English
Návrat úspěšných vědců ze zahraničních institucí a využití jejich znalostí a kontaktů v prostředí české vědy a výzkumu je jednou z cest, jak podpořit konkurenceschopnost a prestiž Česka. Na stejnou kartu vsadil Ústav přístrojové techniky AV ČR, jemuž se ve spolupráci s Ústavem elektrotechnologie FEKT VUT a za pomoci evropského grantu ve výši 31 milionů korun na tři roky podařilo do Brna přivést dr. Vladislava Krzyžánka – odborníka na elektronovou mikroskopii, který uplynulých 12 let působil na univerzitě v německém Münsteru.
Fota: Archiv ÚPT AV ČR
Vladislav Krzyžánek patří mezi význačné české odborníky v oblasti elektronové mikroskopie.
Projekt Podpora lidských zdrojů a transferu znalostí v podmínkách mezinárodní spolupráce vědeckých týmů uspěl pod vedením dr. Viléma Neděly. Získané peníze chce Ústav přístrojové techniky využít mj. taktéž na vzdělávání a mezinárodní vědecké aktivity s cílem podpořit vědeckou excelenci moravské metropole. Konkrétně na organizaci vzdělávacích workshopů, hostování zahraničních vědců, podporu mobility badatelů či spolupráci s akademickou i průmyslovou sférou.
Rastrovací elektronový mikroskop FEI Magellan 400
ÚPT dosáhl během více než pěti dekád existence nespočtu vědeckých úspěchů a patří mezi akademická pracoviště s celosvětovým významem. V loňském roce ústav započal výstavbu centra ALISI (Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií – viz AB 6/2010), na něž získal takřka půlmiliardovou dotaci z evropských fondů. Tematicky se ALISI zaměří na aktivity zasahující oblast diagnostiky a technologií, které využívají nových metod magnetické rezonance, laserových mikrotechnologií a nanotechnologií. Vznik centra má být impulzem k rozšíření spolupráce s tuzemským i zahraničním průmyslem, vysokými školami, zdravotními ústavy a výzkumnými institucemi.
Brněnské pracoviště očekává, že zkušenosti a kontakty dr. Vladislava Krzyžánka společně s podporou hostujících zahraničních profesorů přispějí ke zkvalitnění vědecké práce na pracovištích ÚPT. Vzniknout by totiž měl také nový výzkumný směr i počet vědeckých výstupů projektů, které se budou realizovat na základě nových mezinárodních spoluprací.
Rastrovací elektronový mikroskop Jeol JSM-6700F byl v ÚPT AV ČR instalován koncem r. 2011.
Co Vladislava Krzyžánka po 12 letech v německém Münsteru vedlo k návratu do Ústavu přístrojové techniky AV ČR?
Do Německa jsem původně odešel jen na devítiměsíční pobyt v rámci stipendia NATO Science Fellowship a první léta jsem ani nepomýšlel, že bych tam zůstal tak dlouho. Vedoucí pracoviště byl se mnou spokojený a smlouvu mi prodlužoval vždy o maximálně možnou dobu; zpravidla o dva nebo tři roky. Po devátém roce jsme s manželkou, kterou jsem mimochodem potkal v Münsteru, začali vážně uvažovat o návratu zpět do Česka. Důvody byly tedy hlavně rodinné. Starší syn je navíc předškolák, takže jsme se nechtěli vracet během jeho školní docházky.
A proč zrovna do Ústavu přístrojové techniky? Patří k nejlepším pracovištím České republiky v oboru elektronové mikroskopie. Prostřednictvím projektu OPVK na podporu lidských zdrojů ve VaV, o nějž úspěšně žádal dr. Vilém Neděla, jsem měl možnost se vrátit.
Budete i nadále s univerzitou v Münsteru spolupracovat?
Ano. Jednak je projekt v Brně postaven na pokračování mé práce z Münsteru a jednak jsem stále školitelem-specialistou münsterského doktoranda, jemuž jsem přislíbil pomoc i z Brna. Mimoto mám v Münsteru stále hodně nedodělaných věcí.
