Zapojení České republiky do iniciativy MEP-Scientist Pairing Scheme
V uplynulém roce zahájil orgán Evropského parlamentu pro posuzování vědeckých a technologických možností (Science and Technology Options Assessment, STOA) 4. ročník iniciativy „MEP-Scientist Pairing Scheme“. Vědci tak získali vhled do činnosti europoslanců a zejména do způsobu, jakým se připravují vědecké podklady. Politici se na oplátku seznámili se zkušenostmi a prací vědců i s jejich pohledem na politické otázky.
Foto: Martin Friák, Archiv CZELO
Evropský parlament (EP) vyzval výzkumníky z členských států EU, aby se přihlásili do iniciativy MEP-Scientist Pairing Scheme, v létě 2015. Orgán STOA, který poskytuje europoslancům strategické poradenství, posuzuje vědecko-technické možnosti a zabývá se vědeckými prognózami, obdržel 326 přihlášek. Z užšího výběru 108 vědců si europoslanci (mezi nimi i tři čeští) vybírali „své“ protějšky – vzniklo tak 33 párů. Martina Dlabajová si vybrala Gorazda Stokina, předsedu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), Luděk Niedermayer Ladislava Půsta, manažera pro transfer technologií v laserové výzkumné infrastruktuře ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy, a Evžen Tošenovský, místopředseda STOA a parlamentního výboru ITRE pro průmysl, výzkum a energetiku, se spojil s Martinem Friákem, vedoucím skupiny elektrických a magnetických vlastností v Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
První etapa se uskutečnila koncem ledna 2016 v bruselském sídle EP. Vybraní výzkumníci se zúčast-nili třídenního programu, během něhož získali informace o působení STOA či Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre, JRC) a rovněž stínovali europoslance při zasedání ve výborech a politických skupinách. Tzv. Bruselský týden (Brussels week) zaznamenal pozitivní ohlasy, což potvrzují i zúčastnění vědci.
„Setkání předčilo očekávání. Spolupracoval jsem s poslancem E. Tošenovským, místopředsedou STOA, která vědecké podklady pro poslance připravuje. Zúčastnil jsem se i zasedání panelů EP a navázal kontakty s významnými osobnostmi z Evropy – a to jak v EP, tak mezi hostujícími vědci,“ vyzdvihl dr. M. Friák. „Dozvěděl jsem se, nejen jak funguje STOA, ale ze-jména se poučil o skutečném fungování EP. Interakce s L. Niedermayerem byla konstruktivní a produktivní; věřím, že zůstaneme v kontaktu i nadále,“ uvedl L. Půst. Spokojenost s iniciativou vyjádřil též europoslanec E. Tošenovský: „Bruselský týden hodnotíme jako úspěch. Program byl vyváženým koktejlem společných aktivit pozvaných vědců a setkání s poslanci. Při výběru M. Friáka jsem měl intuici – shodli jsme se lidsky a našli společná témata.“ M. Dlabajová mj. zdůraznila, že „vzájemné porozumění obou stran je zásadní i pro efektivní využívání finančních prostředků, které EU do vědy a výzkumu investuje“.
Exkurzí do Bruselu ovšem spolupráce pouze začíná. „Plánujeme další společné aktivity. Dohodli jsme se, že by bylo užitečné si pro příště vyměnit role s tím, že bych stínovala G. Stokina během jeho práce v ICRC. Mluvili jsme i o jeho zapojení do mého projektu krátkodobých motivačních stáží pro mladé PročByNe?“, nastínila pokračování M. Dlabajová. „Chtěl bych využít expertizy M. Friáka nejen pro konzultaci aktuálních témat (například průmysl kovů, kvantové technologie), ale rád bych jej zapojil i do seminářů či veřejných slyšení,“ doplnil E. Tošenovský.
Vědci pozvali europoslance na návštěvu domovských pracovišť, aby viděli práci ve špičkových výzkumných infrastrukturách, které v posledních letech vznikly v České republice z peněz evropských strukturálních fondů (ICRC, ELI), a seznámili se se zkušenostmi vědeckých kapacit. „Působil jsem jako vědecký pracovník AV ČR a později prožil mnoho let v prostředí vývojových laboratoří světových firem zaměřených na rychlé uvedení výrobků na trh. V současnosti pracuji v evropském laserovém centru ELI Beamlines, v němž uplatňuji oba přístupy. Zkušenosti zejména s efektivním převodem výsledků VaVaI do praxe mohou být podnětné pro členy Evropského parlamentu,“ popisuje svůj vklad dr. L. Půst.
Dodejme, že asi polovina participujících europoslanců oslovila vědce v jiných členských státech, a iniciativa tak nabrala evropský rozměr. Samozřejmě se objevují i návrhy na zlepšení. „Iniciativa MEP Pairing Scheme by mohla mít větší dopad, pokud by se výrazněji zakládala na akčním plánu a každý pár by měl vytyčené úkoly s měřitelnými výstupy,“ navrhuje dr. G. Stokin.
Dalšímu vývoji iniciativy se dostane mediálního pokrytí. Pozitivně lze nyní hodnotit posílení důvěry, kterou evropská politika nutně potřebuje.
SOŇA JAROŠOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro výzkum,
vývoj a inovace v Bruselu,
Technologické centrum AV ČR