Konference o výzkumu biodiverzity se uskutečnila v jednacím sále Evropského parlamentu.
Obě fota: Archiv autorky
Konference připomněla mezery a nedostatky v současné výzkumné agendě zaměřené na biodiverzitu a rozvinula a definovala výzkumné priority, které by měly hrát roli při vývoji budoucí evropské výzkumné strategie. Její aktéři poukázali na možné budoucí společenské, ekonomické a environmentální důsledky snižování biologické rozmanitosti a upozornili zástupce politické sféry a evropských institucí na fakt, že oblast biodiverzity vyžaduje jejich dlouhodobou podporu.
Na uspořádání konference se spolupodílely francouzská kancelář CLORA, polská kancelář PolSCA, bruselská zastoupení německých asociací Helmholtz a Leibniz, italská ENEA a česká styčná kancelář CZELO. Zastřešila ji STOA (Science and Technology Options Assessment), samostatná jednotka Evropského parlamentu (EP). Jednotlivým výborům EP pomáhá při hodnocení vědecké a technologické dimenze oblastí a otázek, o nichž EP rozhoduje. Za tímto účelem STOA pořádá ve spolupráci s externími odborníky diskusní kulaté stoly, workshopy, semináře a konference.
Na sympoziu, kterému předsedal člen parlamentního výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a panelu STOA europoslanec Paul Rübig, referoval zástupce Evropské platformy pro strategii ve výzkumu biodiverzity (EPBRS) Carsten Neßhöver. Představil politický kontext, hlavní dokumenty a politické cíle týkající se výzkumu biologické diverzity. Upozornil, že závazkům, kterých mělo být v této oblasti dosaženo do roku 2010 (pozn. Mezinárodní rok biodiverzity), s největší pravděpodobností nedostojíme. Představil také samotnou platformu EPBRS, její aktivity a doporučení, která vzešla ze setkání ve dnech 29. září až 1. října 2009 pod hlavičkou švédského předsednictví. Zástupce ERA-Netu BiodivERsA Xavier Leroux představil tento ERA-Net, který podporuje koordinaci národních výzkumných programů pro biodiverzitu napříč Evropou a usiluje o efektivní šíření výsledků výzkumu a jejich praktické využití. Do projektu BiodivERsA se zapojilo 19 partnerů ze 13 evropských zemí.
Biodiverzitou a fungováním agroekosystémů se ve své prezentaci zabýval Laurent Lapchin (INRA). Zmínil nový přístup, v jehož rámci se sleduje dopad zemědělství na biodiverzitu a zároveň „služby ekosystému“, které biodiverzita poskytuje zemědělské výrobě. Federica Pannacciulli (ENEA) hovořila o studiu genetické rozmanitosti jako základu pro zachování mořské biodiverzity. Rozmanitost genů je podle ní nezbytná pro evoluci populací organismů a jejich adaptaci na změny životního prostředí. Klíčová je rovněž pro ochranu biodiverzity na vyš-ších úrovních organických systémů. Obnovováním mokřadů a tomu, jakým způsobem slouží pro zachování globální biodiverzity, se věnoval Bogusław Wiłkomirski (Univerzita Varšava). Podle něj přispívají mokřiny ke globální biologické rozmanitosti více než jakýkoli jiný ekosystém. Musíme proto zachovávat tyto oblasti a kompenzovat jejich ztráty. Claudio Richter, zástupce sdružení Helmholtz, hovořil o tématu mořská biodiverzita ve spojitosti se službami ekosystému, klimatem a světovým dědictvím. Zdůraznil především důležitost mořské biodiverzity pro zachování funkce a stability oceánských ekosystémů.
František Sehnal z Biologického centra AV ČR na konferenci mj. hovořil o vlivu globálního oteplování na biologickou rozmanitost.
Profesor František Sehnal z Biologického centra AV ČR se sídlem v Českých Budějovicích přednášel o biodiverzitě v půdních ekosystémech a agroekosystémech. Akcentoval zejména vliv využívání půdy k zemědělské výrobě a používání pesticidů na množství organismů, které žijí na obdělávané půdě. Hovořil o vlivu obdělávání půdy na rovnováhu býložravých druhů a dravců v ekosystému, zmínil měnící se množství a poměr různých druhů hmyzu v bývalém Československu od šedesátých do devadesátých let 20. století. Zabýval se rovněž vlivem globálního oteplování na biologickou rozmanitost.
Christoph Häuser (Muzeum pro přírodní dějiny Berlín) hovořil o biodiverzitě z mezinárodního hlediska: zhodnotil mezinárodní úmluvy i další dohody z oblasti biodiverzity, ze kterých vyplývají povinnosti pro národní vlády. Mezinárodní programy představují ideální příležitost pro vědu jak přispět k dosažení stanovených politických cílů a propojit výsledky výzkumu s implementací politiky. Sonja Gantioler (IEEP) se zaměřila především na důležitost ekosystémů a biodiverzity z ekonomického pohledu. Josef Settele (UFZ Lipsko) seznámil účastníky konference s úspěšným projektem 6. rámcového programu ALARM. Jeho hlavním cílem je integrované hodnocení rizik spojených s biodiverzitou se zaměřením na klimatické změny, chemikálie ovlivňující životní prostředí, rozsah a rychlost ztráty opylovačů a biologické invaze. Účelem projektu je vytvořit v této oblasti výzkumnou síť na úrovni evropského kontinentu. ALARM je jedním z největších a nejdůležitějších projektů, které se biodiverzitou v současnosti zabývají, členem konsorcia je i Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Konference se zúčastnilo na sto posluchačů z řad odborníků pracujících ve sféře životního prostředí, bruselské odborné veřejnosti a zástupců evropských institucí (především EK a EP). Z příspěvků do diskuse je zřejmé, že otázky spojené s ochranou biodiverzity jsou pro další vývoj života na Zemi klíčové a že vyžadují neustálý zájem a podporu ze strany politických činitelů.
Výsledky sympozia shrnul ve své závěrečné prezentaci C. Neßhöver. Jeho závěry jsou obsaženy v krátkém dokumentu, který poslouží zástupcům evropských institucí jako jeden z podkladů pro budoucí vývoj strategie v oblasti biodiverzity a jiných souvisejících oblastí.
Michaela Vlková,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR