English
MODERNÍ UNIVERZITA
Ideál a realita
Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filozofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filozofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.
Jiří Chotaš, Aleš Prázný, Tomáš Hejduk a kol., Filosofia, Praha 2015. Vydání 1.
FILOSOFICKÉ POZNÁMKY
Wittgensteinovy Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí jeho žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filozofii, tj. z let 1929 a 1930. Wittgensteinovo myšlení se v té době dynamicky proměňovalo a Filosofické poznámky jsou v pravém slova smyslu slova momentkou zachycující jeho přechodný tvar: mají tu podobu, v níž autor přerušil svou práci na strojopise, neboť potřeboval odevzdat kvalifikační práci na univerzitě v Cambridgi.
Ludwig Wittgenstein, Filosofia, Praha 2015. Vydání 1.
FORMY JAZYKA
Úvod do logiky a její filosofie
Co to znamená, říkáme-li, že někdo uvažuje či jedná logicky? Řídí se něčím, co od nás s nutností vyžaduje rozum, společnost či sama příroda? A lze tuto logiku, jíž bychom se měli řídit, blíže popsat? Odpověď, kterou kniha nabízí, lze označit za dialektickou. Na jedné straně jsou zaváděny a komentovány logické systémy, které moderní filozofie, matematika i lingvistika považují za standardní či klasické, na straně druhé jim není připisována žádná absolutní závaznost, ale jen relativní. Žádný logický systém či jazykové schéma nejsou samy o sobě nezpochybnitelné, nějaké takové schéma však vždy potřebujeme k tomu, abychom mohli sami sebe definovat jako logické, racionální bytosti. Tímto předsevzetím kniha naplňuje podstatu Wittgensteinova hesla, že jedinou nutností, kterou známe, je nutnost jazykové konvence – formy jazyka. Výsledkem je text, který není jen standardním úvodem ke standardním logickým systémům, ale především příspěvkem k logice a k její filozofii v nejširším slova smyslu.
Vojtěch Kolman, Vít Punčochář, Filosofia, Praha 2015. Vydání 1.
FOUCAULT, JEHO MYŠLENÍ, JEHO OSOBNOST
Autor knihy, francouzský historik antiky, je znám českými vydáními svých knih, mezi nimiž titul Jak se píšou dějiny obsahoval část věnovanou právě Michelu Foucaultovi. V této nové knize se k němu Paul Veyne vrací, aby ho představil jako originálního skeptického myslitele, který nepřestává zkoumat „hry pravdy“ vlastní každé historické epoše. Veynova kniha je svědectvím o blízkém přátelství, které ho k Foucaultovi, tomuto „samuraji s ostrým mečem“, poutalo, a také představuje vlastní Veynovu filozofii.
Paul Veyne, Filosofia, Praha 2016. Vydání 1. Přeložil Petr Horák.
ÚVOD DO SOCIOLOGIE HUDBY
Dvanáct teoretických přednášek
Kniha vznikla ze série dvanácti přednášek pronesených roku 1961 na frankfurtské univerzitě a vysílaných mj. severoněmeckým rozhlasem. Klade si za cíl uvést nejen do hudební sociologie, ale i do sociologické koncepce frankfurtské školy. Autor se zde čtenářům, kteří ho znají zejména jako filozofa a sociologa, představuje též jako teoretik hudby.
Theodor Adorno, Filosofia, Praha 2015. Vydání 1. Přeložil Josef Hlaváček