Jaké konkrétní oblasti výzkumu se věnujete?
Zůstávám ve stejném oboru, v jakém jsem pracoval v Německu, tj. v elektronové mikroskopii. Jde mi jak o vývoj, tak o aplikace, zejména v biologii/medicíně a nanotechnologiích. Tématem mého hlavního projektu je rastrovací elektronová mikroskopie v prozařovacím módu, tzv. zobrazování v temném poli, kde nejde jen o pouhé snímání obrazů, ale o více kvantitativní měření. Ta můžeme použít pro následná zpracování – např. přímo z „kvantitativních snímků“ lze počítat hmotnost makromolekul a makromolekulárních komplexů, anebo lokální tloušťku tenkých filmů či nanočástic. Většina aplikací se týká senzitivních vzorků, které je potřeba pozorovat při velmi nízkých dávkách, a proto i detekovaný signál je velmi slabý a zašuměný. Z tohoto důvodu je potřeba vyvinout detektor s co největší účinností, s co nejvyšším poměrem signálu k šumu apod. Takový detektor může být např. založený na počítání jednotlivých elektronů (single electron counting); přesto bych chtěl vyzkoušet i nejmodernější polovodičové detektory. Kromě toho je nutné vyvinout metodologii snímání dat, dokonalou kalibraci celého systému apod. Velkou částí projektu je i programování jak simulací rozptylu elektronů a jejich detekce, tak zpracování naměřených dat a interpretace výsledků. V případě biologických vzorků se předpokládá začlenění některých výsledků přímo do databáze systémové biologie. Součástí je také příprava vzorků, kde se často používá kryometoda.
Souvisí váš návrat také s nově vznikajícím centrem ALISI?
Přímo z centra financován nejsem, ale sám projekt ALISI zajišťuje celému ústavu značnou atraktivitu prostřednictvím nových přístrojů a poskytuje nové možnosti seberealizace ve vědě. Ústav přístrojové techniky má díky ALISI novou dlouhodobou vizi, která posunuje hranice vědeckého poznání. Zároveň mám pocit, že v porovnání s ostatními pracovišti je ÚPT AV ČR na dobré cestě za trvale udržitelným vědeckým rozvojem. Pro vědce je to samozřejmě perspektivní pracoviště pro zaměstnání. Nakoupením excelentních přístrojů, které v Česku nemají konkurenci, ve spojení s vědomostmi vědců v ústavu vznikne účinný nástroj, jenž firmy můžou a měly by v rámci svých inovací využít zejména v době hospodářské krize.
Jak po svém návratu hodnotíte vědeckou praxi v Česku ve srovnání s Německem?
Moje odpověď nemůže být za tři měsíce v Česku objektivní, byť se mi jeví, že vědecké výsledky jsou v ČR srovnatelné s Německem, ačkoli finanční prostředky jsou zde mnohem skromnější. Když jsem v roce 2000 odcházel do Německa, byla situace komplikovanější, protože spolupráce se zahraničím se teprve rozvíjela. V Německu je navíc také mnohem větší podíl zahraničních pracovníků.
Máte v úmyslu se věnovat výchově začínajících vědců také v Brně?
Věnovat se mladým vědcům určitě budu, protože vlastní projekt počítá s růstem počtu členů celého oddělení Elektronové mikroskopie ÚPT AV ČR a Ústavu elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, se zajištěním kvalitního zázemí pro výchovu studentů a mladých vědeckých pracovníků. V rámci projektu zde působí mnoho doktorandů nejen pod mým vedením. Momentálně domlouváme také spolupráci se zahraničními vědeckými týmy.
Doporučil byste začínajícím badatelům, aby část své profesní kariéry strávili v zahraničí?
Každý vědec by měl bezpochyby strávit nějaký čas v zahraničí a je-li to možné přímo na nějaké delší stáži, během níž by poznal, jak věda funguje v jiném prostředí. Zejména v našem oboru jsou stáže důležité pro osobní odborný růst a do budoucna podporují rozvíjení elektronové mikroskopie.
LUDĚK SVOBODA