Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Konference k výročí Majestátu Rudolfa II.

V reprezentativních prostorách pražské vily Lanna se ve dnech 24.–26. září 2009 uskutečnila mezinárodní vědecká konference Rudolfův Majestát – milník v dějinách Evropy? (Der Majestätsbrief Rudolfs II. von 1609 – ein Meilenstein in der Geschichte Europas?). Akci uspořádanou u příležitosti čtyřstého výročí vydání Majestátu Rudolfa II. organizačně zaštítil Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., a Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas an der Universität Leipzig. Osmnáct referentů z řad významných českých a německých historiků se zabývalo z různých úhlů jednak předpoklady, okolnostmi a důsledky vzniku Majestátu coby specifického modelového pokusu o řešení evropských náboženskopolitických konfrontací na přelomu 16. a 17. století, jednak „druhým životem“ tohoto významného dokumentu.

Rudolfův Majestát

Po zahájení konference v podvečer 24. září 2009 se slova chopil lipský historik a bohemista prof. Winfried Eberhard, který ve své přednášce zasadil Rudolfův Majestát do širšího dějinného rámce české reformace a upozornil na specifika českého raně novověkého konfesijněpolitického diskurzu, která je při hodnocení této listiny nutno brát v úvahu. Příspěvky dalších referentů, jež odezněly v průběhu následujících dvou hlavních jednacích dnů, byly rozloženy do pěti tematicky vymezených bloků.

Winfried Eberhard (Lipsko)
Winfried Eberhard (Lipsko) zasadil Rudolfův Majestát do dějinného kontextu české reformace.
Foto: Květa Valentová, Archiv SLÚ

První byl vyhrazen zhodnocení Majestátu coby objektu vědeckého historického zkoumání na jedné straně a účelových historizujících retrospektiv na straně druhé. Profesor Jaroslav Pánek (Historický ústav AV ČR) podal vyčerpávající bilanci dosavadních domácích i zahraničních prací, které se dokumentem z 9. července 1609 zabývají, a detailně v ní zhodnotil rozličná ideová a metodická východiska uchopení tohoto tématu od počátků kritického dějepisectví až po současné bádání. Příspěvek dr. Martiny Thomsenové (Lipsko) přinesl zamyšlení nad tím, zda (respektive do jaké míry) se Majestát jako způsob řešení konfesijního rozkolu zabydlel mezi záchytnými body kolektivní historické paměti, která – napříč rozmanitými skupinami jejích nositelů – při selekci nejvýraznějších momentů náboženských i politických dějin obvykle upřednostňuje jiné mezníky.

Účastníci konference diskutovali o Rudolfově Majestátu v prostorách vily Lanna.
Účastníci konference diskutovali o Rudolfově Majestátu v prostorách vily Lanna.
Foto: Květa Valentová, Archiv SLÚ

Evropskými souvislostmi vydání Majestátu se zabývaly referáty druhého bloku konference. Zatímco dr. Tomáš Černušák (Moravský zemský archiv v Brně) na základě systematického studia dobové korespondence papežského nuncia u císařského dvora nastínil obrysy politiky Svatého stolce v průběhu roku 1609, dr. Jaroslava Hausenblasová (Lipsko) se zaměřila na zmapování tehdejších diplomatických aktivit kurfiřta Kristiána II. Saského. Následující příspěvek, s nímž vystoupila Ines Rößlerová (Lipsko), byl koncipován jako podnět k diskusím nad otázkami návaznosti Rudolfova Majestátu na Confessio Bohemica z roku 1575 a nad vztahem české konfese i Majestátu k augšpurskému vyznání z roku 1530.

Četné diskuze prokázaly, že Majestát Rudolfa II. je i nadále perspektivním badatelským tématem.
Četné diskuze prokázaly, že Majestát Rudolfa II. je i nadále perspektivním badatelským tématem.
Foto: Blanka Šubecová, Archiv SLÚ

V třetím bloku vystoupili řečníci s referáty, jejichž pozornost se primárně upírala na politické aktivity a prog­ramy výrazných jednotlivců či uskupení v rámci stavovských obcí českých zemí v období kolem roku 1609. Profesor Václav Bůžek (Historický ústav JU v Českých Budějovicích) pojednal o činnosti stárnoucího posledního vladaře dominia červené pětilisté růže, Petra Voka z Rožmberka. Profesor Tomáš Knoz (Historický ústav MU v Brně) představil moravský model koexistence různých náboženskopolitických systémů, zásadně odlišný od českého konceptu a ztělesňovaný především osobností Karla staršího ze Žerotína. Doktor Pavel Marek (Historický ústav JU v Českých Budějovicích) nastínil ne zcela jednotnou recepci Rudolfova Majestátu v řadách české katolické šlechty, přičemž se soustředil na úlohu nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. Profesor Petr Vorel (Fakulta filozofická Univerzity Pardubice) představil nové postřehy ohledně využívání daňového a měnového systému jako mocenského nástroje stavů při jejich konfrontacích s panovníkem.

