English
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., přivítal ve svých prostorách evropského komisaře pro vědu a výzkum Janeze Potočnika, který oficiálně navštívil Českou republiku ve dnech 10.–11. listopadu 2008. ÚOCHB byl k této návštěvě vybrán jako příklad výzkumné instituce, v níž se podařilo úspěšně propojit základní a aplikovaný výzkum s významnými výsledky pro širokou veřejnost. Při této příležitosti jsem komisaři položila pár otázek týkajících se našeho předsednictví v Radě EU na začátku příštího roku.
Evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik s Antonínem Holým při návštěvě Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ
Pane Potočniku, mohl byste prosím čtenářům Akademického bulletinu přiblížit poslání vaší cesty do České republiky?
Cílem mého pobytu v Praze bylo setkání s představiteli vlády a zástupci univerzit a vědeckých institucí, abych s nimi projednal následné kroky v oblasti vědy a výzkumu během českého předsednictví v Evropské unii. Velmi mě potěšilo nadšení a odpovědnost jak ze strany české vlády, tak vědecké komunity. Kromě jednání s ministry a zástupci jsem měl příležitost setkat se také s prof. Antonínem Holým, jehož objevy přinesly úspěšnou léčbu choroby AIDS a hepatitidy typu B. Toto setkání pro mne bylo obrovskou motivací a inspirovalo mne po zbytek mé návštěvy – podporovat „zapálené“ a talentované badatele, jako je prof. Holý, aby mohli pracovat na svých objevech, které jsou pro společnost takovým přínosem.
Vyjádřil byste se, jako eurokomisař pro vědu a výzkum, k českému předsednictví během příštího roku? Jaké pozitivní dopady může toto předsednictví nabídnout české vědě a výzkumu?
Směřování k cílům evropské výzkumné politiky během českého předsednictví bude přínosem jak pro českou vědu a výzkum, tak vědu a výzkum v celé Evropské unii. Jsem potěšen kroky, kterými se Česká republika vydala na cestu reformy univerzit, jako je např. Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání (2005), která poskytla institucím větší samostatnost a vyzdvihla excelenci univerzitního výzkumu prostřednictvím specifických programů, jako jsou Centra základního výzkumu.
Tyto vývojové trendy jsou v souladu s našimi plány v evropském měřítku, což České republice umožní se na nich plně podílet. Markantním příkladem je například účast České republiky v Evropské vědecké radě (ERC). ERC je klíčovým nástrojem pro přilákání a udržení excelentních badatelů v Evropské unii. Česká republika dokazuje, že relativně nová členská země, často s bohatou výzkumnou tradicí, ale omezeným financováním výzkumu, může být v Evropské vědecké radě úspěšná. Třebaže jsou celková čísla kvůli omezenému počtu výzev malá a statisticky nerovnoměrná, Česká republika byla úspěšná v získávání grantů, a co víc, byla schopna přilákat české vědce ze zahraničí zpět domů.
Samozřejmě, předsednictví přinese české vědě jisté výhody ve smyslu přílivu vědců během konferencí typu Research connection 2009. Partnerství – naše cesta k budoucnosti výzkumu – jdete s námi?, nebo účasti na ambiciózních programech konferencí, které nabízíte. Praha přivábí množství badatelů z celé Evropy, kteří více zviditelní výzkum a příležitosti pro spolupráci a utváření mezinárodních sítí.
Všechny členské státy by se měly i nadále zaměřovat na to, aby se staly atraktivnějšími místy pro výzkum a další investice a byly plně připraveny získat co možná nejvíc z příštího hospodářského obratu. Tím se znalostní reformy a investice stávají dokonce důležitější než v dobách ekonomické expanze.
A na druhou stranu, jak by Česká republika mohla během svého předsednictví přispět v podpoře vědě a výzkumu v Evropě?
