Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2008  > březen  > Knihy

NOVÉ PUBLIKACE ÚSTAVU PRO SOUDOBÉ DĚJINY

Obrázek k článku Obrázek k článku 

JIŘÍ PETRÁŠ
Květen 1945 a srpen 1968 v Českých Budějovicích.
Deníkové zápisky dvou žen

Jde o netradiční příspěvek ke zpracování jedné z důle­žitých otázek soudobých dějin, tj. individuálního lidského osudu vnímaného na pozadí významných dobových událostí. Jiří Petráš se zabývá osudy dvou žen, které prožily dva klíčové okamžiky českých, potažmo obecných dějin 20. století: rok 1945 a ukončení druhé světové války a rok 1968 a oku­paci Československa "spřátelenými vojsky". Jedná se v podstatě o mikrohistorickou studii založenou na interpretaci dvou deníků, jež se nachá­zejí ve fondech Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Interpretace je doprovázena také vylíčením postupu (často dobrodružného) pátrání, které musel pro zjištění totožnosti autorek obou deníků autor podstoupit. Pátrání po osudech pisatelek (tehdy mladých dívek) bylo v jednom z případů korunováno úspěchem. Autorovi se podařilo jednu ze vzpomínajících žen zkontaktovat a posléze s ní i natočit rozhovor (životopisné vyprávění doplněné o tema­tické otázky týkající se mj. událostí popisovaných v deníku). Kompletní text obou deníků i celý rozhovor jsou spolu s bohatou fotodokumentací součástí knihy.

MIROSLAV VANĚK, PAVEL MÜCKE, HANA PELIKÁNOVÁ
Naslouchat hlasům paměti.
Teoretické a praktické aspekty orální historie

Ať už je orální historie kvalitativní výzkumná metoda, nebo specifický (pod)obor společenskovědního a humanitního bádání, jež se zabývá nedávnou minulostí, v každém případě se jedná o dynamicky se rozvíjející odvětví, které se postupně rodilo v prostředí severní Ameriky a západní Evropy po II. světové válce a odtud se také šířilo dále do světa. Kniha mapuje vznik orální historie od okamžiku, kdy se kvůli pohnutým dějinným událostem 20. století postupně ukazovalo, že klasicky pojímané politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny států a populací (tzv. velké dějiny) nepostačují ke komplexnímu uchopení a porozumění spletitým lidským osudům, rozhodnutím, motivacím. Spolu se vznikem technických předpokladů to byl okamžik, v němž vznikla potřeba analyzovat dějiny prostřednictvím rozhovorů s jejími aktéry a přihlížet tak i k osobním svědectvím "z první ruky".
Kniha neposkytuje pouze detailní metodologický návod jak vést orálněhistorický výzkum, jak zaznamenat lidskou zkušenost a uchovat ji pro příští generace, ale zabývá se i otázkou interpretace specifických narativních pramenů. Dává také rámcový podnět ke klasifikaci historického rozhovoru, představuje jeho možnosti a limity a upozorňuje na řadu dílčích problémů spojených nejen s metodou, ale i s oborem jako takovým. Jedním z nich jsou vysoká etická kritéria výzkumu, legislativa, otázka paměti, subjektivity a objektivity a lidského prožitku minulosti obecně. Čtenář jistě ocení nejenom praktické přílohy, které jsou umístěny na konci knihy (etické zásady, ukázka přepisu rozhovoru apod.), ale také vtipné ilustrace, které celý text ­doprovází.