Úvodník

Vážení čtenáři,

zatímco mají děti v českých zemích povinnou školní docházku už 240 let (v r. 1774 byl schválen Školní řád), fenoménu současné mladé generace – facebooku – stačilo na expanzi pouhých 10 roků. Jen pět let provozuje Ústav pro jazyk český AV ČR ve spolupráci s Fakultou informatiky MU v Brně internetovou jazykovou příručku, která už však zaznamenala neuvěřitelných 33 milionů návštěvníků s 30 000 denními hosty. Webová verze dokonce podnítila vznik tištěné Akademické příručky jazyka českého, a ta nabídne více než internet. V této vědní oblasti ještě připomeňme 135. výročí narození jazykovědce a orientalisty Bedřicha Hrozného.
Když před 55 lety americký fyzik Richard Feynman konstatoval, že vědci jednou okopírují přírodu, která z atomů a molekul dokáže stvořit i takový zázrak, jakým je živé tělo, a budou z atomů skládat materiály s revolučními vlastnostmi, věřil mu jen málokdo. Vždyť teprve nazrávala doba k objevu tranzistoru a miniaturizaci elektroniky. Až o 15 let později (1974) přišel japonský fyzik Norio Taniguchi s pojmem „nanotechnologie“, když popisoval měřicí techniku schopnou rozpoznat nanorozměry od 0,1 do 100 miliardtin metru. Prvním přístrojem byl tzv. řádkovací tunelový mikroskop IBM, v osmdesátých letech přibyl mikroskop atomárních sil AFM. Naše rubrika Téma měsíce představí výzkum v oboru nanotechnologií, jakému se věnují badatelé Fyzikálního ústavu AV ČR. Mimochodem, před 140 lety se narodil první český jaderný fyzik Bohumil Kučera (1874).
Ústav makromolekulární chemie AV ČR s podporou Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím OP Praha – Konkurenceschopnost otevřel Centrum biomedicinálních polymerů jako druhé ze tří plánovaných Wichterlovských inovačních center, která se mají výrazně orientovat na spolupráci s aplikační sférou. K chemikům podotkněme, že se před 185 lety narodil tvůrce základů českého chemického názvosloví Vojtěch Šafařík (1829).
Letos je to také 130 roků od smrti zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela (1884). Ten se ve své době mohl spolehnout hlavně na vlastní oči, zatímco současný Ústav molekulární genetiky AV ČR otevřel ve spolupráci se společností Nikon provoz nového centra excelence pro super-rezoluční mikroskopii. Světový výrobce zobrazovacích přístrojů tak propojí své technické znalosti s expertizou vědců, což může přispět k novým objevům v biomedicinských vědách.
Uvedené příklady letmo ilustrují dlouhou historii i současné směry různých vědních oblastí. Na závěr dodejme, že letos uplyne 55 let, kdy obdržel Nobelovu cenu za chemii Jaroslav Heyrovský za objev metody polarografické analýzy.

MARINA HUŽVÁROVÁ