English
Již druhým rokem pokračuje pětiletý projekt Obnova buquoyské kulturní krajiny, který v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury realizuje Ústav dějin umění AV ČR. Předmětem výzkumu šestice mladých badatelů je také zámek v jihočeských Nových Hradech – sídlo několika pracovišť a konferenčního centra Akademie věd.
Fota: Archiv ÚDU AV ČR
Petra Trnková a Martin Krummholz na workshopu na Cuknštejně 18. května 2012
Velitel císařských vojsk na Bílé Hoře, generál Karel Bonaventura Buquoy (1571–1621) získal za své zásluhy též výnosná panství na jihu Čech. Rožmberk nad Vltavou a Nové Hrady Buquoyové obývali a spravovali přes 300 let. Za tu dobu zde uskutečnili významné krajinné zásahy adaptující nejen přilehlé partie hraběcích rezidencí, ale též široké okolí. Vznikaly promenádní a vyjížďkové cesty, romanticky pojaté lovecké chaty a hájovny, vyhlídkové terasy a četné drobné stavby rozmanitého stylového charakteru. Krajinný park v Tereziině údolí u Nových Hradů patří k nejstarším svého druhu v Čechách a je dokladem pokrokového smýšlení svých budovatelů.
Svrchovaně zajímavou epizodu zde představuje polovina 19. století, kdy byly realizovány nejrozsáhlejší krajinné a terénní úpravy v okolí Rožmberka a Nových Hradů. Množství dochovaných plánů, kreseb a dalších vyobrazení zachycujících dané lokality před úpravami i po nich prokazuje, s jakou důsledností byla proměna buquoyské krajiny koncipována. Pozoruhodný je přitom výrazný vlastní podíl výtvarně nadaného Jiřího Jana Buquoye (1814–1882). Romanticky založený hrabě je totiž autorem značného množství zmiňovaného ikonografického materiálu. Vedle kreseb, akvarelů a kvašů nalezneme i mimořádný počet fotografií, jež se počínají více uplatňovat teprve v této době. Četnost buquoyského fotografického souboru dokládá výjimečné zaujetí pro nové médium. Je evidentní, že šlo o cílenou a systematickou „dokumentaci“ proměny jednotlivých objektů a jejich okolí. Buquoyský soubor je svou kvantitou i kvalitami v českém aristokratickém prostředí unikátní. Co se autorství týče, setkáme se tu kromě hraběte, buquoyských stavitelů a inženýrů i s umělci z Prahy a též se zvučnými jmény vídeňského malíře Rudolfa von Alta a fotografa Andrease Grolla.
Komentovaná prohlídka Terezina údolí z 18. května 2012
Podstatné množství buquoyských materiálů skončilo po druhé světové válce v oddělení topografické dokumentace Ústavu dějin umění AV ČR, kde zůstávalo dlouhá léta bez povšimnutí. Cenný soubor čítající dohromady kolem tisíce položek tak byl doposud odborné i laické veřejnosti neznámý. Cílem projektu Obnova buquoyské kulturní krajiny je materiál vyhodnotit a zpracovat po technologické i uměleckohistorické stránce. Šestičlenný výzkumný tým vede historička fotografie Petra Trnková, která se zabývá počátečním obdobím fotografie a fotografickými technologiemi. Zkušenosti z předchozího projektu Ressurected Treasure (2009–2010) a nově vybudované a vybavené konzervátorské pracoviště umožňují provést komplexní analýzu fotografického a plánového materiálu speciálně vyškolenými restaurátory a následně volit nejpříhodnější konzervátorské postupy. Na projektu dále participují historici architektury a specialista v oblasti kresby 19. století. Zpracovávaný materiál badatelé průběžně digitalizují, katalogizují a analyzují po stránce restaurátorské, technologické i obsahové; v návaznosti bude materiál postupně zpřístupňován veřejnosti.
Početné podsoubory buquoyských plánů, kreseb, akvarelů i fotografií detailně zachycují proměnu jednotlivých lokalit, staveb a interiérů. Jejich vypovídací hodnota se znásobuje zohledněním dalšího relevantního, již známého ikonografického materiálu. Lze tak poměrně důkladně ozřejmit podobu, stavební vývoj, urbanistický kontext i funkční proměny mnoha budov, které se dochovaly v devastovaném stavu nebo, zejména během druhé poloviny 20. století, zanikly. To byl mimochodem případ romantické miniaturní vesničky stojící od konce 18. století v novohradském zámeckém parku.
Petra Trnková a novohradský starosta Vladimír Hokr během otevření naučné stezky Buquoyská krajina; 30. června 2012
Řešitelský tým se setkal se vstřícností, pochopením a zájmem současných vlastníků či uživatelů jednotlivých buquoyských objektů. Podařilo se navázat oboustranně přínosnou komunikaci s novohradským městským úřadem i tamním občanským sdružením Novohradská občanská společnost, Národním památkovým ústavem spravujícím hradní komplexy v Rožmberku a Nových Hradech, majiteli tvrze Cuknštejn, hájovny Žofín i obou bývalých buquoyských švýcarských chat. Prostřednictvím kontaktů s místními pamětníky je dále možné historické bádání doplnit o jedinečné materiály a vzpomínky osob, které v „buquoyské krajině“ strávily podstatnou část svého života.
Příznivé okolnosti tak napomáhají postupně realizovat vytčené cíle. Každého půl roku se koná pracovní workshop pro všechny zainteresované, který se zaměřuje vždy na stanovené dílčí téma z oblastí stavebně-historické, kulturně-historické, dějin fotografie, fotografických technologií nebo inovativních restaurátorských postupů. Podzimní workshopy se konají v Praze, jarní na vybrané buquoyské lokalitě. Workshop zabývající se krajinným parkem v Tereziině údolí se podařilo uskutečnit 18. května 2012 in situ, v tamní středověké tvrzi Cuknštejn. Na diskusní dopoledne navázala komentovaná prohlídka Cuknštejna a následně Tereziina údolí. Podzimní workshop se koná 16. října 2012 v Akademickém konferenčním centru v Husově ulici, věnován bude problematice restaurování historických map a plánů.
Foto: Vlado Bohdan - Ústav dějin umění AV ČR
Historické plány se vztahem k Novým Hradům a rodu Buquoyů
V rámci projektu byla v Nových Hradech 30. června 2012 otevřena naučná stezka Buquoyská krajina sestávající z 20 textových a obrázkových panelů rozmístěných u jednotlivých (mnohdy zaniklých) objektů ve městě i v širším okolí. K naučné stezce byla vydána i stejnojmenná doprovodná publikace. V nejbližších měsících připravuje řešitelský tým kromě zmiňovaného workshopu také výstavu faksimilií buquoyských plánů a fotografií, jíž se v říjnu 2012 zahájí provoz nově vybudovaného městského muzea v Nových Hradech. Zároveň vyjde odborný titul Buquoyské Nové Hrady. V roce 2013 se pozornost soustředí na Rožmberk, kde by měly faksimilie materiálů ze sbírek ÚDU doplnit hradní expozici; ve stejném roce vyjde publikace Buquoyský Rožmberk. To vše jsou ovšem jen dílčí kroky vedoucí k souborné výstavě a katalogu, které badatelé plánují na rok 2015. Více informací na www.buquoyskakrajina.cz.
MARTIN KRUMMHOLZ,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.