Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > červen  > Událost

Jubilejní Valné shromáždění Učené společnosti

Učená společnost ČR letos oslavuje dvacetileté výročí svého založení (1994). Její dvoudenní zasedání ve dnech 19. a 20. května 2014 v pražském Karolinu a v hlavní budově Akademie věd na Národní třídě připomnělo i 230. výročí vzniku Královské české společnosti nauk (1784–1952). První den veřejné části jednání tradičně patřil vyhlášení a předání medailí, cen a čestných uznání Učené společnosti. Za přínos celosvětové vědě předal rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima Zlatou pamětní medaili UK prof. Jánu Vilčekovi. Význačný slovenský mikrobiolog, který v roce 1964 emigroval do Spojených států amerických a dlouhodobě působí na Newyorské univerzitě, se pro vědeckou dráhu inspiroval stáží v Mikrobiologickém ústavu někdejší ČSAV. Medaile Učené společnosti za zásluhy o rozvoj vědy převzali historik prof. Robert Kvaček a imunolog prof. Jan Svoboda.

Ucena_spolecnost_1.jpg
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Ján Vilček převzal Zlatou medaili Univerzity Karlovy za přínos celosvětové vědě od rektora Tomáše Zimy.


Ve výročním roce Učené společnosti vyzdvihl předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš její nezastupitelnou roli při úsilí, aby se věda stala trvalou součástí veřejné politiky i kulturních kódů naší společnosti. Zdůraznil také, že jsou pro rozvoj české vědy a vzdělanosti rozhodující fungující partnerství AV ČR a vysokých škol, spolupráce akademické a podnikatelské sféry a aktua­lizace koncepce Akademie věd; v tomto kontextu zmínil i připravovanou Strategii rozvoje AV ČR. „Předpokládáme, že součinnost na formulování a řešení konkrétních výzkumných programů AV ČR, a to napříč jednotlivými obory a institucemi, bude inspirací k dalším programovým námětům i ke skutečným inovacím či k vytvoření expertního zázemí pro efektivní politické rozhodování.“

V navazujícím programu předal předseda Učené společnosti prof. Petr Pokorný medaile Učené společnosti za zásluhy o rozvoj vědy a ceny za vynikající vědecké výsledky. Od roku 1996 udělovala US ceny za původní vědecké práce v kategorii „vědecký pracovník“ a „mladý vědecký pracovník“ (do 35 let); letos předala dvě v kategorii „mladší vědecký pracovník“ (do 40 let). V roce 1998 přibylo oceňování středoškolských studentů a v roce 2009 cena pro pedagogické pracovníky, kteří podporují zájem o vědu a výzkum na středních školách a vytvářejí podmínky pro individuální činnost studentů a působení v nejrůznějších soutěžích. Letos poprvé předala Učená společnost čestná uznání – tentokrát za vynikající popularizaci vědy v rozhlasovém pořadu Meteor; jmenovitě Mgr. Ivo Budilovi, Bohumilu Kolářovi (oba in memoriam), Marku Janáčovi, dr. Jindřišce Jarošové, dr. Josefu Kleiblovi a Oldřichu Ungerovi. Pro zajímavost uveďme, že na pořadech Meteoru spolupracovali všichni novodobí předsedové Učené společnosti (viz AB 9/2013).

Nositel Medaile za zásluhy o rozvoj vědy prof. Jan Svoboda je význačný český virolog, který v letech 1991–1999 stál v čele svého domovského pracoviště. Zabývá se výzkumem retrovirů, z nichž některé způsobují nádory nebo jiná závažná onemocnění – například AIDS. Jeho práce o biologii viru Rousova sarkomu z počátku šedesátých let 20. století jsou pro celý obor klíčové. Přes nepřízeň totalitního režimu po srpnu 1968 a omezení komunikace se Západem rozvíjel během normalizace tematiku retrovirů a onkogenů na mimořádné úrovni a v překvapující šíři. Přínos jeho prací byl významný pro pochopení evoluce a rekombinace retrovirů, persistentních retrovirových infekcí, negativní regulace retrovirů hostitelskou buňkou, amplifikace onkogenů a imunogenicity onkogenu. Je autorem více než 230 vědeckých publikací a 40 popularizačních článků. Jako vědecký pracovník působil ve významných zahraničních ústavech a na vysokých školách, je držitelem prestižních ocenění.

Druhý laureát nejvyššího vyznamenání Učené společnosti profesor Robert Kvaček je uznávaným českým historikem, který se zaměřuje především na dějiny 20. století. Ve svých pracích spojuje hlubokou znalost pramenů se schopností zasazovat jednotlivá pozorování do kulturních, politických a ekonomických souvislostí. Mimořádně se zasloužil o formování historického vědomí české veřejnosti publikacemi určenými širšímu okruhu čtenářů. Je autorem monografií o historických tradicích českého národa, o 1. světové válce, posledních letech 1. republiky, vztazích mezi Československem a Francií, diplomacii, 2. světové válce a jejích důsledcích a dále prezidentu Háchovi (s Dušanem Tomáškem). V případě prof. Kvačka jde o dílo rozsáhlé a důsažné, jehož význam vzroste, uvědomíme-li si, že jeho značná část vznikala v období normalizace; řádným profesorem Univerzity Karlovy byl jmenován teprve po sametové revoluci.

