English
Noví nositelé nejvyššího vědeckého titulu v České republice převzali 26. listopadu 2014 diplomy s titulem „doktor věd“ (DSc.). Ceremoniál se tradičně uskutečnil ve dvoraně Knihovny AV ČR za účasti zástupců pracovišť, kde vyznamenaní badatelé působí, vrcholných představitelů Akademie věd ČR a členů komisí pro obhajoby a dalších významných hostů.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Předseda AV ČR Jiří Drahoš gratuluje Karlu Breiterovi.
Titul „doktor věd“ uděluje AV ČR již od roku 2003 vědeckým osobnostem jako výraz jejich zvláště vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Dosud bylo uděleno 115 titulů.
Zleva: Josef Klusoň, Petr Weiss, Stuart Brody a Ladislav Ceniga
Zleva: Jiří Friedl, Miroslav Pohanka, Martin Zatloukal a Václav Štengl
Vědecký titul DSc. převzali: RNDr. Karel Breiter, Ph.D., DSc., z Geologického ústavu AV ČR (disertace Granitoidy A-typu v Českém masivu); prof. Stuart Brody, Ph.D., DSc., z University of the West of Scotland ve Velké Británii (disertace Psychologické a fyziologické rozdíly u různých forem sexuálního chování); Ing. Mgr. Ladislav Ceniga, Ph.D., DSc., z Ústavu materiálového výzkumu SAV v Košicích (disertace Analytical models of thermal stresses in multi-component material); Mgr. Karel Doležal, Dr., DSc., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR (disertace Cytokininy a jejich deriváty – identifikace, kvantifikace a vztahy mezi jejich strukturou a biologickou aktivitou); doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc., z Historického ústavu AV ČR (disertace Češi a Poláci na Těšínsku 1945–1949); doc. Mgr. Josef Klusoň, Ph.D., DSc., z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně (disertace Various Aspects of Hořava-Lifshitz Gravity); doc. RNDr. Miroslav Pohanka, Ph.D., DSc., z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (disertace Cholinesterázy v analýze a diagnostice); Mgr. Václav Štengl, Ph.D., DSc., z Ústavu anorganické chemie AV ČR (disertace Syntézy materiálů pro stechiometrickou a fotokatalytickou degradaci bojových chemických látek a azobarviv); prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D., DSc., ze Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (disertace Sexuální chování a sexuální postoje obyvatelstva České republiky: Výsledky reprezentativních výzkumů); prof. Ing. Martin Zatloukal, Ph.D., DSc., z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (disertace Aplikovaná reologie pro polymery: Od charakterizace k modelování a tokovým nestabilitám).
lsd
Ceremoniál se tradičně uskutečnil ve dvoraně Knihovny AV ČR.
Vědci potřebují uznání
Laudatio prof. Petra Weisse za oceněné
„Všechny důležité základní zákony a fakta již byly objeveny a jsou dnes tak pevně prokázány, že možnost, aby vůbec kdy byly nahrazeny v důsledku nových objevů, je nutno hledat na šestém desetinném místě,“ prohlásil v roce 1894 americký vědec Albert Abraham Michelson. Jak víme, je to naštěstí jinak. Základní zákony byly mnohdy přeformulovány nebo dokonce i nahrazeny vyšším stupněm poznání. Vědecký pokrok, především v posledním století, vedl k naprosté změně našeho způsobu života a jeho kvality.
Přemýšlel jsem, co nás, kteří jsme se zde sešli, spojuje. Myslím, že to hlavní je touha po poznání, po rozšiřování hranic vědění. A nejspíš taky trocha talentu, píle a touhy něco dokázat. Kdybychom tyto vlastnosti napřeli jiným směrem, mohli z nás možná být bohatí podnikatelé, slavní sportovci nebo uznávaní umělci. Dovolím si ale tvrdit, že ani jedna z těchto profesí nemění lidský život a jeho kvalitu jako věda.
Za oceněné promluvil Petr Weiss
V listopadu jsme si připomněli, že již čtvrt století žijeme ve svobodném státě. Ale i když se svobodou odpadly mnohé nesmyslné restrikce spojené v minulosti s politizací vědy, musíme dnes čelit jiným výzvám. Nejviditelnější je i přes deklarovanou podporu každé nové politické garnitury otázka jejího financování. Věda totiž nepřináší okamžitý efekt, který se dá zúročit v příštích volbách. Je to nejistá investice, kde se vložené prostředky mohou vrátit až za velmi, velmi dlouhou dobu.
Největší hrozba pro současnou vědu ale není nedostatek finančních prostředků. Největší nebezpečí mají v sobě potenciálně vědci sami. Dle mého názoru je jím poplatnost politické objednávce. Již jsme to zažili v minulosti a vidíme to v jiné podobě dodnes. Víme o přizpůsobování výsledků výzkumů, dokonce i o podvodech, kterých se dopouštějí někteří ve snaze vyhovět módním požadavkům grantových komisí nebo poptávce veřejnosti formulované ústy politiků. Stačí připomenout Římský klub, který v roce 1972 vydal zprávu, podle níž do 20 let vyčerpáme přírodní zdroje, zejména ropu. Dnes jsou známé zásoby surovin několikanásobně vyšší než v době varování. Ty novější katastrofické předpovědi a nezřídka velmi pochybné cesty k jejich dokazování známe všichni. Jsem přesvědčen, že jak věda posouvá lidstvo dopředu, může ho, nechá-li se znásilnit (abych použil terminologii svého oboru), vést i do slepých uliček.
Na začátku jsem se zmínil o umělcích a sportovcích. Jejich úspěchy jsou korunovány potleskem, medailemi a přízní fanoušků a fanynek. Vědci mnoho fanynek nemají. Ale zpětnou vazbu a uznání své práce přesto potřebují. Bereme tedy udělení titulu doctor scientiarum za „standing ovation“ a zlatou medaili současně. Jsme za toto ocenění své práce vděční. Děkujeme za něj Akademii.
Dovolte mi závěrem ještě jeden citát. Ředitel patentového úřadu ve Washingtonu prohlásil roku 1832: „Navrhuji zrušení patentového úřadu. Všechno už bylo objeveno a nového nic objevit nelze.“ Naštěstí pravdu neměl. To podstatné nás v oblasti lidského poznání bezpochyby ještě čeká.