Pod záštitou Federace evropských neurovědních společností (FENS Featured Regional Meeting) se v pražském Kongresovém centru ve dnech 11. až 14. září 2013 uskutečnila konference neurověd, které se zúčastnilo více než 600 vědců z 60 zemí Evropy, Asie, Austrálie, Severní a Jižní Ameriky. Významné sympozium uspořádaly Česká společnost pro neurovědy, Slovenská neurovědní společnost a Rakouská společnost pro Alzheimerovu chorobu.
Obě fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Mezinárodní sympozium hostilo pražské Kongresové centrum. Prezidentkou kongresu a předsedkyní mezinárodního programového výboru byla ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR Eva Syková. Při příležitosti státního svátku České republiky 28. října 2013 obdržela Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Vlastnímu kongresu předcházely v Ústavu experimentální medicíny AV ČR tři praktické kurzy (školy) zaměřené na elektrofyziologické a zobrazovací metody, jež se používají ke studiu vlastností neuronů a gliových buněk (kurz organizovala dr. Miroslava Anděrová a dr. Ladislav Vyklický), dále na neurofyziologii sluchu (prof. Josef Syka) a na biomateriály a regenerativní medicínu (prof. Eva Syková a dr. Pavla Jendelová). Zájem o ně projevilo 35 studentů z 19 zemí. Součástí programu bylo také sympozium o zánětlivých procesech v nervovém systému a bolesti, jež připravil dr. Jiří Paleček z Fyziologického ústavu AV ČR a které se konalo v hlavní budově AV ČR na Národní třídě 8. až 11. září 2013.
Významnou součást programu představovaly čtyři zvané přednášky celosvětově uznávaných neurovědců, a to nejen o nejaktuálnějších objevech v neurovědách, ale i možnostech jejich využití v klinické praxi. Prof. Helmut Kettenmann z Německa se zabýval úlohou mikroglie v průběhu neurodegenerativních onemocnění, prof. James W. Fawcett z Velké Británie se věnoval cílenému štěpení proteinů extracelurární matrix v léčbě míšního poranění, prof. Karel Svoboda z USA informoval o nových poznatcích ve výzkumu somatosenzorických funkcí mozku a o využití optogenetiky k výzkumu funkce mozku a prof. Irina Alafuzoff ze Švédska kriticky zhodnotila různé směry výzkumu a diagnostiky neurodegenerativních onemocnění především se zaměřením na Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu. S výsledky své práce vystoupila i prof. Lisa Schnell ze Švýcarska, jež získala cenu za nejlepší publikaci v časopise European Journal of Neuroscience.
V bohatém programu se uskutečnilo 18 sympozií a představilo přes 300 plakátových sdělení, šest speciálních sekcí organizátoři věnovali doprovodným tématům současného výzkumu v neurovědách. Sekci o práci s experimentálními zvířaty připravil FENS Committee on Animal in Research (CARE) a o svém působení informovalo sdružení Network of European Neuroscience Schools (NENS). Své výsledky rovněž představili mladí badatelé z IBRO Alumni. Členové FENS výboru pro komunikaci se zabývali otázkou, jak získat podporu veřejnosti pro výzkum v neurovědách. Dále se uskutečnila sekce o neuroetice, kterou iniciovala organizace European Dana Alliance for the Brain (EDAB; každoročně podporuje Týden mozku v České republice). Poslední, šestá sekce se věnovala památce význačného českého neurovědce dr. Jana Bureše, který zemřel v roce 2012 (viz AB 11/2012).
Významné výsledky, jež se týkají neurodegenerativních onemocnění, neurálních kmenových buněk a regenerace ischemicky poškozené nervové tkáně, zánětlivých procesů v nervovém systému, bolesti, plasticity mozku a signalizace mezi neurony a gliovými buňkami, přednesli v 72 přednáškách respektovaní světoví i čeští neurovědci. Několik sympozií se dále zaměřilo na membránové proteiny nervových buněk, například NMDA a AMPA receptory a vápníkové kanály. Mezi nejpodnětnější patřilo například to, v němž přednášeli prof. Zaal Kokaia (Švédsko), dr. Tamara Roitbak (USA), dr. Mathias Hoehn (Německo) a prof. Miloš Pěkný (Švédsko) na téma využití kmenových buněk v léčbě ischemicky poškozené nervové tkáně, či sympozium o roli gliových buněk v progresi Alzheimerovy choroby, které zorganizoval prof. Jose Julio Rodriguez Arellano (Španělsko). Mezi organizátory a aktéry byli i čeští vědci. Například na sympoziu zaměřeném na vývoj léčebných postupů, které uspořádal prof. James St. John (Austrálie), hovořila prof. Syková o využití neurálních kmenových buněk a biomateriálů v regeneraci nervové tkáně; sympozium dr. Vyklického se věnovalo regulaci funkce NMDA receptorů; sympozium dr. Jiřího Palečka se zaměřilo na zánět a bolest, diskuzi o problematice alosterických modulací chemicky řízených iontových kanálů vedla dr. Hana Zemková. Diskuze o plasticitě mozku moderované prof. J. Sykou se zúčastnili špičkoví odborníci z USA – prof. Michael Merzenich a prof. Mriganka Sur.
Doprovodný společenský program zahrnul mj. návštěvu Muzea hudby, kde prof. J. Syka pohovořil o životě a díle jednoho z duchovních otců neurověd, velké osobnosti českého národa Jana Evangelisty Purkyně.
MIROSLAVA ANDĚROVÁ,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.