Česká republika může zařadit výzkum mezi hlavní body svého programu jednání a projevit tím skutečnou politickou vůli urychlit realizaci Evropského výzkumného prostoru, což je podnět, který jsem zde během své návštěvy v ČR zaslechl. Mám radost z toho, že na úrovni Evropské unie spatřuji vývoj, který umožňuje naplnění společné vize a zkvalitnění politického vládnutí pro ERA (Evropský výzkumný prostor) od květnového zahájení Ljubljanského procesu. Evropský výzkumný prostor (ERA) dobře zapadá do hlavního tématu vašeho předsednictví, které nese název Evropa bez bariér.
Avšak potřebujeme rovněž zajistit, že společnými silami dostojíme závazkům vyneseným na vysoké politické úrovni při řešení společných úkolů. Návrhy komise byly nyní prezentovány Výboru Evropského výzkumného prostoru (ERA), který stanovil pět zákonů pro rok 2008:
– o správě intelektuálního vlastnictví prováděné veřejnými výzkumnými organizacemi;
– o mobilitě výzkumných pracovníků;
– o společném programování;
– o právním rámci pro výzkumné infrastruktury;
– o mezinárodní spolupráci.
Klíčovou úlohou je nyní jejich naplnění. K tomu je zapotřebí úzké spolupráce mezi společenstvím a členskými státy.
Právě v období ekonomických potíží je důležité se chopit podnětu a stanovit Pátou svobodu – volný přesun poznání – a posílit evropskou konkurenceschopnost pomocí investic do poznání, inovace a lidského kapitálu, jak bylo rozhodnuto na jarním zasedání Evropského výboru v roce 2008. Nepochybně dosáhneme v Evropě skutečného pokroku, budeme-li vzájemně jako členské státy spolupracovat a jestliže právě členské státy převezmou iniciativu – pak můžeme učinit velké skoky. Proto například velmi vítám skutečnost, že si Česká republika vytýčila ambiciózní cíl navýšit výdaje do vědy a výzkumu.
Jaký je váš názor na skutečnost, že Česká republika dosud nepodepsala Lisabonskou smlouvu? Mohl by tento fakt nějak ovlivnit schválenou zásadní strategii pro vědu a výzkum v EU?
Za schválení Lisabonské smlouvy přebírají odpovědnost jednotlivé členské státy v souladu s národními postupy. Do dnešní doby Komise přijala 25 ratifikací. Pouze Irsko a Česká republika jsou ve fázi schvalování této smlouvy. Doufáme, že Češi budou schopni převzít tento závazek co nejdřív.
Která témata na poli vědy a výzkumu mají v rámci Evropské unie přednost a která z nich by podle vašeho názoru měla být podporována během českého předsednictví?
V oblasti výzkumu je mnoho aspektů politiky EU. Z mého hlediska si myslím, že můžeme již identifikovat určité základní priority:
– držet krok s reformami, jež se týkají znalostní oblasti Lisabonské strategie zaměřené na nárůst a vznik pracovních příležitostí;
– uskutečnit iniciativy pro Evropský vědecký prostor;
– stanovit právní rámec pro evropské výzkumné infrastruktury;
– vytvořit způsoby vyhodnocování vlivu investic do VaV;
– zkvalitnit pracovní příležitosti a prostředí pro vědecké pracovníky.
Tímto posledním bodem myslím zkvalitnění každodenních podmínek pro vědecké pracovníky v Evropě, což je zvláště důležitý hlavní směr, který jsme pro tento sektor vytýčili prostřednictvím evropské spolupráce. Klíčovými oblastmi pro tuto činnost jsou:
– systematické zpřístupnění náborů (přijímání nových vědců);
– splňování sociálních jistot (záruk) a podpůrných potřeb mobilních vědců;
– zajišťování veletrhů pracovních příležitostí a pracovních podmínek;
– zajištění dostačujících školení a praxe pro vědce.
Pokrok v Evropské unii uskutečníme právě prostřednictvím členských států, které mají zodpovědnost za činnosti, jež převzaly na národní úrovni. Například doporučení Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků je uznávaným politickým nástrojem potřebným ke zlepšení pracovního prostředí pro vědce v Evropě. V České republice tuto Chartu a Kodex dosud podepsala pouze Akademie věd. Doufáme a očekáváme, že další odsouhlasení těchto dokumentů bude následovat na ministerské úrovni a také na českých univerzitách a výzkumných ústavech.
