English
Oxfordská univerzita zahájila v roce 2009 s podporou grantu Andrew W. Mellon Foundation velkoryse pojatý projekt „Cultures of Knowledge: An Intellectual Geography of the Seventeenth-Century Republic of Letters“. Cílem projektu, na němž se od počátku podíleli badatelé z Filosofického ústavu AV ČR, bylo katalogizovat, zpracovat pomocí databází, zčásti digitalizovat či vydat tiskem rozsáhlé soubory učenecké korespondence uložené v oxfordské Bodleian Library i v jiných knihovních a archivních institucích. A to včetně korespondence obsažené v písemné pozůstalosti Samuela Hartliba, významného organizátora učeneckého života v Anglii v letech 1628–1662, a korespondence Jana Amose Komenského, v současnosti rozptýlené v 35 evropských knihovnách a archivech.
Geografický rozsah Komenského odeslané a obdržené korespondence z let 1628–1670. Pomocí vizualizace Palladio jej na základě dat z databáze Early Modern Letters Online připravila Iva Lelková z Filosofického ústavu AV ČR.
Výstupem projektu (viz cofk.history.ox.ac.uk) měla být centrální databáze, která by umožnila sledovat utváření a proměny učeneckých korespondenčních sítí v čase a prostoru, témata vzájemné komunikace, dynamiku šíření informací v rámci „republiky učenců“, rétoriku komunikace, sociální strategie aktérů, otázky identity, vědeckého mecenátu i další témata. Projekt měl rovněž překonat problémy, s nimiž se konfrontovaly generace badatelů pracně rekonstruujících a studujících jednotlivé soubory učené korespondence – mnohdy fragmentárně dochované a uložené ve stovkách evropských či mimoevropských rukopisných sbírek. Až uplatnění digitálních technologií v humanitních vědách a budování rozsáhlých repozitářů dat sdílených obcí badatelů umožnilo zkoumat epistolární sbírky komplexně a perspektivně i v relativní úplnosti. Lze tak s jistou nadsázkou říci, že teprve revoluce v informačních technologiích dala badatelům adekvátní nástroje ke zkoumání komunikační revoluce v raném novověku, kdy zavedení poštovních služeb a inovace v dopravě přispěly k propojení lokálních intelektuálních komunit a různých center vzdělanosti a umožnily rozvoj rozsáhlých komunikačních sítí sahajících přes hranice států i kontinentů.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Ředitel projektu Cultures of Knowledge Howard Hotson
Tým komeniologů z oddělení pro studium a edici díla J. A. Komenského (v současnosti oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku) byl na spolupráci s projektem Cultures of Knowledge připraven. Již v devadesátých letech 20. století spolupracoval s britskými badateli, kteří zpracovávali Hartlibovu pozůstalost; tehdy také ve FLÚ vznikla jednoduchá a ze současného hlediska nedokonalá databáze dochovaných Komenského dopisů. Prostřednictvím spolupráce s prof. Howardem Hotsonem, znalcem raně novověkého encyklopedismu, ramismu a dalších ideových proudů, které oscilovaly mezi renesanční filozofií a reformační teologií, se již v počátku projektu mohla data týkající se Komenského korespondence začlenit do vznikající databáze. Dokumenty bylo samozřejmě třeba přeložit do angličtiny, nově strukturovat, doplnit a revidovat. Součástí databáze Komenského korespondence, která má aktuálně 567 položek (120 dopisů přijatých a 447 odeslaných), jsou základní informace o každém dopise, odesílatelích, adresátech, regesta jednotlivých listů, incipity a explicity, údaje o zmiňovaných osobách, digitální kopie originálních rukopisů a starších edic (pokud jsou k dispozici). Data, která ještě v devadesátých letech 20. století shromažďovali Jiří Beneš, Marta Bečková, Markéta Klosová, Vladimír Urbánek a Lenka Řezníková, nově pro potřeby databáze zpracovaly s finanční podporou Cultures of Knowledge Kateřina Horníčková a Iva Lelková za pomoci Vladimíra Urbánka, Markéty Klosové a dalších členů týmu. Během práce na databázi se I. Lelkové podařilo objevit 15 dosud neznámých dopisů, z toho dva Komenským odeslané a 13 přijatých. Jde o významné objevy, které se v současnosti připravují k publikaci.
