Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

PŘE(D)PROGRAMOVANÝ SVĚT

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Výjezdní interdisciplinární seminář v Nečtinech, letos pořádaný mezi 14. a 17. lednem oddělením Mezioborových aktivit (dříve Ústavem mezioborových studií) Západočeské univerzity, si získal pevné místo v harmonogramu mnohých příznivců mezioborově laděných akcí napříč nejrůznějšími profesemi a odbornými specializacemi.

Oproti ročníku loňskému, který měl tématicky blíže k biologii, vědám o člověku a epistemologickým problémům, byl ročník letošní více vymezen. Jazyková hříčka názvu pře(d)programovaný svět, která byla zároveň zastřešujícím názvem semináře, umožňuje trojí čtení: (1) svět programy přeplněný, (2) překrytí programů starých programy novými či vůbec užití programů na místo jiných organizačních způsobů a konečně (3) skutečnost, že náš současný svět je programy nejrůznějšího druhu prakticky zcela determinován.

I když metafora názvu svádí především k informačním technologiím, byl na semináři vyhrazen prostor také novým technologiím obecně, robotice, genovému inženýrství či filosofii. Dlužno říci, že organizátoři si jako každoročně vzali sousto řádné, ale i přes četné změny v programu způsobené ztrátami v řadách přednášejících se jim podařilo představit řadu pozoruhodných přednášejících a předestřít škálu zajímavých pohledů. Již v pozvání na tuto specifickou konferenci byla nastolena řada otázek, jako např.: Co skutečně víme o fenoménu naší obklopenosti technologiemi "oživenými" nejrůznějšími typy programů a naší závislostí na nich? Jak kódy, do jejichž světa se denně noříme, reálně fungují? Jakým způsobem mění všední život člověka možnost přístupu k technologiím a informačním sítím? Jaké jsou nové možnosti, které se prolínáním světa "přirozeného" se světem "umělým" otvírají? Jak moc lze rozevřít nůžky mezi stále promyšlenějším a rafinovanějším světem programů a technologií, o jehož svébytnosti víme paradoxně stále méně a méně, a uživatelem? Co se děje v Internetu, bez nějž se většina z nás už dnes neobejde? Jak se mění komunikační rozhraní člověk-stroj a jaké důsledky tato změna má? Jaké (nejen biologické) důsledky plynou z manipulací genetickým kódem? … a mnoho dalších. Z vyřčených otázek vyplývá, že záměrem organizátorů bylo zkoumání toho, zda svět programů (zejména těch vtělených do technologií) nějakým způsobem již nepřekročil rámec pouhého nástroje a zda nenabyl jistého druhu svébytnosti, která by na něm člověka činila zcela závislým.

Jako vždy, někteří přednášející se svými příspěvky k ústřednímu tématu přiblížili více, jiní méně. Shrňme si tedy jejich obsah a hlavní myšlenky. Úvodní přednášku pronesl vzhledem k tématu jistě nejvhodnější mluvčí a dlouholetý pravidelný účastník semináře, Ivan M. Havel. Jeho Enaktivní robotika a sen o umělém já byla shrnutím výsledků dosavadní lidské snahy o vytvoření umělé bytosti, vývoje, překážek, otázek i změn směrů a záměrů, které se na této cestě objevily. Jiří Fiala, matematik, filosof, další z opor Nečtinského semináře, ve svém příspěvku nazvaném Jak přijít úsečce na kloub? odhalil krásu zapomenutých řešení problémů převodu přímočarého pohybu na kruhový při konstrukci nejrůznějších druhů mechanismů, který byl prestižním tématem konce 19. a začátku 20. století. S elegancí sobě vlastní předvedl, jak poznatky zdánlivě nedůležité a pozapomenuté se mohou stát náhle významnými, stejně jako se mohlo zdát odtažité od zaměření semináře téma jeho příspěvku. Ne už tak po jeho vyslechnutí, po němž s naléhavostí vyvstala otázka: Není právě takovýmto (supersložitým či naopak velejednoduchým) pákovým mechanismem celý náš svět či alespoň naše věda?

