Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Svět oslavil rozmanitost života

Ničivé důsledky lidského působení na životní prostředí a diskusi, jak se k modré planetě lépe chovat, připomněl 22. dubna tradiční ekologický svátek – Den Země. Společně s více jak miliardou lidí ze 174 zemí světa jej slavilo letos již podvacáté také Česko. Čtyřdenním programem, naplněným přednáškami o změně klimatu, ničivých zemětřeseních či geologické historii české krajiny a dvěma doprovodnými akcemi – interaktivním workshopem Den Země hrou a výstavou Svět očima našich geologů – se k oslavě připojila též Akademie věd České republiky.


Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
„Rychlé vzájemné pohyby horninových bloků podél tektonických zlomů, které vedou k silným zemětřesením, a jejich příčiny lze předvést na stole.
Stačí dřevěná deska potažená smirkovým papírem, lankový naviják z OBI, guma a několik cihel,“ vysvětlil Aleš Špičák z GFÚ AV ČR. Názorný model vymysleli geofyzici a odborníci na popularizaci v Geologické službě USA, USGS (více na http://www.earthquake.usgs.gov/research/modeling/earthquakemachie.php).

Historie Dne Země sahá až do roku 1970, kdy americký senátor Gaylord Nelson pověřil studenta Harvardovy univerzity Denise Hayesa pořádáním environmentálních protestních setkání a výukových programů. První Den Země slavil mimořádný úspěch a ve Spojených státech mimo jiné vyústil v založení Americké agentury pro ochranu životního prostředí. Iniciativa se úspěšně šířila do zahraničí a v roce 1990 ji Denis Hayes zorganizoval také na globální úrovni. O deset let později se Den Země zaměřil na problematiku globálního oteplovaní a čistou energii; akce uspořádalo kolem 5000 environmentálních skupin z rekordních 184 zemí světa.

V Česku jsme si letošní Den Země připomněli na nespočtu místech: konaly se výstavy a úklidové brigády, s odborníky jsme mohli diskutovat např. o ochraně životního prostředí či formách třídění odpadu. Nejen Pražané si mohli zasadit sazenice stromků, které ve městech rozdávali skauti. Že není nutné jezdit automobilem, pro změnu dokázali cyklisté, kteří se vydali na tradiční jarní cyklojízdu.


David Uličný z GFÚ AV ČR při vulkanickém experimentu

Den Země s Akademií věd, jež je jednou z aktivit mezinárodního projektu na popularizaci vědy a zlepšení komunikace mezi vědci a veřejností Cities and science communication: innovative approaches to engaging the public (viz http://www.eucasc.eu/), uspořádalo Středisko společných činností AV ČR ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR. Hned první den přednáškového cyklu se studenti např. dozvěděli, že pohyby litosférických desek se ve vývoji Země uplatňují již stovky milionů let, a podílely se tudíž na formování české krajiny. Podle přednášejícího, dr. Stanislava Ulricha (GFÚ AV ČR), bylo období, kdy se stavební jednotky, které do té doby odděloval oceán, spojily a utvořily základ Českého masivu, velmi dramatické. O ničivých zemětřeseních, která se udála v posledních deseti letech, pro změnu hovořil dr. Aleš Špičák. Bývalý ředitel GFÚ AV ČR upozornil, že rychlý vývoj přístrojů a dobrá dostupnost geologicky významných lokalit pro výzkum napomáhají dobře odhadnout chování zlomových systémů v problematických oblastech světa. Byť seismologové předem varovali před katastrofickými důsledky zemětřesení v tureckém Izmitu (1999), na Sumatře (2004) či letos na Haiti, je bilance nejhorší v historii. Přednáškou o klimatu přispěl dr. Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu, který poukázal na známý fakt, že změny klimatu jsou rozporuplným tématem pro politiky i sdělovací prostředky. Pro seriózní debatu je podle jeho názoru ovšem nezbytné porozumět fyzikálním principům, které do klimatu zasahují.


Svět očima našich geologů, která se uskutečnila 22. dubna 2010, uvedl Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Od 22. dubna do 7. května 2010 mohli zájemci shlédnout expozici Svět očima našich geologů, na níž badatelé z několika týmů Univerzity Karlovy, České geologické služby a Akademie věd prezentovali výzkumy ve význačných geologických lokalitách v zahraničí. Vedle Českého masivu se dostalo na slovenské Karpaty, Antarktidu, Írán, Oregon či Střední Ameriku. Jako formu zvolili velkoformátové fotografie s úchvatnými přírodními sceneriemi, které si v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě získaly mnoho spokojených návštěvníků.


Vystoupení afrického bubeníka Papise Nyasse při zahájení výstavy fotografií Svět očima našich geologů, kterou uspořádal Geofyzikální ústav AV ČR.



Bohatý program Akademie věd ČR vyvrcholil 22. dubna 2010 v geoparku Geofyzikálního ústavu AV ČR v Praze 4, shromažďujícím přes 40 horninových vzorků, jež upomínají na rozmanitost a krásu hornin Českého masivu. Můžeme si tak docela dobře představit, jak vznikají a jaké jsou předpoklady jejich existence. Po celé ploše geoparku jsou horniny rozseté podle příslušnosti k hlavním horninovým typům (vyvřelé – bazalt, olivinický čedič, melafyr…; usazené – vápenec, pískovec, prokřemenělé kmeny…; přeměněné – magmatit, mramor, kvarcit…). Skvělé je, že si je můžete nejen „bez okolků“ osahat, ale také si přečíst, odkud pocházejí, jak jsou staré či jak vznikly – skutečné „horniny s příběhem“, chceme-li parafrázovat úspěšnou fotografickou soutěž Ústavu experimentální botaniky AV ČR Rostlina s příběhem (viz např. AB 12/2008). Tajemství hornin pomáhá odhalit také hra Kámen mudrců, jejímž smyslem je najít „svůj“ kámen mudrců a přitom se o horninách leccos dozvědět. Ve spořilovském geoparku nechybějí ani informační plakáty a brožury o stavbě a geologickém vývoji planety Země, o horninách a o geologickém vývoji na území České republiky. Hru i plakáty ve formě malého sešitku si můžete vyzvednout ve vrátnici GFÚ AV ČR nebo stáhnout na webové adrese http://www.ig.cas.cz/userdata/files/aktivity/Geopark/hra%20final-mudrc.pdf. Vědečtí pracovníci z Geofyzikálního ústavu připravili v geoparku také několik efektních experimentů. Jedním z nich byl pokus, jenž ozřejmil vznik pískových vulkánů. „Velení“ se při něm ujal dr. David Uličný, který studentům a kolemjdoucím (jež se v geoparku „na skok“ zastavili třeba i necíleně), vysvětlil, jak se do akvária s pískem a vodou zespoda musí přivést voda, která zapříčiní ztekucení a zvodnění písku a pod málo propustnou vrstvou v jemném písku způsobí přetlak. Když tlak vody přesáhne pevnost svrchní vrstvy hrubého písku, tato vrstva se prolomí, zvodnělý písek rychle unikne nad tuto vrstvu a vykouzlí pískový vulkán. I když se opakovaný pokus ne vždy úplně podařil a v akváriu „nebouřila“ pravá sopka, srozumitelně objasnil, jak písečné vulkány vznikají. Pro ty, kteří pokus „zmeškali“, připravil ústav na webových stránkách http://www.ig.cas.cz/cz/o-nas/popularizace/pisecne-vulkany/ videoprezentaci s podrobným výkladem.

LUDĚK SVOBODA