Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Česká věda nemusí mít o svou budoucnost obavy

Začátkem května 2010 se uskutečnilo národní finále Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže Expo Science AMAVET. Záštitu nad XVII. ročníkem soutěže i letos převzal předseda Akademie věd České republiky prof. Jiří Drahoš, kterého při zahájení zastoupil místopředseda AV ČR prof. Miroslav Tůma. V budově Akademie věd na pražské Národní třídě se představilo celkem 35 projektů, jež prošly sítem do finále. Porota vybrala 11 vítězných prací, které budou jejich autoři prezentovat v mezinárodní konkurenci na největší a nejprestižnější studentské soutěži INTEL ISEF 2011, v soutěži I-SWEEEP 2011 v USA a na letní škole v San Antoniu.



Porota složená ze zástupců ústavů Akademie věd a vysokoškolských pracovišť hodnotila nejen odborný obsah práce mladého badatele, ale i způsob prezentace, schopnost krátce a srozumitelně vysvětlit princip a přínos práce, a také úroveň jazykových znalostí. Podle jednoho ze 13 členů hodnotitelské komise Josefa Rosenkranze z Fakulty elektrotechnické ČVUT jsou některé projekty schopny obstát dokonce i jako bakalářské práce.

V letošním ročníku zvítězil projekt Patrika Čermáka ze SPŠE Pardubice Peltierův článek. Mladý autor, který se věnuje termoelektrickým jevům a sám si vyhledává a syntetizuje nové krystalické materiály na bázi teluru, není v soutěži nováčkem. Již v loňském roce mu porota udělila druhé místo, a mohl tak letos ve dnech od 9. do 14. května v kalifornském San Jose reprezentovat Českou republiku na INTEL ISEF 2010 v USA, kde s projektem Perspektivní termoelektrické teluridy v oboru Engineering obsadil z 1611 středoškoláků z 58 zemí vynikající třetí místo. Vítězové loňského kola národní soutěže Expo Science AMAVET se letos poprvé zúčastnili také III. ročníku mezinárodní soutěže vědeckých a technických projektů pro středoškoláky I-SWEEP v texaském Houstonu. Dosáhli zde nevídaného úspěchu, když jim v konkurenci 763 středoškoláků ze 70 zemí patřilo první a třetí místo! Jak uvedl dlouholetý předseda a zakladatel sdružení AMAVET Stanislav Medřický: „Znovu se potvrdilo, že při kvalitní přípravě česká mládež dosahuje na prestižních soutěžích vynikajících umístění.“


Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Příslibem české vědy je Patrik Čermák, který kromě vítězství v letošním ročníku AMAVET získal třetí místo na INTEL ISEF 2010.
Na snímku s místopředsedou AV ČR Miroslavem Tůmou a Marií Dufkovou z firmy ČEZ.

Přestože v jednotlivých ročnících soutěže Expo Science AMAVET každoročně dominují přírodovědná a technická témata, letos na jednu z nejvyšších příček dosáhl humanitně zaměřený projekt Souhrn gramatiky paštúnského jazyka. Autor Tomáš Paseka z Prvního soukromého gymnázia v Hradci Králové se tak celkovým druhým místem nominoval do pětičlenného českého týmu, který se v červenci zúčastní americko-českého mezinárodního klání v San Antoniu v USA. Média Tomáše dokonce označila za nového Jeana-Françoise Champolliona, rozluštitele hieroglyfů, či rozluštitele chetitského písma Bedřicha Hrozného. Jeho zájem o indo-iránské jazyky je nevídaný. Příjemný mladík mi prozradil, že už na základní škole se začal sám učit hindštinu, perštinu a arabštinu včetně psaného projevu! Proč si vybral právě paštúnštinu, jazyk, kterým podle oficiálních odhadů hovoří 23 milionů lidí? „Dostával jsem se k některým materiálům v perštině a pak mě naprosto přitáhla právě paštúnština. Viděl jsem v ní zajímavé archaické jevy, což mě jako lingvistu lákalo. Zjistil jsem, že v češtině už sice vyšla kniha Úvod do paštúnského jazyka, ale ta už dnes není běžně k dostání. Z toho, co vím, se v ní jednalo o stručné nastínění jazyka, kdežto cílem mého projektu bylo vytvořit první česky psaný materiál, který by komplexně popsal gramatiku – morfologické a základní syntaktické jevy, fonetiku – a poté porovnal paštúnštinu s příbuznými jazyky, např. s perštinou a hindštinou.“ V současné době plánuje navázat spolupráci s rodilými mluvčími, se kterými by zkonzultoval některé své překlady. Na závěr mi ještě prozradil, že v budoucnu by se rád věnoval jazykům indiánským, jež jsou pro lingvistu díky své bohatosti opravdovou „lahůdkou“.


Nadějnému lingvistovi Tomáši Pasekovi z Prvního soukromého gymnázia v Hradci Králové patřilo za projekt Souhrn gramatiky paštúnského jazyka celkové druhé místo.

