Dětství ve stínu chudoby

Zkušenosti dětí se sociálním vyloučením, chudobou nebo migrací představují v sociálněvědním výzkumu často opomíjené téma. Děti jsou jednou ze skupin nejvíce ohrožených chudobou, a to jak v důsledku větší finanční zátěže rodin s dětmi, tak v důsledku procesu feminizace chudoby, jelikož ženy tvoří většinu sólo rodičů.


Foto: © Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Profesorka Barrie Thorne z Kalifornské univerzity v Berkeley, která letos v květnu na pozvání oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR vystoupila v AV ČR v Praze, se dlouhodobě zabývá otázkami sociologie dětství.

V České republice je ohroženo chudobou 13 % dětí, přičemž podíl lidí ohrožených chudobou v celé populaci je devět procent. Průměr v Evropské unii je ještě vyšší: 20 % dětí ohrožených chudobou a 17 % lidí v celé populaci. Evropská unie, která vyhlásila letošní rok Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, věnuje tématu chudoby značnou pozornost.

V květnu 2010 navštívila Sociologický ústav Akademie věd České republiky prof. Barrie Thorne z Kalifornské univerzity v Berkeley, která se dlouhodobě zabývá sociologií dětství v souvislostech se sociálními a etnickými nerovnostmi a konstrukcí genderových významů. K tomuto tématu publikovala knihu Gender Play: Girls and Boys in School (1993) a spolueditovala studii Rethinking the Family. Some Feminist Questions (1992). V Praze přednášela na téma Social Class and Children’s Experiences and Management of Family Shame. Ve své přednášce představila závěry ze svého etnografického výzkumu mezi žáky americké základní školy v Oaklandu v Kalifornii. V městských oblastech v Kalifornii došlo v posledních desetiletích k zásadním proměnám institucí, které se dotkly života rodin a dětí. Výrazně se prohloubily zejména sociální nerovnosti, což podpořily také zásadní škrty v sociálních výdajích státu a průnik tržních služeb do rodinného života a komerční kultury do života dětí. Vzrostl také počet migrantů do Kalifornie, která se tak stala multietnickým a sociálně diverzifikovaným prostředím. Východiska svého výzkumu shrnula prof. Thorne do teze paradoxu, kdy jsou sociální nerovnosti mezi dětmi velké, sociální třída je však méně viditelná a méně kodifikovaná než například gender nebo rasa. Sociální postavení více zakrývají každo­denní praktiky – tzv. práce s hanbou (shamework). Třídní rozdíly jsou silně artikulovány skrze rasové a etnické vztahy a pronikají na povrch na pozadí komodifikované kultury dětí. Barrie Thorne ale upozornila na rozdíl mezi spotřebou zboží (značkového zboží a statusových symbolů) a spotřebou, již nazývá „kontextovou“. Zatímco v prvním případě do hry vstupuje jednak snaha rodičů zakrýt sociální rozdíly viditelnou spotřebou a jednak omezení školy, které předměty je možné mít s sebou ve škole, v druhém případě, jenž B. Thorne spojuje například s letními tábory, odpoledními volnočasovými aktivitami, doučováním nebo i s přestávkou na oběd, jsou děti vystaveny stigmatu chudoby, které se snaží skrýt pomocí „práce s hanbou“.
V tomto výzkumu navazuje na své předešlé práce zabývající se artikulací a reartikulací významů genderu v sociálních interakcích mezi dětmi a fenoménem transnacionálního dětství. Ve výzkumu transnacionálního dětství usilovala předev­ším o redefinici dětí a jejich zkušenosti jako určujícího aspektu migračních procesů prostřednictvím zaměření se na způsoby, jakými se děti podílejí na utváření migračních vzorců a jakými podporují ustavení transnacionálních sociálních praktik.

Barrie Thorne se zasloužila o významný posun ve vnímání dětí jako aktivních sociálních aktérů utvářejících sociální praktiky, a především o rozpracování témat, která souvisejí s proměnou dětství a rodinného života v kontextu ekonomické globalizace. Mnoho let také pracovala jako editorka mezinárodního časopisu Childhood: A Global Journal of Child Research.

ZUZANA UHDE,
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.