Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Barokní nástěnná malba v monastické kultuře

Na Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i., se ve dnech 16. a 17. října 2009 konalo 4. mezinárodní setkání Výzkumné skupiny pro barokní nástěnnou malbu ve střední Evropě (The Research Group for Baroque Ceiling Painting in Central Europe), v jehož rámci se uskutečnilo pracovní setkání Barokní nástěnná malba v monastické kultuře.

Účastníci workshopu Nástěnná malba v monastické architektuře, Břevnovský klášter
Účastníci workshopu Nástěnná malba v monastické architektuře, břevnovský klášter
Všechna fota: © Martin Mádl, Archiv ÚDU

Výzkumná skupina pro barokní nástěnnou malbu ve střední Evropě vznikla před třemi lety ve Vídni. Přímý impulz k jejímu založení dala předchozí mezinárodní konference o barokní nástěnné malbě, kterou v roce 2005 uspořádal Ústav dějin umění AV ČR (ÚDU) v rámci grantového projektu Barokní nástěnná malba v Praze (Grantová agentura ČR) ve spolupráci se Seminářem dějin umění Masarykovy univerzity a Moravské galerie v Brně. Skupinu v současnosti spolutvoří zástupci dvanácti akademických a univerzitních institutů z deseti zemí, které rozvíjejí výzkum nástěnného malířství 17. a 18. století. Cílem skupiny je podporovat mezinárodní spolupráci mezi zeměmi střední Evropy a dalších zemí na poli dokumentace a výzkumu této specifické oblasti barokního umění, která představuje významnou součást středoevropského kulturního dědictví. Členové skupiny pořádají odborná setkání, připravují společné výzkumné projekty a přispívají ke vzájemné informovanosti o památkovém fondu barokního nástěnného malířství na území členských států. Navzájem se také informují o technikách a metodách uměleckohistorické dokumentace a katalogizace.

Klenba kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém cisterciáckém klášteře Sedlec u Kutné Hory.
Klenba kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém cisterciáckém klášteře Sedlec u Kutné Hory (Jan Blažej Santini-Aichl, 1706). Nástropní malba (Jan Jakub Stevens ze Steinfelsu).

Ústav dějin umění stál při založení mezinárodní skupiny a na její činnosti se aktivně podílí již od počátku. Vědci z ÚDU řeší projekty, které se na výzkum nástěnných maleb raného novověku konkrétně zaměřují. V současné době například dr. Martin Krummholz, dr. Martin Mádl a dr. Štěpán Vácha zkoumají za podpory Grantové agentury ČR malby v kontextu klášterní architektury. Cílem projektu je podrobně katalogizovat a interpretovat vnitřní výzdoby českých a moravských benediktinských a cisterciáckých klášterů. Z podnětu řešitelů se v souvislosti s uvedeným projektem uskutečnil v rámci letošního setkání výzkumné skupiny workshop zaměřený na vztah raně novověkého monumentálního malířství a monastické architektury.

Jan Karel Kovář, Založení kláštera v Lehnickém poli, prelatura benediktinského kláštera v Břevnově, kolem 1740
Jan Karel Kovář, Založení kláštera v Lehnickém poli, prelatura benediktinského kláštera v Břevnově, kolem 1740

Juda Tadeáš Supper, malířská výzdoba bočních kaplí v kostele Nanebevzetí P. Marie, bývalý cisterciácký klášter, Sedlec u Kutné Hory, 50. léta 18. století
Juda Tadeáš Supper, malířská výzdoba bočních kaplí v kostele Nanebevzetí P. Marie, bývalý cisterciácký klášter, Sedlec u Kutné Hory, 50. léta 18. století

