English
Největší světovou událost věnovanou mikroskopii, která se koná jednou za čtyři roky pod záštitou Mezinárodní federace mikroskopických společností (IFSM), hostila Praha ve dnech 7.–12. září 2014. Prezidentem v pořadí již 18. kongresu, který se těšil nejvyšší účasti v historii (3125 odborníků z 68 zemí), byl prof. Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Všechna fota: ÚMG AV ČR
Účastníci školy IFSM před budovou ÚMG AV ČR
Československá mikroskopická společnost jako hlavní pořadatel rozdělila bohatý program do čtyř specializací: instrumentace a technologie, materiálové vědy, přírodní vědy a interdisciplinární sekce. Celkem se uskutečnilo osm plenárních přednášek a 58 sympozií s více než 500 referáty a 1700 posterovými prezentacemi. (Sborník včetně plných textů abstraktů naleznete na http://www.microscopy.cz/.) Součástí kongresu byla i nejrozsáhlejší mezinárodní přehlídka mikroskopů a zobrazovacích technologií. Na doprovodné výstavě se dále představily nejnovější výrobky 82 vystavovatelů.
Konferenci zahájil Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky.
První plenární řečník prof. Christoph Cremer (Institute of Molecular Biology, Mainz, Německo) v přednášce Světelná mikroskopie v oblasti nanoškály podal přehled o vývoji super-rezolučních mikroskopických metod od počátečních snah překonat Abbeyho difrakční limit po nejnovější aktuálně vyvíjené mikroskopy. Druhé vynikající vystoupení Biologie hrající si se světlem v oblasti nanoškály s mikroskopií umožňující zobrazit jednou molekulu a se super-rezoluční fluorescenční mikroskopií přednesla prof. Xiaowei Zhuang (Howard Hughes Medical Institute, Harvard University, USA). Pohovořila o hlavních principech jí vyvinuté stochastické optické rekonstrukční mikroskopie (STORM), která prolomila difrakční limit, a tak umožnila vizualizaci nových buněčných struktur. Třetí plenární řečník dr. Kazutomo Suenaga (National Institute of Advanced Industrial Science and Technology, Japonsko) hovořil o zobrazování na úrovni jednoho atomu a spektroskopii v nanostrukturovaných materiálech. Čtvrtým řečníkem byl prof. Paul Midgley (University of Cambridge, Velká Británie) s přednáškou o elektronové tomografii v oblasti nanoškály pro materiálové vědy.
Zbývající čtyři plenární vystoupení obstarali držitelé IFSM medailí: prof. John Spence (Arizona State University, Physics/LBNL, USA), prof. Chunlin Jia (Ernst Ruska – Centre Jülich, SRN, a International Centre for Dielectric Research, Xi’an Jiaotong University, Čína), dr. Alasdair Steven (National Institute of Arthritis and Musculoskeletal and Skin Diseases, USA) a dr. Ondřej L. Křivánek (Nion Company a Arizona State University, USA) pocházející z České republiky, který svou přednášku nazval Od pražského jara do jara v elektronové mikroskopii.
Podpora studentů a mladých vědců je součástí každého mikroskopického kongresu, organizátoři jim proto poskytli 270 stipendií. Československá mikroskopická společnost udělila také 29 stipendií členům společnosti. Další aktivitu pro mladé vědce představoval 3. ročník školy IFSM, který se konal v Ústavu molekulární genetiky AV ČR za účasti 50 studentů a mladých vědců.
Vedle doprovodných akcí (technické semináře, workshopy či setkání odborných společností a edičních rad) se uskutečnila i soutěž Umění v mikroskopii o nejlepší fotografii pořízenou mikroskopem. Vítězem hlavní ceny Vox Populi se stal dr. Miroslav Horáček z Ústavu přístrojové techniky AV ČR s mikrografií Dešťová kapka: Počítačově generovaný difrakční optický výstup vzniklý zapisovačem elektronového paprsku.
Československá mikroskopická společnost se rozhodla využít příležitosti konání kongresu v Praze pro propagaci mikroskopie a vědy obecně mezi veřejností, a to zejména mezi dětmi a mládeží. Ve dnech 6.–13. září 2014 proto uspořádala interaktivní výstavu Mikroskopie hrou jako doprovodnou akci, kterou chtěla povzbudit děti a mládež v zájmu o vědu a poznání. Mikroskopie a obecně přírodní a technické obory se představily zábavným a odlehčeným způsobem, a to formou labyrintu, jehož stěny tvořily velkoformátové obrázky zvětšených mikroskopických objektů. V labyrintu se nacházelo sedm tematických stanovišť; každé z nich mělo svůj příběh, který návštěvníka uvedl do zkoumané problematiky. Následovalo praktické představení vybraných objektů a špičkových mikroskopů vhodných pro jejich sledování. Závěrem odborníci vysvětlili, jak mikroskopie v dané oblasti posunula poznání, jaký vliv měla na lidský život například při vývoji nových léčebných postupů a materiálů a kam výzkum v dané oblasti směřuje. U příležitosti konání expozice, kterou navštívilo přes 3000 návštěvníků, vyšlo DVD, jež dětští návštěvníci a studenti obdrželi zdarma. Mohou se tak vracet k tématům, která je na výstavě zaujala, a šířit populárně-naučné informace o mikroskopii v rodinách nebo při setkání s kamarády. Úspěchem je i natočení Cesty do hlubin mikroskopie – speciálního dílu cyklu Lovci záhad, který zábavnou formou a v rozšířené verzi zprostředkovává poznatky o mikroskopii. Díl je dostupný na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10536060035-lovci-zahad/214563231000028-cesta-do-hlubin-mikrosveta/video/.
Foto: Miroslav Horáček, Archiv autora
Vítězná práce v soutěži Umění v mikroskopii. Na snímku mikrografie Dešťová kapka – počítačem generovaný difraktivní optický prvek vytvořený elektronovým litografem
Finanční podporu Mikroskopii hrou poskytla Akademie věd ČR a její jednotlivá pracoviště: Ústav molekulární genetiky, Fyziologický ústav, Ústav organické chemie a biochemie, Ústav přístrojové techniky, Mikrobiologický ústav a Biologické centrum. Zmiňme též 87 dobrovolníků (vědců a studentů) z ústavů AV ČR a vysokých škol, bez jejichž pomoci by se akce neuskutečnila.
PAVEL HOZÁK,
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.