S poněkud lechtivým tématem okořenila často až příliš odborně znějící názvy projektů sympatická soutěžící Tereza Agáta Veselá z Gymnázia Brno-Řečkovice, která se zaměřila na porovnání kvality spermatu podle věku, povolání a místa bydliště. Celkově obsadila pátou pozici a získala možnost účastnit se soutěže INTEL ISEF 2011 v USA. Tereza pracovala asi se 4000 vzorky, z nichž asi 100 zpracovala sama. Mezi porovnávanými parametry ejakulátu patřil objem, koncentrace spermií, podíl progresivně pohyblivých spermií, podíl nepohyblivých spermií a morfologie. K jakým závěrům Tereza na základě srovnání došla? „Zjistila jsem, že největší rozdíl v kvalitě ejakulátu je podle věku. Mladí muži mají samozřejmě mnohem lepší spermie než starší muži, je zde opravdu vysoká závislost. Co se týče profese, nejhůře jsou na tom muži se sedavým a psychicky náročným povoláním. Úplně nejmenší závislost jsem zaznamenala v porovnání podle místa bydliště. Ve studii jsem se zaměřila jen na moravské okresy, kde se mezi nejlepší zařadily Ústí nad Orlicí a Uherské Hradiště. Jak jsem zjistila, v těchto okresech se vyskytuje nejnižší počet emisí a panují zde nejlepší životní podmínky.“ Jelikož na projektu zkoumajícím kvalitu spermií v závislosti na životním prostředí již před několika lety pracoval i dr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, zajímalo mne, v čem byla práce Terezy jiná. „O výzkumu doktora Šráma jsem četla; zkoumal, zda má životní prostředí v Mostě vliv na kvalitu ejakulátu. Já jsem se soustředila na Moravu a rozšířila jsem studii o další dvě kritéria – věk a povolání.“


Záměrem projektu Anežky Kopecké z gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli s názvem Dětské srdce byla pomoc rodičům, kteří vychovávají dítě s vrozenou srdeční vadou.

O síle týmového ducha mě přesvědčilo trio studentů ze Střední školy aplikované kybernetiky v Hradci Králové – Martin Jedelský, Leoš Svoboda a Pavel Winkler. Ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR a firmou Microsoft vytvořili program, který prokládá současné mapy měst s mapami historickými. „Cílem projektu je dát lidem možnost poznat, jak se v minulosti vyvíjelo jejich město,“ objasnil mi jeden z řešitelů. „Pojali jsme to tak, že staré mapy překrýváme s aktuálními a s klasickými turistickými mapami. U každého města máme mapy z více období, lze tedy zaznamenat, jak se město postupně měnilo a expandovalo. Je na tom hezké, že lze propojit staré s novým.“
Aplikaci programu lze využít rovněž pro města zahraniční, což chlapci úspěšně předvedli na mapách Londýna. Jako největší překážku ve své práci vidí častou nedostupnost map. „Každé město má své mapy, problém je ale v jejich měřítku. Často nejsou moc přesné, protože se malovaly od ruky. Občas je potíž i samo nafocení, některé mapy jsou velmi staré, a proto nám je instituce nemohou jen tak zapůjčit. V několika městech se mapy ani nedochovaly nebo ani nebyly pořizovány, protože město tenkrát nebylo tak významné, jako je třeba dnes,“ vysvětlují studenti kybernetiky. Touto aplikací však projekt nekončí a není vyloučeno, že se s nadějnými programátory setkáme i na některém z dalších ročníků soutěže AMAVET. „Přemýšleli jsme, že by program šlo aplikovat i na státy. Například v Evropě se během válek státy různě vyvíjely, měnily a posouvaly se hranice, takže toto zpracování by bylo jistě zajímavé,“ nastínili budoucí plány.


Ivan Kobelev s projektem Syntéza derivátů silybinu si sedmým místem vysloužil účast na 1. americko-české letní škole mladých vědců v San Antoniu (USA).

Protože je tomu v letošním roce přesně 20 let, co asociace AMAVET v čele s jejím zakladatelem a dlouholetým předsedou Stanislavem Medřickým (viz rozhovor v AB 7–8/2008) zahájila svou činnost, nebylo snad příhodnějšího momentu k uspořádání první mezinárodní konference nesoucí název Získávání zájmu mládeže o vědu a techniku. Součástí programu byla i prohlídka Akademie věd ČR včetně setkání studentů se zahraničními partnery soutěže, např. čestným prezidentem francouzské mládežnické organizace MILSET Jeanem-Claudem Guiraudonem, s prezidentkou americké společnosti Society for Science and Public Elisabeth Marincolou či s Tarimem Sonerem – ředitelem soutěže I-SWEEP. Konferenci zakončilo společenské setkání v prostorách Senátu České republiky pod záštitou jeho předsedy Přemysla Sobotky a první náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Evy Bartoňové.

GABRIELA ADÁMKOVÁ