English
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Vážení a milí příznivci Akademického bulletinu,
k pozemskému času nám letos přibyla jedna sekunda. Na celém světě se totiž kvůli postupnému zpomalování zemské rotace prodloužil čas. Přestupnou sekundu získáváme po šestadvacáté od roku 1972, kdy tomu bylo poprvé, a za zmíněných 43 let už máme k dobru necelou půlminutu. Vděčíme za to hlavně slapovým silám Měsíce (tzv. slapovému zpomalování), ale také nepravidelným odchylkám způsobeným zatím ještě málo zdokumentovaným vztahem zemského jádra a jeho pláště, ovšem směr osy Země a následně periodu jejího otáčení ovlivňují také zemětřesení. Úpravu času má na starosti Mezinárodní služba rotace Země (IERS), která stanovuje i termín: obvykle se přestupná sekunda přidává 31. prosince nebo 30. června o půlnoci světového času UTC. Ve vybrané datum tak na celém světě ve stejný okamžik o světové půlnoci po čase 23:59:59 následuje ještě 23:59:60 a teprve potom 00:00:00 následujícího dne. V Česku je to buď 1. ledna v 1:00 SEČ, nebo jako letos ve 2:00 SELČ 1. července. Přestože by se dala sekunda také ubrat – to by po 23:59:58 následovalo hned 00:00:00 – ještě se tak nestalo, neboť se Země při rotaci stále mírně zpomaluje. Přestupné sekundy se objevily v průměrném intervalu 18 měsíců, i když na konci 80. a v 90. letech minulého století vkládání nabralo rychlý sled, než se mezi roky 1998–2005 interval prodloužil. V posledním období se ustálila perioda mezi vkládanými sekundami na přibližně třech rocích.
V prodlouženém čase tedy vítejte u stránek letního dvojčísla Akademického bulletinu, které je jako obvykle věnováno vědeckému výzkumu (nejen) v Akademii věd, oceněním vynikajících výsledků bádání, vědní politice i polemice a hojně též připomínkám výročí Akademie.
MARINA HUŽVÁROVÁ