Vystoupení čtvrtého jednacího bloku sledovala praktické dopady Majestátu na každodenní život obyvatelstva s důrazem na fungování církevní správy. Doktor Jiří Just (Evangelická teologická fakulta UK v Praze) referoval o problémech vyplývajících z reforem nekatolické církevní správy v Čechách po roce 1609. Doktor Pavel Kůrka (Historický ústav AV ČR) nastínil dopady Majestátu na chod pražských farností. Příspěvek dr. Wulfa Wäntinga (Hamburk) upozornil na roli regionálních specifik v recepci tohoto dokumentu, a to na příkladu příhraniční oblasti na pomezí Čech, Horní Lužice a Saska. Doktor Martin Holý (Historický ústav AV ČR) posléze načrtl proměny nekatolického vyššího školství v Čechách v období mezi rokem 1609 a počátkem dvacátých let 17. věku.

Na organizaci sympozia se za českou stranu podíleli Jiří Mikulec z HÚ AV ČR, Jaroslav Pánek, místopředseda AV ČR, a Svatava Raková, ředitelka HÚ AV ČR.
Na organizaci sympozia se za českou stranu podíleli Jiří Mikulec z HÚ AV ČR, Jaroslav Pánek, místopředseda AV ČR, a Svatava Raková, ředitelka HÚ AV ČR.
Foto: Blanka Šubecová, Archiv SLÚ

Poslední, pátý blok konference zastřešil příspěvky, z nichž většina sledovala Majestát Rudolfa II. coby objekt myšlení raně novověkého člověka a předmět dobové politické propagandy. Analýzou letákových polemik z první třetiny 17. století se zabývala dr. Jana Hubková (Muzeum města Ústí nad Labem), zatímco doc. Jiří Mikulec (Historický ústav AV ČR) ukázal, jak se s tématem Majestátu vyrovnávali literárně činní současníci z řad katolických intelektuálů. Široce koncipovaný referát dr. Antonína Kostlána (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) přehledně nastínil proměny českého kalvinismu v období mezi vydáním Majestátu a bitvou na Bílé hoře. Doktor Petr Hlaváček (Collegium Europaeum Praha) podrobil zkoumání literární odkaz Jana Amose Komenského s přihlédnutím k dílům dalších pobělohorských nekatolických exulantů.

Jaroslav Pánek diskutuje o problematice náboženské svobody v 16. století.
Jaroslav Pánek diskutuje o problematice náboženské svobody v 16. století.
Foto: Květa Valentová, Archiv SLÚ

Konferenci shrnul prof. J. Pánek, který vyzdvihl, že přednesené referáty pokryly naprostou většinu relevantních tematických okruhů vztahujících se k Majestátu Rudolfa II. Zároveň ale upozornil na některá přetrvávající desiderata takto nasměrovaného bádání a načrtl možnosti budoucích výzkumů. Při bilancování nových poznatků o dokumentu z 9. července 1609, s nimiž se účastníci zasedání ve vile Lanna seznámili, dospěl k závěru, že v evropských raně novověkých dějinách náleží Majestátu bezesporu významná pozice. Třebaže jeho potenciál spočívající v nabízeném modelu řešení náboženskopolitických konfrontací zůstal ve své době do značné míry nevyužit, lze v něm plným právem spatřovat jeden z milníků na složité cestě k prosazování myšlenek tolerance.

Pražská mezinárodní konference prokázala, že Majestát Rudolfa II. i nadále představuje velmi perspektivní mnohovrstevné badatelské téma, které včleňuje dění v raně novověkých českých zemích do rámce evropských náboženských a politických dějin. Díky skvělému organizačnímu zázemí, garantovanému dvěma špičkovými středoevropskými historickovědními pracovišti, poskytla konference prostor novým pohledům na fenomén Majestátu, v nichž se zúročily neotřelé badatelské přístupy a metodologická východiska. Ke tříbení názorů na události roku 1609 a na jejich širší historické souvislosti přispěly rovněž bohaté diskuze.

TOMÁŠ STERNECK,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.