English
Kostka cukru rozrazí černou hladinu. Dirigent, poslední z defilé celebrit, se šibalsky usměje. Vyjíždí nápis: „Evropě to osladíme. Česká republika předsedá Evropské unii. 01/01–30/06/2009.“ Zdálo se, že tradiční nezájem o evropskou politiku na domácí scéně vyváží jen dostatečně kontroverzní kampaň. Byl to omyl. Diskuse o stavu českého cukrovarnictví a velkých šancí pro malý stát vyvanuly během pár dní. Když ale nechtěli přijít Češi k evropské politice, došla si ona za nimi. Boje v Gruzii, finanční krize, Lisabonská smlouva, domácí volby a jedna velmi ambiciózní země, která nás v předsednictví předchází. Kontroverze psaná současností.
Co je „předsednictví České republiky v Radě EU“?
Předsedání jedné členské země Radě Evropské unie trvá po dobu šesti měsíců. Předsedající stát připravuje a vede jednání Rady EU, zastupuje ji na jednáních s ostatními unijními institucemi, reprezentuje EU navenek, koordinuje politická rozhodnutí, určuje politické priority, zprostředkovává kompromisy, prokazuje své administrativní a organizační schopnosti. Během předsednictví spolu tři po sobě následující předsednické země spolupracují na tzv. osmnáctiměsíčním programu priorit. Ten byl v českém případě připravován na základě meziresortní expertní spolupráce. Českou republiku předchází v předsednictví Francie a následuje Švédsko, které dokončí předsednické trio a uzavře osmnáctiměsíční společný program. Další týmové předsednictví povedou Španělsko, Belgie a Maďarsko.
Českou republiku během její premiéry v čele Evropské unie potkají i další důležité, byť očekávané události – uzavření legislativního cyklu EU, tj. ukončení mandátu Evropského parlamentu a Evropské komise (EK), nominace nového vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, nástup amerického prezidenta do úřadu a převis agendy ambiciózního francouzského předsednictví. Nad rámec běžného administrování chodu EU nás tedy čeká souběh klíčových záležitostí, se kterými se bude muset naše diplomacie vypořádat.
Po rozšíření Evropské unie na 27 členů sídlí v bruselské budově Evropského parlamentu 785 europoslanců.
© Marina Hužvárová, Archiv SSČ
Přitom v Evropě panují obavy o stavu (ne)připravenosti českého předsednictví. Na ostrou listopadovou kritiku řady zahraničních médií, kritiku až příliš cílenou a nespontánní, reagovala česká politika matně. V diplomacii sice následoval oceňovaný konsensus s Francií, který vzájemně přerozdělil politickou podporu u několika důležitých bodů, fakticky ale jen potvrzujeme názor řady států – evropská politika nás nezajímá, držíme si od ní odstup. Stručně řečeno – naše politika není dostatečně prounijní.
Malá země, velká šance?
Říká se, že malý stát logicky nalezne mnohem větší míru své přirozenosti v kompromisu, dobré komunikaci a jednodušší, „průchodnější“ agendě. Malý stát si prostě stanovuje uskutečnitelné cíle. Je ale otázkou, jak jinak by se Česká republika měla při své premiéře za stávajících okolností vůbec chovat? Poslední události jsou natolik zásadní, že dokázaly vyprázdnit už tak velmi abstraktní motto českého předsednictví – „Evropa bez bariér“. Státní podpora bankovního sektoru vyvolaná finanční krizí nemohla vést řadu zemí dál od liberalistického ducha tohoto hesla. Když si Češi dovolili nesouhlasit s ochranářskými kroky, sklidili kritiku za absenci „evropského ducha“. Přitom je zřejmé, že politická řešení, která nalezl prezident Sarkozy pro problémy, jež Francii v čele EU potkaly, jsou sice elegantní, ale přechodná. Příměří v Gruzii neznamená mír a o důsledcích státní podpory bankám by mohla Česká republika pořádat přednášková turné.
