English
Evropská unie čelí možná největším výzvám v novodobé historii. Palčivými problémy jsou především finanční záležitosti a celková krize eurozóny. Příprava evropského rozpočtu pro období 2014–2020, tedy tzv. víceletého finančního rámce, s sebou přináší složitá vyjednávání o výsledné podobě a financování společných politik a programů. V tomto kontextu zahájilo Dánsko 1. ledna 2012 své již historicky sedmé půlroční předsednictví v Radě EU, které převzalo od Polska. Dánové nazývají své předsednictví „mostem přes rozbouřené vody“.
Dánské předsednictví představilo čtyři hlavní priority: odpovědná, dynamická, zelená a bezpečná Evropa. Priorita Odpovědná Evropa usiluje o posílení finanční disciplíny a zajištění hospodářské stability a růstu, což zahrnuje vyjednávání o víceletém finančním rámci pro období 2014–2020, které však bude završeno pravděpodobně až ve druhé polovině roku 2012 za předsednictví Kypru. Druhá z priorit, Dynamická Evropa, s sebou přináší zaměření na jednotný trh a plné rozvinutí jeho potenciálu; jednotný trh oslaví letos 20. výročí existence. Dánsko dále klade zvláštní důraz na harmonizaci předpisů a norem nebo systém jednotného evropského patentu. Zelená Evropa chce zajistit udržitelný hospodářský růst, který bude zároveň šetrný k životnímu prostředí. Prioritou je i dlouhodobá strategie v oblasti ochrany klimatu, udržitelné zemědělství nebo nařízení ohledně energetické účinnosti. Poslední z priorit – Bezpečná Evropa – zamýšlí posílit roli Evropské unie jako globálního aktéra; věnuje se jak zahraničněpolitickým výzvám a zajištění zájmů a bezpečnosti občanů EU, tak i justici a evropským záležitostem. Dánové chtějí v tomto kontextu posílit také Schengenský systém a dokončit Společný evropský azylový systém (SEAS).
V oblasti výzkumu, inovací a technologického rozvoje si Dánsko stanovilo několik oblastí, jež v podstatě vyplývají z kontextu současné situace. Jde především o přípravu a vyjednávání konečné podoby programů, které zahájí nové programovací období na začátku roku 2014. Evropská komise návrhy programů předložila v závěru roku 2011; nyní je má projednat Rada EU a Evropský parlament. Dánské předsednictví věří, že se mu mezi členskými státy podaří vyjednat potřebnou shodu.
Důležitým bodem je nový rámcový program Horizont 2020, jehož navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 činí 80 miliard eur. Projednávány by měly být pro členské státy takové důležité aspekty jako výsledná struktura programů, rozdělení rozpočtu či pravidla účasti. Projednávat se má také iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), konkrétně novela jeho nařízení, Strategická inovační agenda (SIA) a nová znalostní a inovační společenství (KICs) po roce 2014.
Dánské předsednictví se zaměří též na návrh rámcového programu pro atomovou energii, pro jaderný výzkum a školicí aktivity EURATOM, nástupce dosavadního Rámcového programu pro Konkurenceschopnost a inovace (CIP) programu COSME či novou podobu kohezní politiky, která by měla vyzdvihnout výzkum a inovace v regionech, a tím zajistit pracovní místa a hospodářský růst.
Vzhledem k závazkům ve vlajkové iniciativě Unie inovací je další prioritou dokončit Evropský výzkumný prostor (EVP) do roku 2014, což znamená odstraňovat překážky zabraňující vědecké mobilitě a podporu příhraniční spolupráce, která má posílit evropský výzkum. Dánové také podpoří přípravu sdělení k Evropskému programu pozorování Země (GMES).
Podle dánského ministra pro výzkum, inovace a vyšší vzdělávání Mortena Østergaarda je třeba během současné krize investovat do výzkumu a vzdělávání.
Dánským ministrem pro výzkum, inovace a vyšší vzdělávání se v říjnu 2011 stal Morten Østergaard, jenž zastává názor, že v dobách krize je důležité investovat do výzkumu a vzdělávání, protože představují nezbytný prvek podporující růst. Zároveň ale upozorňuje, že by investice měly plynout do oblastí, kde přinesou jasné výsledky, tedy s potenciálem růstu. Hlavním Østergaardovým cílem na domácí dánské scéně je vytvořit národní inovační strategii. Na evropské scéně chce dánské předsednictví prostřednictvím výzkumu a inovací přispět k naplňování cílů strategie Evropa 2020, a podpořit tak hospodářský růst a cestu Evropské unie z finanční krize.
Za zmínku stojí, že Dánové plánují nalévat na předsednických zasedáních kohoutkovou vodu místo vody balené. Chtějí tak jednat v duchu stanovených priorit: ušetřit miliony eur a zároveň chránit životní prostředí. Podle slov dánského ministra pro evropské záležitosti Nicolaie Wammena by předsednictví mělo být „nízkonákladové, ale přesto efektivní“. Předsevzalo si, že sníží náklady celého šestiměsíčního řízení Rady EU na 35 milionů eur, což je v porovnání s předchozími předsednictvími velice nízká částka. Například Polsko utratilo 115 milionů eur, maďarské předsednictví 85 milionů eur. Rozlévaná kohoutková voda tak přestavuje jedno z mnoha dánských úsporných opatření.
Více informací naleznete na http://eu2012.dk/en.
Přehled hlavních akcí dánského předsednictví v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
Konference k výzkumným infrastrukturám – ICRI 2012 (Kodaň; 21.–23. března); konference k excelenci – Excellence 2012 (Aarhus, 18.–20. dubna); konference Science in Dialogue (Odense, 23.–25. dubna); konference k 25 letům programu Erasmus (Kodaň, 8.–9. května); The Future Internet Assembly (FIA): Smart Cities and Internet of Things (Aalborg, 10.–11. května); konference k průmyslovým technologiím (Aarhus, 19.–21. června); konference Evropského inovačního a technologického institutu (Kodaň, 25.–26. června).
ADÉLA VOŽECHOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR