Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

BOHUMIL ŠTERNBERK (1897–1983)

Obrázek k článku 

\"V celém rozsahu spektra ­zachraňte tmu pro astronomy!\" apeloval již před třiceti lety tehdejší doyen české astronomie Bohumil Šternberk na veřejnost a varoval před ­ohrožením ­pozorovacích podmínek ­astronomických observatoří. S jeho jménem je spojen vývoj ­astronomie v našich zemích po dlouhá desítiletí 20. století.

Bohumil Šternberk se narodil 21. ledna 1897 v Chrudimi. Po maturitě na tamním gymnáziu odešel na pražskou univerzitu. Studium matematiky, fyziky a astronomie přerušila roční vojenská služba. Když po válce svá studia dokončil, stal se asistentem na Astronomickém ústavu Karlovy univerzity v Praze. Záhy pak obdržel ministerské stipendium k dvouleté praxi na observatoři v Babelsbergu u Berlína. Na tehdy nejmodernější evropské hvězdárně se pod vedením předních odborníků své doby seznámil s prací na velkých dalekohledech a dalších astronomických přístrojích.

Po návratu z Německa získal v Praze doktorát. Nedlouho poté, co roku 1927 začal pracovat v ondře­jovské hvězdárně, byl povolán na velkou observatoř ve Staré Ďale (dnešní Hurbanovo) na jižním Slovensku. Jeho prvním úkolem byla instalace nového 60cm reflektoru, který již několik let ležel nevybalený v bednách.

Bohumil Šternberk konal poziční a fotometrická měření – byl průkopníkem fotometrie v Českoslo­vensku. Jako první v Evropě změřil polohu nově objevené planety Pluto, zabýval se fotometrickým měřením komet. Roku 1936 byl pověřen správou celé observatoře. Díky jeho organizačnímu talentu bylo v Ďale vybudováno po všech stránkách moderní pracoviště pro výzkum v oblasti astronomie, geofyziky a meteorologie s odpovídajícím přístrojovým a tech­nickým vybavením a nezbytnou infrastrukturou.

Stará Ďala se však nacházela na území, jež po Mnichovu připadlo tzv. vídeňskou arbitráží Maďarsku. Šternberk organizoval demontáž a evakuaci cenného vybavení ďalské hvězdárny do vnitrozemí. Většina těchto přístrojů, včetně velkého dalekohledu, se pak stala základem pro vybudování nové observatoře na Skalnatém Plese, spektrohelioskop byl instalován v Ondřejově.

Bohumil Šternberk se vrátil do Prahy na Státní hvězdárnu. Na univerzitě pracoval v laboratoři prof. Dolejška na konstrukci čítačů kosmického záření. Než však mohly být prakticky zjištěny souvislosti mezi sluneční činností a kosmickým zářením, nacisté v listopadu 1939 uzavřeli české vysoké školy; později byla zabrána také ondřejovská observatoř. Bez možnosti konat přímá pozorování zůstal Šternberk na okleštěné Státní hvězdárně až do konce války. Toto období využil k práci na úvodní učebnici stelární astronomie, která vyšla až počátkem 50. let 20. století, a rovněž se začal zabývat otázkami chronometrie. Po osvobození pracoval na Státní hvězdárně v oddělení veřejné časové služby. Podílel se na konstrukci nových přístrojů, podle jeho návrhu byla realizována automatická kontrola časové služby.

Po vzniku Československé akademie věd se roku 1953 stal vedoucím Laboratoře pro měření času, jež byla po roce reorganizována do Astronomického ústavu ČSAV. Šternberk byl jmenován jeho prvním ředitelem a zůstal jím až do roku 1968. Jako vedoucí časového oddělení však v ústavu pracoval až do roku 1975. Za vyvrcholení Šternberkova působení ve funkci ředitele Astronomického ústavu ČSAV lze považovat instalaci dvoumetrového reflektoru na ondřejovské observatoři v roce 1967. Téhož roku se v Praze konal generální kongres Mezinárodní astronomické unie, jejímž členem byl Šternberk již od roku 1928 a v letech 1958–1964 zastával funkci jednoho z jejích viceprezidentů. Aktivně působil ve vedení Československé astronomické společnosti a Jednoty československých matematiků a fyziků. Bohumil Šternberk je autorem vědeckých prací věnujících se fotometrii proměnných hvězd a komet, vlastnostem astronomických optik a chronometrii, publikoval také mnoho popularizačních článků na stránkách časopisu Říše hvězd.

Bohumil Šternberk zemřel 24. března 1983, roku 1999 byla na jeho počest planetka číslo 9008 pojmenována Bohšternberk.

Jan Boháček,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.