English
Stejnojmenná mezinárodní putovní výstava byla po premiéře v Brně uvedena do 28. června 2015 v Císařské konírně Pražského hradu – poté zamířila na Bratislavský hrad (od 7. srpna do 1. listopadu 2015). Představuje nejvýznamnější archeologické nálezy z období Velké Moravy – státního útvaru, který v 9. století existoval na území současné střední Evropy a byl partnerem i soupeřem tehdejších rozhodujících mocností. Po více jak 50 letech, kdy byla prezentována rozsáhlá putovní výstava „Velká Morava: Tisíciletá tradice státu (1963–1968)“, přibližuje návštěvníkům formování, vrchol a pád Velké Moravy.
Všechna fota: Archiv Archeologický ústav AV ČR, Brno
„Mnohé z předmětů, ze starších i nových archeologických výzkumů, jsou národními kulturními památkami a mnohé z nich nebyly dosud vystavovány,“ shodují se hlavní autoři výstavy ředitel Archeologického ústavu AV ČR Brno doc. Pavel Kouřil a doc. Luděk Galuška z Moravského zemského muzea. K vidění jsou soubory honosných velkomoravských šperků (náušnic, gombíků, náhrdelníků a prstenů), ale i soubory vojenské výstroje (meče, ostruhy, sekery) či vzácné a řemeslně zpracované předměty z kostí a parohu (například hrací žetony). Představeno je téměř 1400 vzácných archeologických nálezů zapůjčených z 30 institucí z Čech, Moravy, Slovenska, Rakouska a Polska.
Vystavena je i kolekce z kolínského knížecího hrobu, unikátní „poklad byzantského kupce“ ze Zemianskeho Vrbovku, bohaté nálezy z hrobu kněžny ze Želének či Staré Kouřimi nebo honosné šperky tzv. sadské princezny. Poprvé se ukazuje soubor železných předmětů z Klášťova a Pružiny.
Prezentovány jsou originály artefaktů z významných hrobových celků z velkomoravských center jako například ze Starého Města a Mikulčic a názorné rekonstrukce těchto pohřbů. Součástí jsou hmotové rekonstrukce modelů vybraných velkomoravských kostelů a objektů, například Uherského Hradiště – Sadů, Břeclavi – Pohanska nebo z Mikulčic, které vycházejí z nejnovějších vědeckých poznatků a jsou zhotoveny unikátní technologií pryskyřicových odlitků; dále i atraktivní 3D vizualizace archeologických zlatých, kostěných a železných předmětů. Součástí expozice je též velkoformátová projekce idealizovaných rekonstrukcí sakrálních staveb, jejichž pozůstatky jsou představeny i záběry z letecké perspektivy.
Výstava je rozčleněna do šesti celků, které sledují časovou osu, ale jsou dále rozděleny i tematicky. Ladění výstavy podtrhuje krásu prezentovaných předmětů a umožňuje vstoupit do „velkomoravského časoprostoru“ tím, že eliminuje rušivé vjemy okolí. Autorka architektonické koncepce Mgr. Barbora Tesařová z ARÚB AV ČR pojala výstavu „revolučně“ v puristickém sladění moderní architektury a nadčasového designu s originálními vnitřními aranžérskými prvky. Každá místnost má hudební podkreslení pro umocnění dojmu z prezentovaného tématu.
V suterénu Císařské konírny byla dále instalována interaktivní místnost, jejíž součástí jsou dotykové obrazovky s tematickým programem, komiks přibližující archeologii a život na Velké Moravě a také ražba vlastních mincí. Přichystán byl i badatelský list Můj deník z cesty po Velké Moravě. Součástí výstavy je rovněž velkolepý katalog (lze objednat na webu ARÚB).
Výstava je financována prostřednictvím Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury ČR (Velká Morava a 1150 let křesťanství ve středu Evropy, 2012–2015); hlavním řešitelem je ARÚB AV ČR, partnerem MZM. Podrobněji na http://iabrno.cz/velkamorava/NAKI_home.html.
Zajímavosti o výstavě naleznete na https://www.facebook.com/VelkaMoravaAPocatkyKrestanstvi.
ZDENKA KOSAROVÁ,
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.