ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2015  > květen  > Popularizace

Kde se pojí příjemné s užitečným

Nezbytnou součástí plánování času je kalendář, který se navíc postupem doby stal přímo ideálním nosičem propagačního sdělení. Ať už je to skromná kartička, stolní kalendář anebo jeho luxusní nástěnná varianta – všechny poskytují spoustu prostoru pro obrazový i textový doprovod. Své kalendáře má pochopitelně i Akademie věd a my si jich pár prolistujme.

21_1.jpg

Co však předcházelo tomu, aby nám v prstech šustily listy při prohlížení tohoto výdobytku moderní doby? Už dávno nepovažujeme rozdělení času za dar bohů. První lunární kalendáře používali Babyloňané, Židé i Číňané, existoval časosběr podle prstů s malým týdnem počítaným na jedné ruce a velkým týdnem „obouruč“ nebo určování podle fáze měsíce i na delší období 30 dní. Sedmidenní týden vzešel z počtu velkých nebeských planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Slunce a Měsíc). Pohyb Slunce dával předpovědět ročním obdobím a vznikly sluneční kalendáře.

Jak lidé čas zaznamenávali? Původně asi dělali zářezy do větve. Dva a půl tisíce let stará báje se zmiňuje o uzlíkovém kalendáři: při tažení perského krále Dareia I. proti Skytům vybudovalo vojsko „pontonový“ most přes Dunaj. Protože ho potřebovalo i na cestu zpět, dostali ochránci mostu řemínek s šedesáti uzly, aby každý den jeden rozvázali. Báje praví, že zbýval poslední uzlík, než se dobyvatelé vrátili.

21_2.jpg

S historií počítání času se můžete podrobně seznámit například v článku doc. V. Homoly Kalendář – z historie až po počítačovou současnost na webu http://homel.vsb.cz/~hom50/RUZNEPUB/KALENDAR/HISTKAL.HTM.

Kalendáře pro Akademii věd

Koncem loňského roku lemovala dlouhou chodbu budovy Akademie na Národní třídě řada stojanů se snímky ze soutěže Věda fotogenická, aby se pak vítězné fotografie staly součástí nástěnného kalendáře pro tento rok. A letos bude soutěž vyhlášena znovu. Nicméně se nenechte mýlit, že by to byl první kalendář Akademie věd.
Například pro rok 2003 připravilo Středisko společných činností velmi zdařilý nástěnný kalendář s reprezentativními fotografiemi ze všech vědních oblastí opatřený dvojjazyčnými popisky. O pět let později v roce 2008 vydala AV ČR s Hlávkovou nadací v nakladatelství Academia exkluzivní tematický kalendář Josef Hlávka – mecenáš výtvarného umění ke stému, „hlávkovskému výročí“. Další tematicky zaměřený kalendář vydalo Středisko společných činností hned v následujícím roce 2009. Na fotografiích tehdy představilo nově zrekonstruované zámecké konferenční centrum v Liblicích.
Takže přátelé neváhejte, je tu druhý ročník Vědy fotogenické. Třeba se vaše snímky stanou nesmrtelnými prostřednictvím kalendáře pro příští rok.

MARINA HUŽVÁROVÁ