Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

ČESKÁ SPOLEČNOST ENTOMOLOGICKÁ

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Česká společnost entomologická se během své 104leté existence vyvinula v jednu z největších a nejaktivnějších vědeckých společností v republice. V současné době má 830 členů, kteří pracují v pěti regionálních pobočkách (Západočeská, Severočeská, Východočeská, Jihočeská a Jihomoravská) a v osmi odborných sekcích (faunistická, ­lepidopterologická, karabidologická, hemipterologická, arachnologická, pro výzkum ­mandelinkovitých a nosatcovitých brouků, pro výzkum aquicolních brouků a sekce mládeže).

Struktura společnosti je následující: výbor (předseda, místopředseda, vědecký tajemník, pokladník, knihovník, členové výboru, náhradníci výboru), revizní komise a redakční rada časopisu Klapalekiana. Podle stanov ČSE se členy výboru stávají automaticky i předsedové poboček a odborných sekcí. Společnost má jednoho stálého zaměstnance (organizačního tajemníka), který je zároveň i výkonným redaktorem časopisu Klapalekiana. Sekretariát společnosti sídlí v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve Viničné ulici 7, Praha 2.

V současné době má ČSE statut neziskové společnosti, jejíž činnost se řídí stanovami ČSE přijatými valným shromážděním. Společnost spolupracuje se všemi entomologickými pracovišti v České republice, s mnoha zahraničními institucemi a s orgány státní ochrany přírody na ochraně ohrožených druhů hmyzu a při hodnocení entomofauny zákonem chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace). Česká společnost entomologická sdružuje profesionální i amatérské zájemce o stu­dium hmyzu a ostatních členovců, kteří se mohou stát členy řádnými nebo mimořádnými. Za dobu existence společnosti bylo také valným shromážděním jmenováno 80 čestných členů (19 zahraničních, 61 domácích). Jako čestní členové jsou navrhováni odborníci v taxo­nomii nebo bionomii hmyzu či členové, kteří se obzvláště zasloužili o rozvoj české entomologie (mezi zahraničními čestnými členy je mimo jiné od roku 1930 i J. V. Boris III., car bulharský).

Již od svého založení vydává společnost mezinárodní odborný časopis, který nesl původně název Acta Societatis Entomologicae Bohemiae. Tento časopis (jehož název byl vzhledem k různé společensko-politické situaci několikrát změněn) vychází bez jediného přerušení dodnes pod současným názvem European Journal of Entomology, formálně ve spolupráci s Entomologickým ústavem AV ČR. Ve skutečnosti však ČSE funguje již jen jako distributor časopisu a veškerá redakční práce a finanční zajištění časopisu je v rukou Entomologického ústavu. Na základě této skutečnosti začala společnost vydávat v roce 1965 ­interní časopis Zprávy Československé společnosti entomologické, jehož název byl v roce 1993 změněn na Klapalekiana na počest prvního předsedy a zaklada­tele ČSE, prof. F. Klapálka. I tento časopis si získal mezinárodní prestiž a je zahrnut do předních referativních periodik, jako jsou Zoological Records a Entomology Abstracts. Hlavními obory zastoupenými v časopise Klapalekiana jsou faunistika, taxonomie, bionomie a eko­logie členovců. V roce 2003 vydala společnost také český překlad Mezinárodních pravidel zoologické nomenklatury a v rámci časopisu Klapalekiana se připravuje i vydávání obsáhlých Suplement, ve kterých by měly vycházet katalogy nebo monografie rozsáhlejšího charakteru. Mezinárodní výměna obou časopisů a dary členů jsou v současnosti jedinými zdroji zahraničních periodik pro knihovnu ČSE.

Knihovna se během existence společnosti rozrostla do úctyhodných rozměrů a v současné době obsahuje 1526 titulů (20 500 svazků). Ošetřovat takové množství literatury a zajistit plnohodnotné využívání knihovny odbornou veřejností s sebou nese i mnoho problémů. Po přestěhování sekretariátu společnosti z původních místností do suterénu ve Viničné ulici bylo nutno knihovnu z prostorových důvodů rozdělit. Monografie a nej­používanější periodika zůstala v místnostech sekre­ta­riátu, kde jsou k dispozici v řádných výpůjčních ho­di­nách, zbytek knihovny byl přestěhován na kratší čas do depozitáře muzea v Brandýse nad Labem a v minulém roce do knihovních depozitářů entomologického oddělení Národního muzea v Horních Počernicích.

Česká společnost entomologická pořádá dvakrát ročně v Praze neformální setkání členů (tzv. výměnné dny), kterých se mohou zúčastnit i nečlenové. Tato setkání jsou spojena s výměnou a determinací hmyzu a s prodejem entomologických pomůcek a literatury, v poslední době i s odbornými a popularizačními přednáškami. Obdobná setkání pořádají i některé regionální pobočky. Mimoto pořádá ČSE jednou v roce tzv. "Entomologické dny" v některé z atraktivních ob­lastí re­pub­liky, a to většinou ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody. Výsledky faunistického výzkumu z těchto akcí jsou pravidelně publikovány v časo­pise Klapalekiana. Nejen v Praze, ale i v sídlech poboček probíhají každý týden neformální schůzky členů, mnohdy spojené s odbornými přednáškami.

Členové společnosti se v posledních letech podíleli i na rozsáhlých mezinárodních vědeckých projektech jako Fauna Europaea, Water Beatles of China nebo Catalogue of Palaearctic Coleoptera (většina autorů tohoto díla, jehož první čtyři díly již vyšly, jsou členy ČSE). Nezanedbatelným faktem jsou rovněž popisy desítek nových, pro vědu dosud neznámých taxonů hmyzu, které každoročně publikují členové společnosti, a to převážně v renomovaných mezinárodních časopisech. Přes 100 členů společnosti se podílelo na zpracování Červeného seznamu ohrožených druhů živočichů České republiky. Česká společnost entomologická aktivně vyvíjí činnost v oblasti ochrany přírody a životního prostředí a snaží se být konzultačním orgánem MŽP při tvorbě nových zákonů a norem v ochraně přírody. V uplynulých letech přispěla ČSE také k tomu, že na přírodovědecky velmi cenném území bývalého výcvikového vojenského prostoru Mladá bylo upuštěno od projektu stavby zkušebního polygonu firmy Škoda Auto. Shromážděná data o zjištěných zástupcích hmyzu umožnila ČSE, aby v roce 2005 podala na MŽP ČR návrh na vyhlášení evropsky významné lokality Milovice-Mladá v kategorii národní přírodní památka. Členové ČSE se rovněž angažují v projektech na záchranu Dolního Labe a snaží se být konzultanty i ve složité ochranářské situaci v oblasti soutoku Moravy a Dyje.

K lepší komunikaci mezi členy i mezi ČSE a veřejností by měly sloužit webové stránky ČSE (www.entospol.cz). Podrobná historie České společnosti entomologické byla podrobně popsána v roce 2004 v jubilejním dvojčísle 3–4 časopisu Klapalekiana, kde je možné najít i bohatou fotografickou dokumentaci z historie ČSE.

SVATOPLUK BÍLÝ,
předseda České společnosti entomologické