Aktuality
18.6.2013 Slovenská akademie věd slaví 60 let
Slovenská akademie věd (SAV), která byla zřízena 18. června 1953 zákonem Slovenské národní rady č. 1/1953 Sb a 26. června téhož roku se konalo její zakládající valné shromáždění, slaví šedesáté narozeniny. Nejvyšší vědecká instituce na Slovensku se sídlem v Bratislavě se podle předsedy Jaromíra Pastorka bude i v příštích letech soustřeďovat na kvalitu. „Naší ambicí je zaměřovat se na špičkovou vědu. A výsledky svědčí o tom, že tak činíme,“ uvedl na setkání s novináři u příležitosti letošního výročí. „SAV je nejvýkonnější vědecká instituce na Slovensku. Pracuje v ní cca 11 procent výzkumníků v zemi, ale tvoří 40 procent všech publikačních výstupů, které na Slovensku vzniknou. Budoucnost vidíme v tom, že se Slovenská akademie věd bude i nadále soustředit na posilování excelentního výzkumu. Zároveň chceme zlepšit transfer poznatků do společnosti,“ dodal předseda Pastorek.
Podpořit kontakt mladých vědců z akademických pracovišť s vývojem v dané profesi a urychlit jejich návrat na domovské instituce chtějí Akademická centra předškolních dětí, jež postupně vznikají pod patronací Střediska společných činností AV ČR. Po otevření centra Mazánek, které získalo grantovou podporu pražského magistrátu v rámci OP Praha – Adaptabilita, v Hotelu Mazanka v Praze Libni (březen 2012) se z obdobného zařízení těší i zaměstnanci pracovišť sídlících v centru Prahy. Středisko společných činností totiž v budově AV ČR na Národní třídě zahájilo 18. června 2013 zkušební provoz Akademické dětské skupiny Národní LVÍČEK.
Doposud se do vesmíru podívalo celkem 531 lidí z 36 států celého světa. Žen mezi nimi bylo ale pouhých 57. Úplně první byla před padesáti roky sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Její Vostok 6 vzlétl do kosmu 16. června 1963. Výběr, přípravu a let první kosmonautky světa provázela řada problémů a emocí. Muži zodpovědní za sovětský kosmický program, v čele s hlavním konstruktérem sovětských kosmických lodí Sergejem Koroljovem, dávali velmi hlasitě najevo svůj nesouhlas s tím, že by se do křesla v kosmické lodi Vostok měla posadit žena-kosmonautka. Vedla je k tomu jednak obava, že fyzicky i psychicky křehčí žena nezvládne náročný několikadenní kosmický let, ale i snaha uhájit kosmonautiku jako mužskou doménu. Naopak ženu ve vesmíru si přálo nejvyšší politické vedení tehdejšího Sovětského svazu, v čele s Nikitou Chruščovem, které v tom vidělo další politické vítězství socialistické kosmonautiky nad kosmonautikou imperialistickou – americkou.
Mezi úspěšné popularizační aktivity Akademie věd se před dvěma lety přiřadila soutěž projektů SCIAP (SCIence APproach), kterou každoročně vyhlašuje Středisko společných činností AV ČR. Vědcům-popularizátorům nesmí chybět osobní kontakt, a tak organizátoři pořádají pravidelná nesoutěžní setkání, na nichž si badatelé předávají zkušenosti a vzájemně se inspirují k novým nápadům. Letos v příjemné atmosféře prosluněné Lannovy vily představily 11. června 2013 své projekty tři desítky popularizátorů nejen z Prahy, ale i Brna, Olomouce, Českých Budějovic, Ostravy či Liberce, kde například vzniká science centrum IQlandia. Podle Jany Pivoňkové, jež projekt uvedla, přivítá první návštěvníky na jaře příštího roku: „Nové centrum popularizace, propagace a medializace vědy a techniky, jež navazuje na stávající IQpark, umožní hlubší porozumění fyzikálním a přírodním jevům prostřednictvím nejrůznějších her a experimentování za pomoci přístrojů, interaktivních pomůcek, exponátů i dalších prvků.“ O výzvách a omezeních prezentace české vědy za hranicemi hovořil Jan Špunda z Českých center, která letos využila významného jubilea prof. Otto Wichterleho (100. výročí jeho narození – viz AB 6/2013), aby přispěla k obrazu České republiky jako vědomostní a kreativní společnosti.
Grantová agentura Akademie věd ČR připravila ve foyer budovy AV ČR na Národní třídě výstavu Ohlédnutí za činností a vybranými projekty Grantové agentury Akademie věd ČR, kterou zahájili 12. června 2013 předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a předseda GA AV dr. Jiří Gabriel. Expozice přibližuje působení první grantové agentury v České republice od doby jejího založení v roce 1990 až do letošního roku, kdy její činnosti v důsledku Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací skončí. Kromě historie, přehledu osobností působících v jejích orgánech a statistických souhrnů se zájemci seznámí i s výsledky některých vynikajících projektů, za něž obdrželi jejich řešitelé Cenu AV ČR.