V uvedené podobě se Komenského databáze stala integrální součástí databáze Early Modern Letters Online (EMLO – http://emlo.bodleian.ox.ac.uk), která vznikla v Cultures of Knowledge a ve spolupráci s Bodleian Library. Během první fáze projektu (2009–2012) zahrnula databáze data z lístkového katalogu dopisů dochovaných v Bodleian Library a data korespondenčních souborů sběratele a archeologa Johna Aubreyho, „intelektuálního zpravodajce“ Samuela Hartliba, teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského, archeologa, botanika a lingvisty Edwarda Lhwyda, přírodního filozofa a lékaře Martina Listera, právníka, historika a hebraisty Johna Seldena a matematika Johna Wallise – celkem více než 60 000 položek. Ve druhé fázi (2013–2014) pod pozměněným názvem Cultures of Knowledge: Networking the Republic of Letters, 1550–1750 (http://www.culturesofknowledge.org) mají do databáze přibýt data rozsáhlých korespondenčních souborů klíčových „intelektuálních zpravodajců“ 17. století Nicolase-Clauda Fabriho de Peiresca, Marina Mersenna, Athanasia Kirchera a Henryho Oldenburga, ale i metadata o vydaných dopisech vědeckých osobností typu Francise Bacona, Tychona Brahe, Johanna Keplera, Johanna Hevelia, Thomase Hobbese, Roberta Boylea, Gottfrieda Wilhelma Leibnize, Johna Locka, Isaaka Newtona a Edmonda Halleyho. Dále se pracuje na rozšíření prosopografických dat týkajících se korespondentů zachycených v Komenského a Hartlibově komunikační síti. Mnozí z nich patří k relativně neznámým osobnostem tehdejšího učeného světa; jsou mezi nimi vzdělaní exulanti, migrující latinští básníci, lékaři a přírodní filozofové, studenti a jejich preceptoři či neortodoxní náboženští myslitelé, jejichž životopisy jsou obvykle neúplně a fragmentárně zachyceny jednotlivými národními historiografiemi. Databáze umožňuje popsat jejich kariéry a cesty, rekonstruovat jejich vztahy a prostřednictvím toho zmapovat vznik, rozsah a proměny jak Komenského, tak Hartlibovy korespondence, v jejichž rámci byli mnozí korespondenti sdíleni a témata diskutovaná ve stejnou dobu více zaangažovanými osobami.
Stefania Salvadori představila korespondenci J. V. Andreaeho
Práce na Komenského databázi, možnost získat kvalitní digitální kopie rukopisů a sběr prosopografických dat o korespondentech vytvořily předpoklady pro přípravu kritické edice veškeré dochované Komenského korespondence. Zahájení prací umožnil projekt centra excelence Mezi renesancí a barokem s podporou Grantové agentury ČR, na němž vedle odborníků z Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci a z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolupracuje i tým badatelů z oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Edice je rozvržena do tří svazků, které zahrnou dopisy odeslané i přijaté; první svazek by měl být odevzdán do nakladatelství v roce 2016.
Od počátku projektu Cultures of Knowledge byly jeho významnou součástí konference a workshopy, jejichž první sérii zvažovali Howard Hotson a Vladimír Urbánek ještě před oficiálním zahájením v roce 2009. Jedním z cílů těchto setkání bylo propojit skupiny badatelů mladší a střední generace ze středovýchodní a západní Evropy, pokusit se překonat disciplinární omezení a národní stereotypy a nově tematizovat problematiku spojenou s intelektuální komunikací v raném novověku. V tomto kontextu se diskutovala i témata relevantní pro bádání o Komenském. První workshop, jenž se konal v lednu 2009 v Praze, se zaměřil na různé formy raně novověkého milenarismu, eschatologického a apokalyptického myšlení, které stály v pozadí dobových projektů nové systematizace vědění a univerzální reformy (viz AB 4/2009). Workshop v Krakově, na němž se organizačně podílela Polska Akademia Umiejętności (Polská Akademie věd a umění), následoval v červenci téhož roku a jeho předmětem byly pedagogické reformy a povaha a proměny dobových snah o náboženský smír, tzv. irénismus. Třetí workshop z dubna 2010 v Budapešti se uskutečnil zásluhou spolupráce se Středoevropskou univerzitou a Semmelweisovým muzeem a jeho hlavními tématy se staly encyklopedismus, pansofické snahy a diskuse o nich v mezinárodním kontextu. První fáze konferenčních aktivit vyvrcholila v září 2010 konferencí v oxfordské St Anne’s College, která se věnovala projektům univerzální reformy a intelektuálním sítím ve střední a západní Evropě v letech 1560–1670. Na konferenci vystoupilo v paralelních sekcích 42 referentů ze 13 zemí, kteří se zaměřili na témata spojená s reformou vědění, projekty pedagogických inovací a reforem, vizemi náboženského sjednocení a pokusy o vytvoření univerzálních komunikačních sítí, přičemž referáty ve skutečnosti překročily chronologické a geografické hranice vymezené názvem a zasahovaly do pozdního středověku i počátku 18. století a sledovaly dosah učených korespondenčních sítí i mimo Evropu až do amerických kolonií. České bádání zastupovali Pavlína Cermanová (Centrum medievistických studií a FLÚ), Martin Holý (Historický ústav AV ČR), Antonín Kostlán (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), Jana Hubková (Městské muzeum Ústí nad Labem), Tomáš Nejeschleba (Filozofická fakulta UP), Lucie Storchová a Vladimír Urbánek (FLÚ), kteří s 11 kolegy a kolegyněmi z Polska, Maďarska a Rumunska tvořili nebývale silnou a na britských konferencích málokdy vídanou reprezentaci výzkumu o intelektuálních dějinách v zemích středovýchodní Evropy.