Období mezi sklonkem 17. století a polovinou 18. století bylo dobou velkého rozkvětu monastické kultury v českých zemích. Církevní řády hrály s podporou státní moci důležitou úlohu v pobělohorské rekatolizaci v zemi. V důsledku politické a hospodářské konsolidace po ukončení třicetileté války mohly různé církevní instituce rozvinout také náročnou stavební činnost. Nové honosné klášterní komplexy se pak stávaly okázalou manifestací vítězství katolické víry, sepětí s místní duchovní tradicí, ale také prosperity řádových institucí i vyspělého kulturního a uměleckého mecenátu církevních prelátů.
Řešitelé projektu usilují o prohloubení poznání diferencovaného náboženského, vzdělávacího, historického i politického obsahu monumentálních obrazů ve složité struktuře klášterní architektury, jejich specifických vazeb k liturgickému, reprezentativnímu a užitnému prostoru. Nezbytný předpoklad studia barokních nástěnných maleb v širším kontextu středoevropské kultury byl jedním z hlavních důvodů k uspořádání pražského workshopu, na němž bylo možné představit řadu specifických otázek týkajících se nástěnného malířství v různých středoevropských klášterech a řádových domech.

Martin Krummholz, Herbert Karner, Anke Schlecht a Barbara Murovec v kostele sv. Markéty, Břevnovský klášter
Martin Krummholz, Herbert Karner, Anke Schlecht a Barbara Murovec v kostele sv. Markéty, břevnovský klášter

Pracovního setkání se zúčastnili odborníci z devíti zemí: prof. Frank Büttner (Ludwig-Maximilians-Univer­sität, München), doc. Barbara Murovec (France Stele Institute of Art History, SASA, Ljubljana), dr. Mirjana Repanić Braun (Institute of Art History, Zagreb), Mgr. Danuta Chałat (Institute of Art History, University Wrocław), dr. Szabolcs Serfőző a dr. János Jernyei Kiss (Pázmány Péter Catholic University Pilicsaba), Anke Schlecht, M. A. (Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg), prof. Marinella Pigozzi (Università di Bologna), doc. Werner Telesko a dr. Herbert Karner (Kommission für Kunstge-schichte, ÖAW, Wien), Mgr. Michaela Šeferisová Loudová (Seminář dějin umění Masarykovy univerzity), Mgr. et Mgr. Art. Barbara Balážová a Mgr. Józef Medvecký, CSc. (Ústav dejin umenia, SAV) a výše uvedení pořadatelé z ÚDU.
V první části zaznělo devět referátů věnovaných různým aspektům barokního nástěnného malířství v klášterním prostředí. Během druhého dne účastníci navštívili knihovnu Strahovského kláštera, kde zhlédli restaurovanou malbu Franze Antona Maulbertsche ve Filosofickém sálu. Dále navštívili poutní kostel P. Marie Vítězné na Bílé Hoře a benediktinský klášter v Břevnově, kde se seznámili s malbami Václava Vavřince Reinera, Kosmy Damiana Asama, Jana Adama Schöpffa, Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu, Karla Kováře, Josefa Hagera ad.

Jan Karel Kovář, Založení kláštera v Sázavě, opatská kaple v prelatuře benediktinského kláštera v Břevnově, kolem 1740
Jan Karel Kovář, Založení kláštera v Sázavě, opatská kaple v prelatuře benediktinského kláštera v Břevnově, kolem 1740

Zúčastnění chtějí spolupráci v oblasti výzkumu barokní nástěnné malby rozvíjet v dlouhodobém výhledu; během workshopu rokovali o jejích konkrétních formách. Shodli se na potřebě společně připravovaných konferencí a publikací i na tvorbě elektronických katalogů nástěnných maleb. Při této příležitosti rovněž reagovali na stávající kritickou situaci související s hodnocením vědecké práce v České republice a s financováním činnosti Akademie věd ČR. Připomněli, že rozvoj smysluplné mezinárodní spolupráce v oblasti barokní nástěnné malby se neobejde bez zajištění adekvátní institucionální podpory ze strany jednotlivých členských ústavů.

MARTIN MÁDL,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.