Vláda České republiky schválila návrh Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací – GAMA, který zrealizuje Technologická agentura ČR v předpokládaném celkovém objemu 2 770 milionů korun, z toho výdaje státního rozpočtu činí téměř 1,8 miliardy. Šestiletý program (2014–2019) podpoří projekty výzkumných organizací i firemní výzkum. Veřejné soutěže se budou každoročně vyhlašovat u projektů výzkumných organizací až do roku 2016, u firemního výzkumu mezi lety 2014 až 2017. Podle tiskového mluvčího TA ČR Leoše Kopeckého by výdaje pro jednotlivé roky měly být rozvrženy tak, jak se budou vyhlašovat jednotlivé veřejné soutěže. Cílem programu je co nejrychleji dostat dobré nápady a výsledky výzkumu do praxe.
14.6.2013 Evoluce svým vlastním tvůrcem
Pražské nakladatelství Prostor vydává publikaci Miroslava Veverky Evoluce svým vlastním tvůrcem – od velkého třesku ke globální civilizaci, jež představuje ojedinělou syntézu současného stavu vědeckého poznání, a to jak v oblasti přírodovědy, tak i humanitních věd. Autorovým východiskem je teorie evolučních vrstev, která se týká nejen vývoje živých organismů, ale i anorganické přírody, celého časoprostorového univerza. Každá nižší vrstva je předpokladem vrstvy vyšší. Časově i logikou svého uspořádání na sebe navazují, zároveň je však každá vrstva specifická, není plně determinována tou předchozí. Proto může autor plynule postupovat od výkladu světa elementárních částic a kvantové fyziky až k lidské kultuře a civilizaci.
Zájem politické reprezentace obou komor Parlamentu České republiky, s nimiž Akademie věd v uplynulých dvou letech uzavřela memoranda o vzájemné podpoře a spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, potvrzuje nedávná návštěva předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové v Historickém ústavu AV ČR. S pracovištěm se dlouholetá podporovatelka Akademie věd seznámila mj. i v září loňského roku v Národním archivu v Praze na vernisáži výstavy Zlatá bula sicilská 1212 – 800 let mezi realitou a mýty. Tentokrát Miroslava Němcová zavítala přímo do sídla ústavu v Praze na Proseku, kde jí ředitelka Eva Semotanová, její zástupci Jan Němeček a Martin Holý a bývalý místopředseda AV ČR pro III. vědní oblast Jaroslav Pánek představili nejdůležitější badatelské aktivity této instituce. Zaměřili se především na hlavní řešené a připravované okruhy výzkumu, na mezinárodní spolupráci, grantové projekty a vydavatelskou činnost. V navazující diskusi účastnící setkání debatovali o postavení vědy a výzkumu v České republice a v zahraničí. Jaroslav Pánek předsedkyni PS informoval i o působení Českého historického ústavu v Římě, který vede a jenž je součástí HÚ AV ČR jako jeho zahraniční pracoviště. V renovované studovně si Miroslava Němcová následně prohlédla odborné publikace, ukázky starých tisků a barokních map českých zemí. Závěrem předvedli pracovníci nakladatelství HÚ AV ČR, jak v tiskárně a grafickém studiu vyrábějí monografie a periodika. O tom, že se spolupráce s oběma komorami PČR úspěšně rozvíjí, svědčí kromě návštěvy předsedkyně PS Miroslavy Němcové v HÚ AV ČR i nedávná návštěva představitelů Senátu včetně předsedy Milana Štěcha na pracovištích Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
12.6.2013 V Karolinu převzalo jmenovací dekrety 65 profesorů
Koncem dubna 2013 se Akademie věd ČR jako jedna ze 78 prvotních signatářských vědeckých a výzkumných institucí i mezinárodních vědeckých společností připojila k Sanfranciské deklaraci o hodnocení výzkumu. Deklaraci, která sestává z osmnácti doporučení, jež by měla zvýšit kvalitu hodnocení výzkumu, vypracovala skupina redaktorů a vydavatelů vědeckých časopisů a předložila ji na výročním zasedání Americké společnosti pro buněčnou biologii (The American Society for Cell Biology – ASCB) v San Francisku dne 16. prosince 2012. Autoři mimo jiné upozorňují na skutečnost, že tzv. impact factor, sloužící dnes jako primární parametr pro porovnávání vědeckých výstupů, byl původně vytvořen jako nástroj, který měl pomáhat knihovníkům vyhledávat časopisy vhodné k nákupu, a nikoli jako měřítko vědecké kvality výzkumu obsaženého v určitém článku. Skupina se shodla, že „impact factor“, ze kterého se stala ve světové vědě doslova „posedlost“, fakticky deformuje hodnocení vědeckých výsledků. České znění Sanfranciské deklarace naleznete zde.
11.6.2013 Portál pro Evropský výzkumný prostor – ERA
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spustilo ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR nový internetový portál o evropském výzkumu a vývoji. Jeho cílem je shromažďovat informace o Evropském výzkumném prostoru (European Research Area – ERA) a publikovat příslušné dokumenty. ERA představuje od roku 2000 jednu z nejdůležitějších strategií Evropské unie, jejímž cílem je koordinovat evropské výzkumné úsilí. EU tím chce přispět ke konkurenceschopné ekonomice založené na znalostech. ERA usměrňuje celoevropské aktivity v oblasti výzkumu a inovační politiky a koordinuje je s národními a mezinárodními iniciativami.
11.6.2013 AV ČR nabízí pomoc při záchraně zatopených knih a dokumentů
Katedra filosofie FF UP pořádá 24. září 2013 ve spolupráci se studenty Universitas konferenci k 100. výročí modelu atomu Nielse Bohra – přírodovědné, historické a filosofické kontexty Bohrova díla.
Aby motivovala talentované vědce a podpořila je k budoucí úspěšné kariéře, uděluje Akademie věd ČR badatelům, kteří již dosáhli vědecké hodnosti a současně v době návrhu na ocenění nepřesáhli 35 let věku, Prémie Otto Wichterleho, pojmenované po světově známém chemikovi a prvním polistopadovém předsedovi ČSAV. (Jeho 100. výročí narození připomeneme v červnovém čísle Akademického bulletinu). V letošním, již dvanáctém ročníku převzalo v Lannově vile 5. června 2013 prestižní ocenění celkem 23 vědců ze všech tří vědních oblastí.
Více než stovka špičkových vědců a studentů z celého světa v oblasti biotechnologií rostlin se setká na konferenci Olomouc Biotech 2013: Plant Biotechnology – Green for Good II., kterou ve dnech 17. až 21. června 2013 pořádá Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Cílem sympozia, jež navazuje na stejnojmennou akci z roku 2011, je podnítit spolupráci mezi různými oblastmi výzkumu, vývoje a inovací biotechnologií rostlin. „Během pěti dnů se na program dostanou témata, jako jsou genetické šlechtění obilovin, reakce rostlin na stresové podněty, zvyšování jejich odolnosti vůči stresu nebo bioenergetika a propojení biotechnologického průmyslu s akademickou sférou,“ uvedl ředitel Centra regionu Haná prof. Ivo Frébort.
V Topičově salonu na Národní třídě v Praze představuje pod názvem Ars Geometrica 3 výběr ze své tvorby slovenský umělec Viktor Hulík. Výstava, kterou můžete navštívit do 4. července 2013, představí retrospektivní průřez Hulíkovým dílem od konce 70. let po současnost a je součástí jeho velké mezinárodní putovní výstavy, která bude přenesena z Budapešti. Hulíka zajímá téma proměny zkoumané s vědomím, že jakákoli změna funguje jako spouštěč celého systému vzájemně provázaných dějů. Jeho variability založené na systému výklopných a posuvných pásů vyúsťují nakonec v lapidární „konstrukce“ označované jako „geo-posouvače“. Výchozí poloha těchto variabilů má většinou naprosto minimalistickou kompozici. Budovány jsou jasným geometrickým tvaroslovím a vzájemnými vztahy jednotlivých barev.
Od počátku března tohoto roku vede Archeologický ústav AV ČR, Praha výzkum v místě staveniště podzemních garáží, které mají doplnit zázemí souběžně rekonstruovaného hotelu Bohemia v Chrudimi. Zkoumaná plocha se nachází na rozhraní dvou chrudimských středověkých předměstí, Jánského a Kateřinského, a nejstarší zpráva o něm pochází z roku 1707. Výzkum přinesl informace nejen o středověkém osídlení, ale překvapivě i mnohem starším, pravěkém, z období neolitu.
International Society of Environmental Botanists a CSIR – National Botanical Research Institute, Lucknow pořádají ve dnech 3.–6. prosince 2014 v indickém Lucknow pátou mezinárodní konferenci Fifth International Conference on Plants and Environmental Pollution (ICPEP-5). Více informaci na adrese: http://isebindia.com.
6.6.2013 O makroekonomických otaznících s Janem Libichem
Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu zve 11. června 2013 od 19:00 hod. v kavárně Potrvá v Praze na Science Café přednášku a diskusi s ekonomem Janem Libichem z La Trobe University a VŠB-TU Ostrava. Držitel grantu NFKJ za rok 2012 v oboru ekonomie pohovoří o ekonomickém výzkumu ohledně budoucí hospodářské situace v Česku či o obavách z bankrotu veřejných financí, hyperinflace, kolapsu eura či nulového růstu.
English