Shinichi Sohma z Hirošimské univerzity v diskuzi s Lucií Storchovou
Prozatím poslední kapitolou ve spolupráci Cultures of Knowledge a oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku představoval dvoudenní mezinárodní workshop The Practice of Scholarly Communication: Correspondence Networks between Central and Western Europe, 1550–1700, který se konal v září 2014 ve FLÚ. Sešli se na něm vedle českých a britských odborníků rovněž badatelé a badatelky z Bulharska, Itálie, Německa, Nizozemí, Polska a Rakouska, kteří se zaměřili na klíčové intelektuální a vědecké korespondenční sítě 16. a 17. století. Hlavní témata workshopu se týkala zejména komparace různých komunikačních sítí, zkoumání jejich přesahů, geografických a personálních překryvů, proměn v čase nebo témat, jako jsou centra a periferie vědecké a učenecké komunikace, intelektuální zpravodajství v rámci republiky učenců, individuální strategie ve vytváření a rozšiřování sítí či korespondence a první vědecké časopisy. Lucie Storchová (FLÚ) představila recentní teoretické a metodologické proudy rozvíjející network analysis a především se soustředila na profilující práce o humanistickém networkingu, strategiích sebeprezentace a získávání mecenátu humanistickými učenci. Další referující prezentovali spíše případové studie, které se však vzájemně doplňovaly a přispěly k tomu, že si workshop uchoval koherenci a diskuse se mohla vracet k ústředním tématům. Paola Molino (Institut für Österreichische Geschichtsforschung, Rakousko) na analýze korespondence nizozemského humanisty Huga Blotia (1534–1608) ukázala, jak jeho pozice císařského knihovníka změnila povahu jeho komunikační sítě a přizpůsobila ji zájmům instituce dvorské knihovny ve Vídni. Stefania Salvadori (Herzog August Bibliothek, Wolfenbüttel, Německo) představila projekt databázového zpracování korespondence Johanna Valentina Andreaeho (1586–1654), luterského teologa, jednoho z inspirátorů rosenkruciánských manifestů a vlivného autora utopických spisů, který hluboce ovlivnil mladého Komenského. Jiří Just (HÚ) představil významný korespondenční soubor z Archivu Matouše Konečného a zaměřil se na kontakty Jednoty bratrské s reformovaným teologem a rektorem brémského gymnázia Matthiasem Martinim, pod nímž před vypuknutím třicetileté války studovali mnozí bratrští mladíci a jenž zprostředkovával Jednotě příliv nové teologické literatury. Několik referátů se zaměřilo na jednu z nejvýznamnějších neformálních komunikačních sítí 17. století – korespondenci „intelektuálního zpravodajce“ Samuela Hartliba (asi 1600–1662).
Howard Hotson (University of Oxford, Velká Británie) analyzoval prosopografická data členů Hartlibova okruhu a ukázal, jak velkou roli ve vytváření jeho sítě korespondentů sehrály reformované vzdělávací instituce ve střední a západní Evropě, zejména okruh studentů a profesorů z heidelberské univerzity, jejichž kontakty se vytvářely již před třicetiletou válkou a v prvních letech konfliktu. V důsledku války mnohé z těchto institucí zanikly či prodělaly úpadek a lokální sítě se rozpadly – kontakty ovšem přetrvaly a posloužily k tvorbě nových sítí ve změněné politicko-náboženské situaci, s odlišným geografickým záběrem a s výrazně ambicióznějším intelektuálním programem. Robin Buning (University of Oxford) rozvinul Hotsonovu tezi a srovnal dva okruhy Hartlibových korespondentů působících v Amsterodamu a v Hamburku, přičemž naznačil, do jaké míry se tyto místní učenecké kroužky skládaly z exulantů z různých oblastí střední Evropy. Vladimír Urbánek (FLÚ) použil vizualizaci geografického rozsahu Komenského korespondence, aby srovnal její různá období, specifikoval jeho pozici v Hartlibově komunikační síti a zabýval se i problémem přetrvávání korespondenčních sítí po smrti obou protagonistů. Markéta Klosová (FLÚ) se věnovala jednomu z klíčových aktérů Hartlibova okruhu Joachimu Hübnerovi a zejména jeho aktivitám spojeným s kritickými posudky různých projektů (včetně rukopisných verzí Komenského děl), jež v rámci okruhu vznikaly a byly v korespondenci diskutovány. Další blok příspěvků se zaměřil na komunikační sítě přírodovědců a přírodních filozofů v druhé polovině 17. století, tedy v kontextu restaurační Anglie, postupné stabilizace střední Evropy po vestfálském míru a později i po ukončení švédsko-polské války. Iordan Avramov (Blgarska Akademia na Naukite, Sofie, Bulharsko) na korespondenci prvního sekretáře Royal Society Henryho Oldenburga (1619–1677) doložil, jak tato vědecká společnost získávala informace od Středoevropanů navštěvujících Anglii a anglických cestovatelů ve střední Evropě a jak byly distribuovány korespondenční dotazníky ohledně přírodovědných témat. Úlohu Slezska a především Vratislavi jako centra aktivit Academia Naturae Curiosorum v letech 1652–1670 vyzdvihl Philip Beeley (University of Oxford), který se zvláště zaměřil na epistolární sítě vytvořené členy společnosti, mezi nimiž dominovali lékaři Johann Daniel Major a Philipp Jacob Sachs z Lewenheimbu. Iva Lelková (FLÚ) se zabývala korespondencí jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera s pražskými přírodovědci a zejména s jezuitskými matematiky, kteří vytvořili na pražské univerzitě vlivnou skupinu. V posledním referátu se Maciej Jasiński (Polska Akademia Nauk, Varšava, Polsko) zabýval korespondenčními kontakty významného gdaňského astronoma Johanna Hevelia (1611–1687) s historikem, teologem a amatérským astronomem Stanisławem Lubienieckim; zkoumal nejen jejich komunikaci o kometách z let 1664 a 1665, ale i strategie šíření dobových astronomických pozorování.
Workshop zmapoval podstatnou část tehdejších humanistických, církevních, obecně učeneckých, lékařských i vědeckých korespondenčních sítí, které spojovaly centra vzdělanosti v západní Evropě, jakými byly Londýn a Amsterdam, s významnými středisky učenosti ve střední Evropě, například Vídní, Prahou, Vratislaví či Gdaňskem. Referáty poukázaly na nejasné hranice mezi raně novověkou „soukromou“ a „institucionální“ korespondencí, ale všímaly si i toho, jak se kupříkladu církevní sítě využívaly k šíření informací o nových filozofických a přírodovědných pracích, jak byly rozsáhlé skupiny korespondentů vtahovány do dotazníkových akcí ke konkrétním vědeckým problémům a jak se tento materiál využíval v prvních vědeckých časopisech. Účastníci rovněž diskutovali otázky spojené s působením válek, politických a náboženských zvratů na praxe intelektuální výměny a komunikační strategie. Debata se vracela i k možnostem, jak zpracovávat rozsáhlé množství dat spojených nejen se soubory učené korespondence, ale i s univerzitními matrikami, cestovními deníky, autobiografiemi, památníky a jinými druhy pramenů pomocí kompatibilních databází a jak je prezentovat. Nové možnosti počítačových vizualizací, mj. mapového zobrazení, otevírají cestu k novým otázkám a sofistikovanější metody textové analýzy rozsáhlých korespondenčních souborů umožňují zkoumat nejen klíčová témata, ale také rétorické strategie pisatelů a specifické oborové a intelektuální diskurzy.
O koordinaci projektů zabývajících se na národní úrovni učeneckou korespondencí, intelektuální výměnou, knižní kulturou a vědeckou komunikací v současnosti usiluje evropský projekt COST Action Reassembling the Republic of Letters, 1500–1800: A Digital Framework for Multi-Lateral Collaboration on Europe’s Intellectual History, na kterém prozatím participuje 25 evropských zemí. Jedním z jeho záměrů je vytvořit technické, metodologické a odborné předpoklady, aby mohlo nadnárodní bádání o raně novověké republice učenců vstoupit do fáze, jež by se vyznačovala nejen spoluprací parciálních projektů, ale i vytvořením společné digitální platformy pro sdílení dat a nástrojů jejich analýzy. Projekt zároveň umožní interdisciplinární spolupráci čtyř skupin odborníků: badatelů o intelektuálních dějinách, knihovníků, archivářů a IT specialistů. Českou republiku zastupuje FLÚ a jeho komeniologická skupina, Knihovna AV ČR a Knihovna Národního muzea. Jelikož oxfordští badatelé a projekt Cultures of Knowledge hrají v nové evropské spolupráci klíčovou roli, bude se nadále rozvíjet i jejich spolupráce s českými badateli, a to především s Akademií věd.
VLADIMÍR URBÁNEK,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.