Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

O kvalitě ovzduší a jeho dopadech na zdraví

Součástí zasedání Vědeckého výboru pro životní prostředí (Scientific Committee on Problems of Environment – SCOPE) byla ve dnech 29. až 30. března 2014 i mezinárodní konference, která se uskutečnila v Praze. Komise životního prostředí AV ČR a Centrum pro otázky životního prostředí UK pro tuto příležitost připravily sympozium na téma Kvalita ovzduší – stav, trendy a dopady na zdraví obyvatel. S ohledem na globální působnost SCOPE je důležité, že ochrana ovzduší představuje prioritu environmentální politiky většiny států světa; pro domácí organizátory má přímou relevanci k udržitelnému rozvoji českých měst, krajů i celé země. Akce se zúčastnilo na 60 odborníků z celého světa.

ovzdusi_1.jpg
Obr. 1
Počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším na 100 000 obyvatel v roce 2012. Vysvětlivky: Amr: Amerika; Afr: Afrika; Emr: východní část Středozemního moře; Sear: jihovýchodní Asie; Wpr: západní Pacifik; LMI: země s nízkými a středními příjmy; HI: země s vysokými příjmy. (Z prezentace Nino Künzli Znečištění ovzduší: těžké časy pro srdce.)

V úvodu odborného sympozia připomněla bývalá ministryně životního prostředí ČR Rut Bízková 25. výročí listopadových událostí a zdůraznila, že životní prostředí v České republice zaznamenalo od roku 1989 významné změny. I přesto, že se podařilo znečištění ovzduší v severních Čechách výrazně snížit a ČR úspěšně implementovala evropskou legislativu pro jeho ochranu, kvalita ovzduší a jeho dopady na lidské zdraví stále představují problém, který je třeba řešit.

Libor Černíkovský z Českého hydrometeorologického ústavu představil výsledky zprávy o kvalitě ovzduší, kterou vydalo Evropské tematické centrum pro znečištění ovzduší a mitigaci klimatických změn (The European Topic Centre on Air Pollution and Climate Change Mitigation – ETC/ACM). Členské země EU byly ve snižování hlavních emisí úspěšné, avšak určité škodliviny stále převyšují stanovené limity. L. Černíkovský upozornil na benzo[a]pyren a jeho vliv na lidské zdraví; rovněž koncentrace prachových/aerosolových částic (particulate matter – PM) reprezentují vážné riziko pro lidské zdraví. I přes redukci emisí koncentrace těchto částic neklesly pod bezpečné hodnoty. V této oblasti navíc nepanuje shoda – například limity Světové zdravotnické organizace (World Health Organization – WHO) se liší od limitů doporučených Evropskou unií. Připomenuty byly i reaktivní formy dusíku, které negativně ovlivňují lidské zdraví i ekosystémy. Jak může Evropa na tyto problémy reagovat? Doporučením je vyvíjet tlak na snižování emisí; ve výzkumu je třeba zlepšovat znalosti o účincích škodlivin apod. Ve zprávě Znečištění ovzduší v Evropě 2013 (Air Quality in Europe) se konstatuje, že dosavadní pokroky nejsou dostačující, neboť ekosystémy, lidské zdraví, jakož i stabilita klimatu jsou stále v ohrožení.

Galina Chernogaeva z Ústavu globálního klimatu a ekologie Roshydromet a Ruské akademie věd z Moskvy prezentovala výsledky studie regionální a městské kvality ovzduší v Ruské federaci; data o znečištění ovzduší jsou od roku 1991 otevřena veřejnosti a každý rok se připravuje expertní zpráva o stavu znečištění ovzduší v Ruské federaci – publikují se i predikce.

Wilfried Winiwarter z Mezinárodního ústavu aplikovaných systémových analýz v Laxenburgu představil model GAINS (Greenhouse Gasses – Air Pollutants Interactions and Strategies) a jeho aplikace v Evropě a Asii. Prezentována byla i historie znečištění ovzduší v Evropě; přednášející konstatoval, že problém zátěže okyselujícími látkami v ovzduší úspěšně vyřešilo zlepšení energetické účinnosti a změna ve struktuře paliv. U aerosolových částic však obdobně úspěšný příběh zaznamenán není – způsobují mj. i ztráty ve statisticky předpokládané délce lidského života. Přetrvávajícím problémem je rovněž neudržitelně vysoká depozice dusíku a následná eutrofizace. Otázkou zůstávají nákladově-efektivní politická opatření. V současném přístupu k ochraně a kvalitě ovzduší v evropských městech se upřednostňuje kontrola toku znečištění a zavedení nových technologických standardů (například pro osobní automobily). Návrhy na řešení jsou připraveny; náleží k nim i zmiňovaný model GAINS s dlouhou historií využití v politických aplikacích, například při přípravě evropské směrnice Čisté ovzduší pro Evropu (Clean Air for Europe).

ovzdusi_2.jpg
Foto: Archiv KŽP
Zleva: předseda Komise pro životní prostředí AV ČR Radim Šrám, bývalý předseda SCOPE Lu Yonglong z Čínské akademie věd a ředitel Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan ve vile Lanna


Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR představil výsledky studie znečištění ovzduší a souvisejících zdravotních dopadů v Moravskoslezském kraji. Zdůraznil, že problémy s vysokým stupněm znečištění ovzduší nemá pouze Čína v čele s Pekingem – výrazně se dotýkají i ČR. Koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšší než 1 ng/m3 již mohou poškodit zdraví, a představují proto závažné riziko. Přednášející vyzdvihl i význam a nebezpečí přenosu poškození z jedné generace na další; v případě poškození plodu či pohlavních buněk plodu se projeví až v dospělém věku, a to takovými problémy, které se přenášejí do další generace. Dr. Šrám dále upozornil na negativní efekty změny v transkriptomu těhotných žen, mikrojadérek u novorozenců či deregulaci genů; studie ukazují, že měsíční expozice benzo[a]pyrenu > 2,8 ng/m3 zvyšuje nitroděložní růstovou retardaci a deregulaci genů u novorozenců. Stranou pozornosti přednášejícího nezůstal ani problém se znečištěným ovzduším v Moravskoslezském kraji, kde personální expozice v průběhu zimní kampaně v roce 2010 činila 14,6 ng/m3. Znečištění ovzduší (aerosolové částice ≤ 2,5 μm a benzo[a]pyren) je v tomto regionu specifické kvůli průmyslovým zdrojům znečištění; je jedním z nejvyšších v EU a představuje podstatné zdravotní riziko pro tamní obyvatele (1,3 milionu lidí).

V roce 2012 žilo více než 60 % obyvatel ČR v oblastech s expozicí vyšší než 1 ng/m3 benzo[a]pyrenu. Navzdory výše jmenovaným rizikům v České republice neexistuje komplexní program sledování dopadů znečištěného ovzduší na lidské zdraví ani preventivní měření ke snížení negativních dopadů na lidské zdraví, zvláště u dětí.
Nino Künzli ze Švýcarského tropického ústavu pro veřejné zdraví v Basileji v prezentaci Znečištění ovzduší: těžké časy pro srdce přiblížil, jak se znečištění ovzduší projevuje na kardiovaskulárním i specificky srdečním poškození; mj. bylo prokázáno, že aerosolové částice z ovzduší způsobují aterosklerózu a mohou vyvolat i smrt (obr. 1). N. Künzli vyjádřil velké znepokojení nad limity pro jednotlivé znečišťující látky v EU, právě u aerosolových částic jsou výrazně nad hranicí prokázaných negativních efektů na lidské zdraví, což znamená, že tyto limity jsou z hlediska ochrany lidského zdraví neefektivní a pro veřejnost zavádějící. Jelikož se pozaďová koncentrace aerosolových částic ≤ 2,5 μm (PM2,5) pohybuje většinou pod 5 μg/m3, měl by být stanovený limit pro tyto znečišťující látky maximálně 10 μg/m3, protože na tyto malé částice se vážou další nebezpečné látky; je proto nutné přijmout vhodně nastavené limity. Podle prof. Künzli lze dobrých výsledků dosáhnout i v problematických regionech, jakým je Čína (pakliže se stanoví dlouhodobé cíle).

Huang Wei z Fakulty veřejného zdraví Pekingské univerzity v přednášce Kardiopulmonární efekty znečištěného ovzduší v současné moderní Číně zdůraznila, že jeho země v současnosti potřebuje především kontrolní opatření, protože limity kvality ovzduší jsou v Číně velmi vysoké: 70 μg/m3 pro PM10 (aerosolové částice ≤ 10 μm) a 35 μg/m3 pro PM2,5. Limity tudíž přímo nepodporují ochranu veřejného zdraví. Hlavní zdroje znečištění ovzduší představují elektrárny, průmysl, doprava a lokální zdroje z rezidenčních oblastí. Je tak nezbytné vytvořit nový monitorovací systém a sadu referenčních ukazatelů úrovně znečištění (např. PM10, PM2,5, elementární uhlík a benzo[a]pyren), aby bylo možné vyhodnotit současnou úroveň znečištění a následně stanovit cíle pro zlepšení situace.

Česká republika spolupracuje s organizací SCOPE dlouhodobě. Vznikla v roce 1969 jako výzkumná organizace pod Mezinárodním výborem pro vědu (International Council for Science – ICSU) a sdružuje nezávislé odborníky přírodovědných a společenskovědních oborů, kteří se zabývají mezioborovým výzkumem témat souvisejících s životním prostředím. Mezioborová síť vědců vypracovala za více než čtyři dekády své působnosti na 70 publikací (vědeckých zpráv, studií, knih), jež se věnují závažným environmentálním tématům. Publikace a další výsledky projektů SCOPE kromě vědeckého přínosu slouží také jako významná podpora politických rozhodovacích procesů na všech úrovních. Současným předsedou je Jon Samseth z Norského technologického institutu. Komise životního prostředí AV ČR vykonává funkci Národního komitétu. V roce 2011 získal ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Bedřich Moldan ocenění za celoživotní zásluhy o životní prostředí SCOPE-Zhongyu Environmental Award.

VLASTA ŠVECOVÁ,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.,
TOMÁŠ HÁK,
Centrum pro otázky životního prostředí UK