Žilinské zrcadlení

Na kongresech Společnosti pro vědy a umění mají tradičně ve své gesci jednu ze sekcí členové Pražské skupiny SVU. Letos tomu nebylo jinak a konferenční panel věnovaný literatuře, hudbě a divadlu vedla předsedkyně Pražské skupiny SVU, autorka následujícího příspěvku, literární vědkyně, slavistka a teatroložka prof. Alena Morávková.

V několika sekcích přednášeli naši i zahraniční účastníci, jejichž převážná většina přijela z USA. Vděčnými posluchači i referenty speciálního panelu byli místní studenti. Fakulta humanitních věd žilinské univerzity se může pochlubit novou vzdušnou budovou na kopci nad městem, připomínající pražský Veletržní palác. Obětaví hostitelé v čele s hlavním organizátorem Daliborem Mikulášem a studenty humanitní fakulty žilinské univerzity připravili současně poznávací část kongresu i mimo univerzitní kampus, což přijali všichni účastníci s povděkem.

Fota: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Architekt Dušan Mellner mimo přednášky v jedné ze sekcí provázel účastníky konference přímo v terénu architektonickými památkami od středověku po současnost. Snímek z areálu Budatínského hradu.

Jako obyčejně byla nejsilnější sekce medicínská s účastí významných kapacit (Karel Raška, Ivan Raška, Petr E. Hausner, Vlado Šimko, Cecilia Rokusek a další). Referovaly o nových medicínských metodách, nových lécích, úspěšně aplikovaných v boji s rakovinou a dalšími chorobami, zejména starších pacientů, např. při prevenci Alzheimerovy choroby, zachovávání zdravé životosprávy či o spolupráci s českými odborníky.
Pedagogická sekce se zaměřila na nutnost změn ve výchovném českém i slovenském systému (Lenka Cimbálníková), historická sekce se zabývala mj. koncepty národní politiky historických osobností (např. Tomáše G. Masaryka a Svetozára H. Vajanského – příspěvek J. Baierové), konceptem globalizace Václava Havla (Zdeněk V. David), pozadím jaltské konference (Ivo K. Feierabend), osudy britských manželek v Československu v roce 1950 (Kathleen Geaney), udržováním českých a slovenských tradic v USA (Toni Brendel, Gregory C. Ference, Cecilia Rokusek). Z historického hlediska podnětná byla rovněž přednáška Vlado Šimka o významných českých lékařích, kteří v roce 1919 pomáhali budovat Komenského univerzitu v Bratislavě; mezi těmi, kdo na nové univerzitě zastávali vedoucí funkce, byli např. patolog K. Hynek, pediatr J. Brdlík, internista M. Netoušek a další.
V sekci literatury, hudby a divadla zazněl referát Margaret M. Heřmánek Peaslee a Marthy Peaslee Levine o Franzi Kafkovi z medicínského pohledu, který umožnil lépe pochopit autorův život i inspirační zdroje jeho tvorby. Karolina Slamová pojednala o životě a díle českého exilového literárního vědce, překladatele a kritika Igora Hájka a Marie Bobková nastínila metodu práce s hudebně nadanými dětmi, Radoslav Kvapil zdůraznil nutnost větší zahraniční propagace komorních děl význačných českých skladatelů a Alena Morávková se věnovala situaci na současných českých a moravských divadelních scénách. Pozornost se zaměřila i na sekci náboženských studií, v níž Michal Valčo hovořil o potlačování náboženství za totalitarismu a Miloš Kovačka o zdrojích duchovní kultury na Slovensku.

Pltě na Váhu proplouvají kolem četných přírodních, stavebních i historických památek.

Kongresová jednání doplňoval večerní kulturní program, v jehož rámci se jako první představil kytarista V. Bláha, který přispěl i k dennímu programu, a to vystoupením o čelných českých a slovenských skladatelích kytarové hudby. Další večer koncertovalo trio mladých hudebníků In Cordis, jež na historických nástrojích interpretovalo renesanční hudbu; třetí večer vyplnilo ženské kvarteto Slavonics, které rozehřálo publikum zejména českými a slovenskými lidovými písněmi.

ALENA MORÁVKOVÁ,
Pražská skupina Společnosti pro vědy a umění