Sekci věnovanou novým technologiím uvedl svojí přednáškou Prečo je najvyšší čas zaoberať sa fotovoltaickými technológiami člen týmu Centra nových technologií ZČU Pavol Šutta. Jeho příspěvek, který shrnoval současný stav vývoje na poli fotovoltaických technologií byl jedním z těch, které v technicky orientované části publika vzbudily diskusi zejména nad deklarovanou efektivitou výroby i použití tohoto alternativního zdroje energie. Luděk Hynčík, člen téhož pracovního týmu jako jeho předřečník, představil ve svém příspěvku nazvaném Homo virtual aneb od muže přes těhotnou ženu k dítěti poznatky impaktní biomechaniky, vědy zabývající se důsledky a možnostmi předcházení lidského poranění zejména v automobilové dopravě a to rozsáhlou analýzou nebezpečných situací pomocí numerických modelů. Obsáhlým příspěvkem nazvaným Programovost globálních změn (tepla) zakončil úterní dopolední blok Jaroslav Šesták. Téma globálních klimatických změn je v současnosti bouřlivě debatováno laiky i odborníky nejrůznějších odvětví, pohled uznávaného fyzika však jistě patří mezi ty méně časté a tedy o to potřebnější. Zpět do světa informačních technologií vrátil účastníky Jan Hejtmánek, který ve své presentaci nazvané Informace pro informační společnost předvedl současnou situaci v oblasti internetové konektivity ve světě, ale především v ČR. Jeho příspěvek byl mj. ukázkou proměny pojmu, obsahu a výměny informace s příchodem věku Internetu. V duchu IT pokračoval také Cyril Brom, který účastníkům ve svém vysoce odborném příspěvku nazvaném Virtuální lidé poodhalil reálné technické pozadí programování virtuální reality na příkladě prvků počítačových her. Promluvou i diskusí, která snad nejintenzivněji dotkla zastřešujícího tématu semináře, byl příspěvek kybernetika Jana Romportla nazvaný Stane se umělá řeč přirozenou? Na příkladě úsilí vytvořit umělou řeč přirozené co nejbližší demonstroval rozdíly mezi vlastnostmi přirozeného světa a světa informačních technologií. Jiří Masopust byl posledním zástupcem přednášejících, kteří se k otázce programů vyjadřovali z pozice aplikované techniky a technologie. Jeho příspěvek nazvaný Věrnost obrazu světa zprostředkovaného elektronickými komunikacemi ukázal vývoj v oblasti především optické telekomunikační techniky, upozornil na způsoby, jakým byl dříve a dnes technický obraz konstruován a přenášen a jakých "optických klamů" využívá. Po kratší přestávce následovala slovenská genetička Ľubica Lacinová, která zůstala po organizačních změnách jediným zástupcem biologů na semináři. Její příspěvek nazvaný Geneticky vylepšený svet: naozaj lepší a žiaduci? byl přehledným a srozumitelným zasvěcením do principů genetických technologií a jejich užití v základním i aplikovaném výzkumu. Pochopitelně nejintenzivnější diskusi vyvolaly etické souvislosti genetických manipulací, zejména ve spojení s možnostmi eugeniky. Aleš Novák se svým představením Proměn pojetí techniky jakožto dějinné podoby pravdy bytí podle Martina Heideggera byl pro posluchače rasantním vstupem do světa ryze filosofického. I přes živý přednes a upřímnou snahu o popularizaci pojetí techniky jednoho z největších filosofů 20. století byl Novákův příspěvek jedním z posluchačsky nejnáročnějších, i přesto však vynikajících. Pro posluchače méně náročný než předešlý, avšak o nic méně odborný, byl výčet důvodů filosofa Zdeňka Kratochvíla, proč se techniky a technologie neobávat jako čehosi, co by mohlo nést atributy novodobého božstva. V příspěvku nazvaném IT jako organon upozornil spíše na nebezpečí, která plynou ze způsobu užití techniky a nikoli z její samotné povahy. Za nejvíce futuristicky zaměřený lze považovat příspěvek Denisy Kery. Ve své úvaze Software jako nástroj kosmopolitiky předestřela svět IT technologie jako třetího hráče vedle přírody a člověka, který se bude zásadně podílet na obrazu nejbližší budoucnosti a to zcela novým, neintuitivním způsobem. Závěrečný příspěvek patřil další s významných stálic nečtinského semináře – Zdeňku Pincovi. Jeho úvaha, která spontánně navázala na úvahu Zdeňka Kratochvíla, je příznačně vystižena názvem Duchovní člověk a duševní vlastnictví. Pinc v ní vedle jiného rozlišil mezi kategoriemi uvedenými v názvu a zejména upozornil na nebezpečí plynoucí ze sílící privatizace softwarového zázemí počítačového světa.

Jako každoročně i letos nebyl seminář omezen pouze na přednášky pečlivě vybíraných mluvčích, ale byl doprovázen také kulturním programem. V rámci neformálních večerních setkání byl již tradičně představen – tentokrát Jiřím Zemánkem – poslední laureát ceny Vize'97 Dagmar a Václava Havlových, psychiatr Stanislav Grof. Účastníci mohli též zhlédnout krátký dokument o Grofově terapeutické metodě, kterým provázel a laskavě osobně zapůjčil Grofův nejvýznamnější český žák Stanislav Kudrle. Příjemným zpestřením byla také plzeňská skupina Poitin, která vystoupila se svým repertoárem tradičních irských písní. Obzvlášť vzácná příležitost se však účastníkům naskytla v rámci vycházky po památkách obce Nečtiny, kdy jím byl představen projekt Studia kaple samotným jejím autorem a světoznámým divadelníkem a mimem Ctiborem Turbou. Po prohlídce odsvěcené kaple, kde autor každé léto realizuje studentské filmové a divadelní projekty, pokračovala beseda i s projekcí ukázek z tvorby v prostorách nečtinského zámku.

I když seminář nebyl svým letošním tématem otevřen tak širokému spektru možných zájemců, jak tomu bylo např. v minulém roce, lze s jistotou konstatovat, že účastníci si z něj odnesli řadu zajímavých poznatků, podnětů a kontaktů. Těm, jež se semináře letos nemohli zúčastnit nabízejí organizátoři možnost vyslechnout přednášky z multimediálního DVD, které bude obsahovat veškerá vystoupení a presentace všech přednášejících. K dostání by mělo být v nejbližších měsících stejně jako CD z minulých ročníků. To letošní bude navíc obohaceno o videozáznamy všech přednášek. Zájemce o ně a Nečtinský seminář můžeme odkázat na webové stránky oddělení Mezioborových aktvit ZČU www.ums.zcu.cz, kde si mohou zažádat nejen o DVD, ale také třeba najít některou z řady dalších akcí, které toto oddělení organizuje. A pokud vás Nečtinský seminář zaujal, můžete se těšit na příští jubilejní 10 ročník.

TOMÁŠ DANĚK,
oddělení Mezioborových aktivit Západočeské univerzity