English
Plán předsedy Evropské komise Jeana-Claude Junckera, jak mobilizovat a podpořit investice v Evropě (tzv. Junckerův investiční plán), dostal konkrétní obrysy již na sklonku roku 2014, kdy Evropská rada schválila jeho podobu, a podpořila tak vznik Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Investiční plán má za cíl pozvednout veřejné i soukromé investice do evropské ekonomiky, a to ve výši minimálně 315 miliard eur na období 2015–2017.
Foto: Archiv EU
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker
Nově vytvořený fond EFSI, který bude spravován v rámci Evropské investiční banky (EIB) na základě dohody s EK, poskytne finanční prostředky na investice v široké škále odvětví včetně výzkumu, inovací, podpory malých a středních podniků, evropské infrastruktury a dalších. Za přípravu plánu je odpovědný místopředseda EK a komisař pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen. Paralelně k otázkám kolem EFSI se diskutuje, jakým způsobem a ze kterých zdrojů zajistit finanční prostředky do fondu, a to v čase, kdy rozpočtová situace EU nedává příliš mnoho možností. Kromě zdrojů samotné EIB a rozpočtových marží EU je již nyní téměř jisté, že část prostředků do EFSI půjde z programu Horizont 2020, který se musí vyrovnat s krácením již tak napjatého rozpočtu. Další ze stávajících programů, kterého se EFSI dotkne, je Connecting European Facility (CEF).
Jednání, jaké bude mít vytvoření fondu EFSI reálné dopady na rozpočty H2020 a CEF, se odehrávají již od podzimu 2014. Čerpat z H2020 a CEF se zdá logickým krokem i proto, že mají oba programy stejné zaměření jako fond EFSI a cílí na stejné aspekty evropské ekonomiky. Nabízí se otázka, proč odebírat finanční prostředky z rozpočtu H2020, na jehož finální rovnovážné podobě se členské státy, EK a Evropský parlament dohadovaly dlouhé měsíce? Argumentem je odlišný přístup k financování z EFSI, kdy se mohou realizovat také investice na podporu konkurenceschopnosti vyžadující vyšší krytí rizika.
Krácení rozpočtu H2020 pro účel EFSI vyvolalo mnohé nesouhlasné reakce nejen výzkumné komunity, ale i národních autorit. Návrh, který představila EK, počítá nikoli s plošným krácením ve všech oblastech programu, ale s dohodnutými částkami, které půjdou do EFSI z jednotlivých oblastí H2020. Největší část bude podle dosavadního plánu odkrojena z rozpočtu pro Evropský inovační a technologický institut (EIT), naopak se nepočítá s krácením nástrojů na sdílení rizik v druhém pilíři (Risk Finance). Menší škrty se dotknou rozpočtu ERC a akcí Marie Curie, více se odčerpá z jednotlivých společenských výzev ve třetím pilíři, rozpočtu pro LEIT (Industrial Leadership), programu FET a dalších. Celkové snížení rozpočtu H2020 se očekává v řádu jednotek procent, které ale i tak představují významný zásah do struktury programu a plnění jeho ambiciózních cílů.
Evropská rada na březnovém zasedání schválila návrh na zřízení EFSI, čímž zahájila další kolo vyjednávání o podobě textu s EP. Politickým cílem je dospět k dohodě do června 2015, aby realizace investičního plánu a první aktivity mohly být spuštěny již ve druhé polovině roku 2015. Jen stěží však lze předvídat reálnou časovou náročnost vyjednávání. K EFSI a investičnímu plánu jako takovému již nyní existují výhrady; například Evropský účetní dvůr (EÚD) vyjádřil pochybnosti nejen k nastavení řízení fondu jako takového, ale také k režimům řízení a sdílení rizik, které bude EFSI uplatňovat, pravidlům, jimiž se bude řídit, a kontrolním pravomocím EÚD.
Nespokojenost s krácením rozpočtu H2020 kvůli EFSI vyjadřují i nejrůznější asociace a sdružení univerzit a výzkumných ústavů (například CESAER, EUA, EARTO, LERU a Science Europe). Existují totiž oprávněné obavy z nedostatku finančních prostředků v H2020 na projekty výzkumné spolupráce a skutečnosti, že možnost využít EFSI bude mimo záběr univerzit a výzkumných ústavů. V podobném duchu se vyjádřili rovněž zástupci Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR ve svém usnesení ze dne 11. února 2015.
Aktuální informace k Evropskému investičnímu plánu a EFSI jsou k dispozici na http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/index_en.htm.
KATEŘINA SLAVÍKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR