English
Na uvedené téma se v prosinci loňského roku pod záštitou brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR uskutečnila první zimní škola. Akce získala finanční podporu z projektu PROVAZ: PROpojení Vzdělávání A nových přístupů v Zoologicko-ekologickém výzkumu – od teorie k praxi, jehož smyslem je zvyšovat úroveň zoologicko-ekologického výzkumu a jeho praktických aplikací v Česku. Nejvýznamnějším počinem se stala právě škola molekulárních metod v zoologii a ochranářské biologii.
Všechna fota: Hana Bainová, archiv autorky
Peter Mikulíček z Přírodovědecké fakulty UK v Bratislavě vysvětluje základy použití molekulárních markerů v zoologii.
Účast na zimní škole byla financována 28 vybraným studentům (magisterských i Ph.D. programů) a akademickým pracovníkům z Česka, dalších 10 zájemců se zúčastnilo na vlastní náklady. Díky podpoře projektu mohl ústav do Brna pozvat některé špičkové odborníky z domova i ze zahraničí, konkrétně z Dánska, Německa, Rakouska a Švédska. Účastníci zimní školy vyslechli množství podnětných přednášek sestavených do jednoho celku, a to od základů molekulárně-genetických technik, přes teoretický výklad některých oblastí populační genetiky až po praktické využití těchto metod v zoologii a ochraně druhů. Zároveň i oni formou krátkých referátů představili své výsledky a diskutovali praktické aspekty výzkumu s přítomnými lektory. Této možnosti využili především studenti doktorských programů a mladí vědci.
Gilles Guillot z Technical University of Denmark v Kodani při praktické ukázce práce s programem Geneland, jehož je hlavním autorem.
Každý z pěti dnů zimní školy (5.–9. prosince 2011) se zaměřil na specifické téma; první čtyři dny organizátoři navíc rozdělili na teoretickou a praktickou část. V úvodu lektoři z ÚBO AV ČR a z Univerzity Komenského v Bratislavě (Natália Martínková, Ľuboš Kľučár a Peter Mikulíček) vysvětlili principy využití tzv. molekulárních markerů a práce s genetickými on-line databázemi. Druhý den věnovali pokročilým analýzám sekvencí a procesů ovlivňujících jejich evoluci, např. analýzám historické selekce nebo tvorbě fylogenetických stromů (Natália Martínková, Michaela Bayerlová a Reto Burri). Jeden den patřil přednáškám a ukázkám, jak zpracovávat data z nejnovějších metod sekvenování, tzv. Next generation a Third generation sequencing – zejména jejich využití pro sekvenování celých genomů (María Arcos a Tom Gilbert, University of Copenhagen). Účastníci také vyslechli atraktivní příspěvky z autorské dílny prof. Toma Gilberta – např. o recentním výzkumu historie lidské migrace, genetické struktuře vzácných druhů živočichů, jako je krakatice obrovská, či o perspektivním využití suchozemských pijavek k monitoringu vzácných a skrytě žijících tropických obratlovců. Čtvrtý den se posluchači dozvěděli o základech výzkumu vzniku druhů (Jitka Polechová, Miloš Macholán, Pavel Munclinger a Frank Chan) a praktické analýze tzv. prostorových genetických dat („landscape genetics“; Gilles Guillot, autor známého softwaru Geneland). Kurz završila přednáška na téma, jak se metody, o nichž účastníci během týdne slyšeli, využívají v praxi pro ochranu volně žijících druhů (Jacob Höglund, University of Uppsala).
Doktorandi s lektory diskutovali také o problémech vlastních výzkumů; studentům na dotazy odpovídá Gilles Guillot z Technical University of Denmark v Kodani.
Zimní škola využití molekulárních metod v zoologii a ochranářské genetice se stala prvním z kurzů, které se připravují pod záštitou ÚBO AV ČR. Od účastníků i lektorů se jí dostalo pozitivní odezvy. Studentka doktorského programu Hana Bainová například ocenila, že se účastníci mohli setkávat s lektory během celého workshopu, nikoli pouze při přednáškách: „Fakt, že jsme s přednášejícími mohli diskutovat i o vlastních projektech, mne motivuje.” Ohlas získaly také referáty zahraničních lektorů: „Dostalo se nám nejen konkrétních informací, ale též poznání, že i vysoce impaktovaná věda může být zábavná,“ uvedl doktorand Libor Mořkovský. Ústav biologie obratlovců AV ČR se bude snažit i pro příští akce zachovat obdobně vysokou úroveň.
MARTA PROMEROVÁ a JOSEF BRYJA,
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.