(Původní anglické znění příspěvku naleznete zde.)
GABRIELA ADÁMKOVÁ
Evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik s Antonínem Holým při návštěvě Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ
Pane Potočniku, mohl byste prosím čtenářům Akademického bulletinu přiblížit poslání vaší cesty do České republiky?
Cílem mého pobytu v Praze bylo setkání s představiteli vlády a zástupci univerzit a vědeckých institucí, abych s nimi projednal následné kroky v oblasti vědy a výzkumu během českého předsednictví v Evropské unii. Velmi mě potěšilo nadšení a odpovědnost jak ze strany české vlády, tak vědecké komunity. Kromě jednání s ministry a zástupci jsem měl příležitost setkat se také s prof. Antonínem Holým, jehož objevy přinesly úspěšnou léčbu choroby AIDS a hepatitidy typu B. Toto setkání pro mne bylo obrovskou motivací a inspirovalo mne po zbytek mé návštěvy – podporovat „zapálené“ a talentované badatele, jako je prof. Holý, aby mohli pracovat na svých objevech, které jsou pro společnost takovým přínosem.
Vyjádřil byste se, jako eurokomisař pro vědu a výzkum, k českému předsednictví během příštího roku? Jaké pozitivní dopady může toto předsednictví nabídnout české vědě a výzkumu?
Směřování k cílům evropské výzkumné politiky během českého předsednictví bude přínosem jak pro českou vědu a výzkum, tak vědu a výzkum v celé Evropské unii. Jsem potěšen kroky, kterými se Česká republika vydala na cestu reformy univerzit, jako je např. Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání (2005), která poskytla institucím větší samostatnost a vyzdvihla excelenci univerzitního výzkumu prostřednictvím specifických programů, jako jsou Centra základního výzkumu.
Tyto vývojové trendy jsou v souladu s našimi plány v evropském měřítku, což České republice umožní se na nich plně podílet. Markantním příkladem je například účast České republiky v Evropské vědecké radě (ERC). ERC je klíčovým nástrojem pro přilákání a udržení excelentních badatelů v Evropské unii. Česká republika dokazuje, že relativně nová členská země, často s bohatou výzkumnou tradicí, ale omezeným financováním výzkumu, může být v Evropské vědecké radě úspěšná. Třebaže jsou celková čísla kvůli omezenému počtu výzev malá a statisticky nerovnoměrná, Česká republika byla úspěšná v získávání grantů, a co víc, byla schopna přilákat české vědce ze zahraničí zpět domů.
Samozřejmě, předsednictví přinese české vědě jisté výhody ve smyslu přílivu vědců během konferencí typu Research connection 2009. Partnerství – naše cesta k budoucnosti výzkumu – jdete s námi?, nebo účasti na ambiciózních programech konferencí, které nabízíte. Praha přivábí množství badatelů z celé Evropy, kteří více zviditelní výzkum a příležitosti pro spolupráci a utváření mezinárodních sítí.
Všechny členské státy by se měly i nadále zaměřovat na to, aby se staly atraktivnějšími místy pro výzkum a další investice a byly plně připraveny získat co možná nejvíc z příštího hospodářského obratu. Tím se znalostní reformy a investice stávají dokonce důležitější než v dobách ekonomické expanze.
A na druhou stranu, jak by Česká republika mohla během svého předsednictví přispět v podpoře vědě a výzkumu v Evropě?
Česká republika může zařadit výzkum mezi hlavní body svého programu jednání a projevit tím skutečnou politickou vůli urychlit realizaci Evropského výzkumného prostoru, což je podnět, který jsem zde během své návštěvy v ČR zaslechl. Mám radost z toho, že na úrovni Evropské unie spatřuji vývoj, který umožňuje naplnění společné vize a zkvalitnění politického vládnutí pro ERA (Evropský výzkumný prostor) od květnového zahájení Ljubljanského procesu. Evropský výzkumný prostor (ERA) dobře zapadá do hlavního tématu vašeho předsednictví, které nese název Evropa bez bariér.
Avšak potřebujeme rovněž zajistit, že společnými silami dostojíme závazkům vyneseným na vysoké politické úrovni při řešení společných úkolů. Návrhy komise byly nyní prezentovány Výboru Evropského výzkumného prostoru (ERA), který stanovil pět zákonů pro rok 2008:
– o správě intelektuálního vlastnictví prováděné veřejnými výzkumnými organizacemi;
– o mobilitě výzkumných pracovníků;
– o společném programování;
– o právním rámci pro výzkumné infrastruktury;
– o mezinárodní spolupráci.
Klíčovou úlohou je nyní jejich naplnění. K tomu je zapotřebí úzké spolupráce mezi společenstvím a členskými státy.
Právě v období ekonomických potíží je důležité se chopit podnětu a stanovit Pátou svobodu – volný přesun poznání – a posílit evropskou konkurenceschopnost pomocí investic do poznání, inovace a lidského kapitálu, jak bylo rozhodnuto na jarním zasedání Evropského výboru v roce 2008. Nepochybně dosáhneme v Evropě skutečného pokroku, budeme-li vzájemně jako členské státy spolupracovat a jestliže právě členské státy převezmou iniciativu – pak můžeme učinit velké skoky. Proto například velmi vítám skutečnost, že si Česká republika vytýčila ambiciózní cíl navýšit výdaje do vědy a výzkumu.
Jaký je váš názor na skutečnost, že Česká republika dosud nepodepsala Lisabonskou smlouvu? Mohl by tento fakt nějak ovlivnit schválenou zásadní strategii pro vědu a výzkum v EU?
Za schválení Lisabonské smlouvy přebírají odpovědnost jednotlivé členské státy v souladu s národními postupy. Do dnešní doby Komise přijala 25 ratifikací. Pouze Irsko a Česká republika jsou ve fázi schvalování této smlouvy. Doufáme, že Češi budou schopni převzít tento závazek co nejdřív.
Která témata na poli vědy a výzkumu mají v rámci Evropské unie přednost a která z nich by podle vašeho názoru měla být podporována během českého předsednictví?
V oblasti výzkumu je mnoho aspektů politiky EU. Z mého hlediska si myslím, že můžeme již identifikovat určité základní priority:
– držet krok s reformami, jež se týkají znalostní oblasti Lisabonské strategie zaměřené na nárůst a vznik pracovních příležitostí;
– uskutečnit iniciativy pro Evropský vědecký prostor;
– stanovit právní rámec pro evropské výzkumné infrastruktury;
– vytvořit způsoby vyhodnocování vlivu investic do VaV;
– zkvalitnit pracovní příležitosti a prostředí pro vědecké pracovníky.
Tímto posledním bodem myslím zkvalitnění každodenních podmínek pro vědecké pracovníky v Evropě, což je zvláště důležitý hlavní směr, který jsme pro tento sektor vytýčili prostřednictvím evropské spolupráce. Klíčovými oblastmi pro tuto činnost jsou:
– systematické zpřístupnění náborů (přijímání nových vědců);
– splňování sociálních jistot (záruk) a podpůrných potřeb mobilních vědců;
– zajišťování veletrhů pracovních příležitostí a pracovních podmínek;
– zajištění dostačujících školení a praxe pro vědce.
Pokrok v Evropské unii uskutečníme právě prostřednictvím členských států, které mají zodpovědnost za činnosti, jež převzaly na národní úrovni. Například doporučení Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků je uznávaným politickým nástrojem potřebným ke zlepšení pracovního prostředí pro vědce v Evropě. V České republice tuto Chartu a Kodex dosud podepsala pouze Akademie věd. Doufáme a očekáváme, že další odsouhlasení těchto dokumentů bude následovat na ministerské úrovni a také na českých univerzitách a výzkumných ústavech.
(Původní anglické znění příspěvku naleznete zde.)
GABRIELA ADÁMKOVÁ