická vozítka, jež ovládají pracovníci americké NASA…

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Model robotického roveru Opportunity

Téma bylo na světě – uspořádáme turné amerického vědce, specialisty na výzkum Marsu, někoho, kdo se na výzkumu přímo podílí, je takříkajíc „u toho“ a kdo by naše žáky a studenty inspiroval. Na scéně se opět objevuje astronaut A. Feustel a doporučuje dr. Rice, kolegu ze skupiny uchazečů o výběr na místo astronauta; jak sám dr. Rice později vysvětluje – neúspěšného. Po nezdařeném pokusu se stává vědcem se specializací na geologii planet, konkrétně Marsu. Ano, to je ten pravý, koho pozveme. Následovala tvrdá příprava, jež vyústila ve veřejná vystoupení a další setkání.

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Při zahájení výstavy v ICAVI, zleva: ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas, James Rice a velvyslanec USA v Praze Norman Eisen

Návštěvu dr. Ricea zahájila v budově Akademie věd na Národní třídě tisková konference, na níž tuto instituci reprezentoval její místopředseda dr. Jan Šafanda a které se zúčastnil i velvyslanec USA v Praze Norman Eisen. Tentýž den se veřejnosti (rovněž v prostorách AV ČR) otevřela výstava o Marsu, na které byly ve spolupráci s Národním muzeem vystaveny dva marsovské meteority a v součinnosti s NASA modely robotických roverů na Marsu. James Rice dále vystoupil v České televizi v pořadu Hyde Park Civilizace a nebylo novin, v nichž by se o jeho návštěvě neobjevila zmínka.

Foto: Archiv ASÚ AV ČR

Foto: Archiv ASÚ AV ČR

S přednáškou Na řadě je Mars navštívil americký vědec Ostravu, Brno, Hradec Králové, Prahu a České Budějovice. Když jsme s rektorem Vysoké školy báňské prof. Ivo Vondrákem vstupovali v pět hodin odpoledne do auly této univerzity, i my „ostřílení organizátoři“ jsme nahlas vydechli – sedělo zde totiž na 650 posluchačů. Rovněž v dalších místech byly besedy „vyprodány“…, zkrátka plno, protože turné geologa NASA bylo zdarma; náklady hradila Akademie věd a z části Velvyslanectví USA v Praze.

Foto: Archiv ASÚ AV ČR

„Jsem vědec, geolog, a vidím spoustu výzkumných důvodů, proč na Mars poslat lidi. Co se týče například pátrání po životě na Marsu, rovery Curiosity, Opportunity či Spirit odvádějí či odváděly dobré služby, ale […] Opportunity je na Marsu již skoro 10 let a veškerou práci, kterou zde za tu dobu udělal, by dva astronauti trénovaní pro geologii zvládli ani ne za měsíc. Jednoduché úkony, které vykonáváme, například něco uchopit a zvednout, představují pro roboty problém. Zároveň máme v hlavě nejlepší počítač světa, který se rozvíjel přes dva miliony let. Roboti prostě jen dělají to, co jim přikážeme; bez příkazů vědců na Zemi by rovery na Marsu byly jen drahé kusy železa. Zato lidský mozek formuluje otázky a snaží se na ně nalézt odpovědi,“ vyprávěl dr. Rice.

Foto: Archiv ASÚ AV ČR
Přednášku v aule VŠB-TUO v Ostravě vyslechlo přes šest stovek posluchačů.

Své vystoupení pojal skutečně motivačně. Mladým posluchačům ukázal pohled do svého dětského pokoje s maketami raket a vzápětí svou fotografii před nosnou raketou s robotickým vozítkem na palubě před startem k Marsu: „Tehdy jsem o tom snil. A zde stojím u rakety před jejím startem.“ Že mají podobné akce smysl, bylo pa­trné na besedě v pražském sídle AV ČR, kde dotazy kladly i desetileté a mladší děti, a pro radost tlumočníka mnohdy rovnou v angličtině. Nemuseli jsme se za posluchače stydět.
Američané vnímají popularizaci vědy odlišně než my. Snaží se být jednodušší a kratší. Český posluchač je však náročnější a je zvyklý (ač žehráme, že média nedávají popularizaci vědy dost prostoru) přijímat informace z oblasti vědy a nestačí mu málo. Srovnání popularizace vědy u nás a v zahraničí vyznívá jednoznačně pro nás. Co nás limituje, jsou peníze. Ty ale nejsou všechno – mnohem víc je pro českého vědce typické nasazení, kreativita a snaha podělit se o své poznatky. Nejsme na tom tak špatně! Poděkování pat­ří spoluorganizátorům, a to především Středisku společných činností AV ČR a dále Vysoké škole báňské, Hvězdárně a planetáriu Brno, Hvězdárně a planetáriu Hradec Králové a Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích.

PAVEL SUCHAN,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.