Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Vatikán a Československo

V prostorách pražského Arcibiskupského paláce v sále kardinála Berana se 15. října 2009 uskutečnil seminář Vatikán a Československo 1918–1938. Sympozium, které vzbudilo mezi historiky, teology i dalšími zájemci o církevní problematiku velký zájem, uspořádal Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským.

Sympozium Vatikán a Československo otevřel kardinál Miroslav Vlk (druhý zleva). Vlastní program zahájili zleva: Luboš Velek z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR a Michal Pehr z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Sympozium Vatikán a Československo otevřel kardinál Miroslav Vlk (druhý zleva). Vlastní program zahájili zleva: Luboš Velek z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR a Michal Pehr z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Obě fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin

Seminář Vatikán a Československo 1918–1938 je jedním z výstupů projektu Grantové agentury České republiky, jehož nositelem je Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Řešitelem je dr. Michal Pehr (grant č. 409/08/0121 GA ČR, Vatikán a ČSR 1918–1938) a na realizaci se podílí čtyřčlenný tým spolupracovníků. Vedle dr. Pehra také dr. Pavel Helan z Husitské teologické fakulty UK v Praze, dr. Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR, v. v. i., a dr. Marek Šmíd, který nedávno úspěšně obhájil disertaci na Ústavu politologie FF UK v Praze.
Účastníky semináře nejprve pozdravil arcibiskup pražský kardinál Miroslav Vlk. Všichni jistě kladně ocenili, že se v projevu přihlásil ke svému původnímu povolání historika a archiváře a zdůraznil nutnost věnovat se těmto historickým otázkám i v dnešní nelehké situaci ve vztazích mezi státem a katolickou církví.
Vlastní program zahájil vedoucí vědeckého útvaru Masarykova ústavu dr. Luboš Velek, který představil nejen grantový projekt, ale také lapidárně shrnul postavení katolické církve v procesu vzniku Československa a během existence první republiky. Dr. Helan poté v referátu Československo-vatikánské vztahy v době první republiky přiblížil obsah materiálů týkajících se Československa, jež jsou uložené ve vatikánských archivních fondech. Ty byly badatelské obci nepřístupné až do nástupu papeže Benedikta XVI. v roce 2005. Velkou pozornost věnoval především hodnocení vzniku Československa ze strany kuriálních míst, problematice vzniku Církve československé a otázce případné odluky státu od církve.
S druhým referátem na téma Československo-vatikánské vztahy v době první republiky prizmatem dobových zpráv vystoupil vedoucí projektu dr. Pehr, který zdůraznil zejména složitost těchto vztahů. Zatímco vatikánská diplomacie se opírala o téměř dvoutisícileté zkušenosti a tradice, diplomacie československá si musela po roce 1918 své místo teprve budovat. Do vzájemných vztahů se také promítala řada závažných problémů (např. odluka státu od církve, právo jmenování nových biskupů atd.). Spory eskalovaly v řadu potyček a konfliktů, z nichž nejznámější byla v létě 1925 takzvaná Marmaggiho aféra, kdy tehdejší nuncius opustil Prahu na protest proti vyvěšení husitské vlajky na Pražském hradě. Tato největší aféra paradoxně pomohla v urovnání vzájemných vztahů, které vyústily v podepsání Modu vivendi, jenž se stal počátkem nové éry dvoustranných vztahů. Ty se projevovaly hlavně v druhé polovině třicátých let, kdy Československá republika neúspěšně bojovala o záchranu demokratického státu a katolická církev se jednoznačně postavila na stranu československého státu.
Konkrétní dílčí aspekty nelehkých vzájemných vztahů rozebírali dr. Jindřich Dejmek z Historického ústavu AV ČR, v. v. i., dr. Ľuboslav Hromják z Filozofické fakulty Trnavské univerzity, dr. Zlatuše Kukánová z Archivu Ministerstva zahraničních věcí a zbývající členové grantového týmu – dr. Šebek a dr. Šmíd.

Pohled do zaplněného sálu kardinála Berana v pražském Arcibiskupském paláci
Pohled do zaplněného sálu kardinála Berana v pražském Arcibiskupském paláci

O počátcích vzájemných vztahů hovořil dr. Dejmek v referátu Počátky československo-vatikánských vztahů ve světle deníků a zápisků Kamila Krofty. Přiblížil tak nelehké počátky vzájemných vztahů, kdy měl Kamil Krofta v Římě nespornou autoritu vědce a historika. Narážel však nejen na nepochopení, ale také na neinformovanost některých církevních představitelů, kteří po první světové válce usilovali o návrat dřívějších poměrů.
Doktor Šebek v příspěvku Politické a církevní souvislosti Marmaggiho aféry hovořil o jejích dopadech na vzájemné vztahy, dr. Marek Šmíd se na téma T. G. Masaryk ve vatikánských archivech zabýval jednak otázkou vztahu Masaryka ke katolické víře (TGM později přestoupil k protestantismu), jednak dosud neznámé otázce hodnocení T. G. Masaryka ve vatikánských zprávách. Masaryk byl totiž zpočátku vnímán jako „kacíř“, teprve později se hodnocení jeho působení proměnilo.
Reprezentant zahraničních badatelů dr. Ľuboslav Hromják se ve svém vystoupení Svatá stolice a Československo v kontextu pastýřského listu zaměřil na slovenskou otázku ve vzájemných vztazích. Ta hrála významnou roli, protože katolická církev měla tradičně nejsilnější postavení právě na Slovensku. Do těchto vztahů se promítaly i složité národnostní vazby mezi jednotlivými národnostmi, a to především ve smyslu česko-slovenském, ale i ve vztahu k Maďarům.
Jako poslední referovala dr. Kukanová (Urovnání československo-vatikánských vztahů a jmenování nového nuncia v roce 1935). Věnovala se otázce diplomatických vztahů ve třicátých letech, které vyvrcholily jmenováním posledního předválečného nuncia Rittera.
Závěrem setkání se uskutečnila diskuze, do níž se zapojila řada účastníků (např. prof. Miloš Trapl z Univerzity Palackého v Olomouci). Jednotlivé referáty bude Masarykův ústav a Archiv AV ČR publikovat v průběhu příštího roku. Na jeho konci vyjde edice diplomatického materiálu a monografická studie, která představí výsledky výzkumu nejen ve vatikánských archivech, ale i celou práci autorského kolektivu.

MICHAL PEHR,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.