Ve stínu francouzského předsednictví
Když se 1. června ujala Francie svého dvanáctého předsednictví, pompézní velmocenské vize vystřídala tvrdá úředničina a cesty ke kompromisům. Pravda, podávané v sídlech králů, zahalené nesmrtelným francouzským šarmem a okořeněné trochou toho francouzského organizačního chaosu. Její vypořádání s nečekanými událostmi je ale velmi oceňované a prezident Sarkozy se přes noc stal politickou osobností EU.
Až se příští rok ujme předsednictví Česká republika, nabídne průchodné cíle, střízlivou organizaci a naději, že najde cestu ke kompromisům. Versailles vystřídá Kongresové centrum Praha a velké vize agenda připravená Evropskou komisí. Jakkoli je předsednictví příležitost ke zviditelnění a prokázání schopností řídit organizaci půl miliardy lidí, naše skutečné heslo je „držíme se při zemi“.
Mezi hlavní programové priority ČR patří konkurenceschopnost, čtyři svobody (volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu) a liberální obchodní politiky. Bližší pohled na důležitá témata odhaluje ambice ČR spolupodílet se na návrhu reformy rozpočtu i společné zemědělské politiky. Vzhledem k současné situaci je ale patrné, že nejvyšší priority naberou jednání o finanční krizi, aukci emisních povolenek a Lisabonská smlouva.
Obsahové priority ve výzkumu
Obsahovým prioritám výzkumu je ve společném programu vyhrazena jedna strana. Předsednické trio navazuje na dlouhodobou vědní politika EU, respektive na cíle zelené knihy Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy, a to včetně kontroverzní společné tvorby programů. EU bude dále vyhodnocovat šestý rámcový program a vytvářet metodiku pro sedmý rámcový program, projednávat činnosti Evropského technologického institutu a podporovat výzkum v oblasti ICT, nízkouhlíkových technologií a mořských a námořních technologií.
České sektorové priority výzkumu CZ PRES
České sektorové priority výzkumu CZ PRES představuje heslo Evropský výzkumný prostor bez bariér. Hlavní oblast zájmu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) váže uspořádání konference k problematice výzkumných infrastruktur Strengthening the ERA through Research Infrastructures, kde by se měla představit zpráva pracovní skupiny ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures) o regionálním rozložení infrastruktur výzkumu a vývoje. MŠMT chce také uspořádat konferenci Researchers in Europe without Barriers (duben 2009), která se bude mj. zabývat implementací pasu výzkumných pracovníků. Vedlejší oblasti zájmu MŠMT představují konference o hodnocení dopadů evropských programů na národní konkurenceschopnost a o zastoupení žen ve výzkumu.
Vedle těchto konferencí bude MŠMT gestorem přípravy 11 hlavních a 13 vedlejších akcí CZ PRES v oblasti VaV včetně neformálního zasedání Rady pro konkurenceschopnost a CRESTu (Scientific and Technical Research Committee).
I když se může zdát obsah priorit VaV neurčitý, je nutné si uvědomit, že vědní politika EU je během na dlouhou trať a momentálně se naplňují již vytyčené cíle. Významné mezníky vědní politiky EU, jako bylo vyhlášení tzv. Ljubljanského procesu či zelené knihy, předcházela náročná vyjednávání s Evropskou komisí a vysoká míra angažovanosti předsednických zemí na prosazení této agendy.
Akademie věd ČR a CZ PRES
AV ČR se jako přední představitelka VaV v ČR zapojila do příprav předsednictví již v roce 2007. Nejprve v rámci meziresortních expertních skupin, později prostřednictvím programových a organizačních výborů hlavních i doprovodných akcí CZ PRES. V této souvislosti bylo v květnu 2008 podepsáno Memorandum mezi MŠMT a AV ČR o spolupráci při pořádání akcí v rámci CZ PRES, které nastavilo zodpovědnost a mechanismy součinnosti při pořádání vybraných akcí.
Hlavní akcí pořádanou AV ČR bude zasedání Řídící platformy výzkumu pro země Západního Balkánu (květen 2009), které odpovídá dlouhodobému zaměření české zahraniční politiky, a Konference Future and Emerging Technologies – FET´2009 (duben 2009) včetně doprovodných akcí – konference ke strukturování Evropského výzkumného prostoru a společného zasedání Evropských technologických platforem v oblasti ICT, technologické poradní skupiny ISTAG a národních představitelů ICT.
Do přípravy předsednictví se zapojila i pracoviště AV ČR, která se již nyní podílejí na přípravě šesti doprovodných akcí v oblasti výzkumu a vývoje.
Organizační a technické zajištění
Předsednictví klade na pořádající zemi náročné personální, logistické a bezpečnostní zajištění. Akce CZ PRES přitom neprobíhají pouze v Praze, ale i v regionech a v Bruselu. Místopředseda vlády pro evropské záležitosti, Alexandr Vondra, zdůrazňuje, že během pracovního dne se koná na 25 zasedání různé úrovně (neformální Rady, konference, semináře, pracovní skupiny), pro která je třeba zajistit odborně vyškolený personál – experty, úředníky, konferenční manažery ovládající komunikaci v angličtině a francouzštině. Podle odhadů Úřadu vlády, který má koordinaci CZ PRES na starosti, dosahuje počet stávajících zapojených státních zaměstnanců 500, nově najatých úředníků výlučně pro účely CZ PRES je na 365.
Jen pro přípravu CZ PRES v roce 2008 bude ze státního rozpočtu uvolněno 1,7 miliardy korun, což je o miliardu více než letos. Z těchto peněz si nejvíce rozdělí tři resorty – Ministerstvo zahraničí (435 mil.), Úřad vlády (412 mil.) a Ministerstvo vnitra (236 mil.). Výdaje pokryjí platy, pronájmy prostorů, cateringové a technické služby, tiskoviny, dárky, koordinaci, informační stánky i bezpečnost. Jedná se ale pouze o část celkových nákladů, při mnoha akcích se na nákladech spolupodílí Evropská komise a celá řada dalších partnerů, část nákladů plyne přímo z rozpočtů resortů.
Legenda o předsednictví
Traduje se příběh starý jako předsednictví v Radě EU samo. V příběhu říká Němec Portugalci, ten Slovinci, ten Francouzovi, a tak řada pokračuje dál, aby se nebáli, že je život i po předsednictví. Říkají to s unaveným úsměvem lidí, kteří se řítí událostmi šíleným tempem, ale navzdory vypětí jsou vlastně šťastni.
Jarmila Tiosavljevičová,
Fakulta sociálních věd UK v Praze
Co je „předsednictví České republiky v Radě EU“?
Předsedání jedné členské země Radě Evropské unie trvá po dobu šesti měsíců. Předsedající stát připravuje a vede jednání Rady EU, zastupuje ji na jednáních s ostatními unijními institucemi, reprezentuje EU navenek, koordinuje politická rozhodnutí, určuje politické priority, zprostředkovává kompromisy, prokazuje své administrativní a organizační schopnosti. Během předsednictví spolu tři po sobě následující předsednické země spolupracují na tzv. osmnáctiměsíčním programu priorit. Ten byl v českém případě připravován na základě meziresortní expertní spolupráce. Českou republiku předchází v předsednictví Francie a následuje Švédsko, které dokončí předsednické trio a uzavře osmnáctiměsíční společný program. Další týmové předsednictví povedou Španělsko, Belgie a Maďarsko.
Českou republiku během její premiéry v čele Evropské unie potkají i další důležité, byť očekávané události – uzavření legislativního cyklu EU, tj. ukončení mandátu Evropského parlamentu a Evropské komise (EK), nominace nového vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, nástup amerického prezidenta do úřadu a převis agendy ambiciózního francouzského předsednictví. Nad rámec běžného administrování chodu EU nás tedy čeká souběh klíčových záležitostí, se kterými se bude muset naše diplomacie vypořádat.
Po rozšíření Evropské unie na 27 členů sídlí v bruselské budově Evropského parlamentu 785 europoslanců.
© Marina Hužvárová, Archiv SSČ
Přitom v Evropě panují obavy o stavu (ne)připravenosti českého předsednictví. Na ostrou listopadovou kritiku řady zahraničních médií, kritiku až příliš cílenou a nespontánní, reagovala česká politika matně. V diplomacii sice následoval oceňovaný konsensus s Francií, který vzájemně přerozdělil politickou podporu u několika důležitých bodů, fakticky ale jen potvrzujeme názor řady států – evropská politika nás nezajímá, držíme si od ní odstup. Stručně řečeno – naše politika není dostatečně prounijní.
Malá země, velká šance?
Říká se, že malý stát logicky nalezne mnohem větší míru své přirozenosti v kompromisu, dobré komunikaci a jednodušší, „průchodnější“ agendě. Malý stát si prostě stanovuje uskutečnitelné cíle. Je ale otázkou, jak jinak by se Česká republika měla při své premiéře za stávajících okolností vůbec chovat? Poslední události jsou natolik zásadní, že dokázaly vyprázdnit už tak velmi abstraktní motto českého předsednictví – „Evropa bez bariér“. Státní podpora bankovního sektoru vyvolaná finanční krizí nemohla vést řadu zemí dál od liberalistického ducha tohoto hesla. Když si Češi dovolili nesouhlasit s ochranářskými kroky, sklidili kritiku za absenci „evropského ducha“. Přitom je zřejmé, že politická řešení, která nalezl prezident Sarkozy pro problémy, jež Francii v čele EU potkaly, jsou sice elegantní, ale přechodná. Příměří v Gruzii neznamená mír a o důsledcích státní podpory bankám by mohla Česká republika pořádat přednášková turné.
Ve stínu francouzského předsednictví
Když se 1. června ujala Francie svého dvanáctého předsednictví, pompézní velmocenské vize vystřídala tvrdá úředničina a cesty ke kompromisům. Pravda, podávané v sídlech králů, zahalené nesmrtelným francouzským šarmem a okořeněné trochou toho francouzského organizačního chaosu. Její vypořádání s nečekanými událostmi je ale velmi oceňované a prezident Sarkozy se přes noc stal politickou osobností EU.
Až se příští rok ujme předsednictví Česká republika, nabídne průchodné cíle, střízlivou organizaci a naději, že najde cestu ke kompromisům. Versailles vystřídá Kongresové centrum Praha a velké vize agenda připravená Evropskou komisí. Jakkoli je předsednictví příležitost ke zviditelnění a prokázání schopností řídit organizaci půl miliardy lidí, naše skutečné heslo je „držíme se při zemi“.
Mezi hlavní programové priority ČR patří konkurenceschopnost, čtyři svobody (volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu) a liberální obchodní politiky. Bližší pohled na důležitá témata odhaluje ambice ČR spolupodílet se na návrhu reformy rozpočtu i společné zemědělské politiky. Vzhledem k současné situaci je ale patrné, že nejvyšší priority naberou jednání o finanční krizi, aukci emisních povolenek a Lisabonská smlouva.
Obsahové priority ve výzkumu
Obsahovým prioritám výzkumu je ve společném programu vyhrazena jedna strana. Předsednické trio navazuje na dlouhodobou vědní politika EU, respektive na cíle zelené knihy Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy, a to včetně kontroverzní společné tvorby programů. EU bude dále vyhodnocovat šestý rámcový program a vytvářet metodiku pro sedmý rámcový program, projednávat činnosti Evropského technologického institutu a podporovat výzkum v oblasti ICT, nízkouhlíkových technologií a mořských a námořních technologií.
České sektorové priority výzkumu CZ PRES
České sektorové priority výzkumu CZ PRES představuje heslo Evropský výzkumný prostor bez bariér. Hlavní oblast zájmu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) váže uspořádání konference k problematice výzkumných infrastruktur Strengthening the ERA through Research Infrastructures, kde by se měla představit zpráva pracovní skupiny ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures) o regionálním rozložení infrastruktur výzkumu a vývoje. MŠMT chce také uspořádat konferenci Researchers in Europe without Barriers (duben 2009), která se bude mj. zabývat implementací pasu výzkumných pracovníků. Vedlejší oblasti zájmu MŠMT představují konference o hodnocení dopadů evropských programů na národní konkurenceschopnost a o zastoupení žen ve výzkumu.
Vedle těchto konferencí bude MŠMT gestorem přípravy 11 hlavních a 13 vedlejších akcí CZ PRES v oblasti VaV včetně neformálního zasedání Rady pro konkurenceschopnost a CRESTu (Scientific and Technical Research Committee).
I když se může zdát obsah priorit VaV neurčitý, je nutné si uvědomit, že vědní politika EU je během na dlouhou trať a momentálně se naplňují již vytyčené cíle. Významné mezníky vědní politiky EU, jako bylo vyhlášení tzv. Ljubljanského procesu či zelené knihy, předcházela náročná vyjednávání s Evropskou komisí a vysoká míra angažovanosti předsednických zemí na prosazení této agendy.
Akademie věd ČR a CZ PRES
AV ČR se jako přední představitelka VaV v ČR zapojila do příprav předsednictví již v roce 2007. Nejprve v rámci meziresortních expertních skupin, později prostřednictvím programových a organizačních výborů hlavních i doprovodných akcí CZ PRES. V této souvislosti bylo v květnu 2008 podepsáno Memorandum mezi MŠMT a AV ČR o spolupráci při pořádání akcí v rámci CZ PRES, které nastavilo zodpovědnost a mechanismy součinnosti při pořádání vybraných akcí.
Hlavní akcí pořádanou AV ČR bude zasedání Řídící platformy výzkumu pro země Západního Balkánu (květen 2009), které odpovídá dlouhodobému zaměření české zahraniční politiky, a Konference Future and Emerging Technologies – FET´2009 (duben 2009) včetně doprovodných akcí – konference ke strukturování Evropského výzkumného prostoru a společného zasedání Evropských technologických platforem v oblasti ICT, technologické poradní skupiny ISTAG a národních představitelů ICT.
Do přípravy předsednictví se zapojila i pracoviště AV ČR, která se již nyní podílejí na přípravě šesti doprovodných akcí v oblasti výzkumu a vývoje.
Organizační a technické zajištění
Předsednictví klade na pořádající zemi náročné personální, logistické a bezpečnostní zajištění. Akce CZ PRES přitom neprobíhají pouze v Praze, ale i v regionech a v Bruselu. Místopředseda vlády pro evropské záležitosti, Alexandr Vondra, zdůrazňuje, že během pracovního dne se koná na 25 zasedání různé úrovně (neformální Rady, konference, semináře, pracovní skupiny), pro která je třeba zajistit odborně vyškolený personál – experty, úředníky, konferenční manažery ovládající komunikaci v angličtině a francouzštině. Podle odhadů Úřadu vlády, který má koordinaci CZ PRES na starosti, dosahuje počet stávajících zapojených státních zaměstnanců 500, nově najatých úředníků výlučně pro účely CZ PRES je na 365.
Jen pro přípravu CZ PRES v roce 2008 bude ze státního rozpočtu uvolněno 1,7 miliardy korun, což je o miliardu více než letos. Z těchto peněz si nejvíce rozdělí tři resorty – Ministerstvo zahraničí (435 mil.), Úřad vlády (412 mil.) a Ministerstvo vnitra (236 mil.). Výdaje pokryjí platy, pronájmy prostorů, cateringové a technické služby, tiskoviny, dárky, koordinaci, informační stánky i bezpečnost. Jedná se ale pouze o část celkových nákladů, při mnoha akcích se na nákladech spolupodílí Evropská komise a celá řada dalších partnerů, část nákladů plyne přímo z rozpočtů resortů.
Legenda o předsednictví
Traduje se příběh starý jako předsednictví v Radě EU samo. V příběhu říká Němec Portugalci, ten Slovinci, ten Francouzovi, a tak řada pokračuje dál, aby se nebáli, že je život i po předsednictví. Říkají to s unaveným úsměvem lidí, kteří se řítí událostmi šíleným tempem, ale navzdory vypětí jsou vlastně šťastni.
Jarmila Tiosavljevičová,
Fakulta sociálních věd UK v Praze