Cenu v kategorii mladší vědecký pracovník do 40 let obdržel Mgr. Vojtěch Hladký z Přírodovědecké fakulty UK (za monografii The Philosophy of Gemistos Plethón a další publikace) a prof. Jana Roithová z téhož pracoviště (za inovativní studie elementárních kroků chemických reakcí pomocí hmotnostní spektroskopie).

Ucena_spolecnost_1.jpg
Ocenění pro pedagogy obdržel Jiří Růžička, který od roku 1989 působí jako ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze; na snímku sedí v první řadě zleva Robert Kvaček, Ján Vilček a Jan Svoboda; v druhé řadě Jana Roithová a Vojtěch Hladký.

Učená společnost vyznamenala rovněž pedagogy, kteří vychovávají možné příští vědce a vědkyně. Porota tentokrát ocenila Mgr. Jiřího Růžičku, který od roku 1978 působí jako středoškolský učitel, od roku 1989 jako ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze.
V kategorii pro středoškolské studenty si přízeň získali následující studenti a studentky: Marek Berzkowitsch z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy strojní, stavební a dopravní v Děčíně (Změna jednotného obslužného pracoviště), Zdeněk Bouša z Gymnázia Brno-Řečkovice (Dynamické řízení průjezdu dopravním omezením), Jiří Bufek a Anna Vaňková z Gymnázia v Chebu (Mineralogický průzkum na území Ašska a Chebska), Jiří Guth z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích (Počítačové modelování inter­akcí organické hmoty s křemenným povrchem), Pavla Hlavatá z Klasického a španělského gymnázia v Brně (Návrh tvaru diferenciálně čerpané komory pro EREM), Evžen Korec z Gymnázia Altis v Praze 10 (Roční procentní sazba nákladů a její nepřesná definice v zákoně), Jan Mazáč z Mendelova gymnázia v Opavě (Model solitonových vln), Petra Oktábcová z Gymnázia Jana Palacha v Praze 1 (Optimalizace metodiky histologických řezů experimentálních pulců Xenopus tropicalis), Diana Řeháčková z Gymnázia Luďka Pika v Plzni (Jáchymovské radiové lázně a jejich klientela v 1. polovině 20. století), Emil Skříšovský z Gymnázia Česká v Českých Budějovicích (Simsonova věta a její zobecnění v rovině a prostoru), Martin Štengel a Mikuláš Vlk z Masarykovy střední školy chemické v Praze 1 (Modifikace gumárenských směsí nahrazením kaučuků vybranými odpadními polymerními materiály).

Každoroční udílení cen se uskutečňuje i prostřednictvím mecenášů Nadačního fondu pro podporu vědy při Učené společnosti – firem PRO-MED.CS Praha, a. s., ROCHE, s. r. o., a RSJ, a. s.; letos byl projekt realizován i ve spolupráci s Nadací ČEZ, jejíž finanční dar umožnil udělit všechny nadační příspěvky.

Dopolední zasedání ve Velké aule Karolina zakončila přednáška prof. Vilčeka Základný výskum: luxus, alebo nevyhnutnost?. Odpolední blok Velmocenské postavení jako hybatel a jako riziko dějinného vývoje moderoval prof. Jaroslav Pánek; vystoupili v něm prof. Petr Vorel (Český velmocenský komplex pozdního středověku) a prof. Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií UK (Evropská vyhnání a vysídlení 20. století a velmoci).

Ucena_spolecnost_1.jpg
Zdeněk Bouša z Gymnázia Brno--Řečkovice představil na tiskové konferenci studii, v níž se zabýval zlepšením řízení v provozu s dopravním omezením; na snímku s nositelem Medaile za zásluhy o rozvoj vědy Janem Svobodou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a novinářkou Janou Olivovou.

Učená společnost byla ustavena 10. května 1994 na zasedání v historickém Vlasteneckém sále pražského Karolina z iniciativy tehdejšího předsedy Akademie věd ČR prof. Rudolfa Zahradníka a prof. Otto Wichterleho. Jak uvedl v projevu její současný předseda prof. Petr Pokorný, po celou dobu své existence se hlásí k tradicím Královské české společnosti nauk (1784) a České akademie věd a umění (1890). Program US je obdobný jako u jiných sdružení tohoto typu, a to především z evropských zemí – podporovat vzdělanost, vědu a kulturní atmosféru jak v tuzemsku, tak ve stycích mezi státy a národy.

Učená společnost má v současnosti 105 řádných a 42 čestných členů, kteří jsou rozděleni do čtyř vědních sekcí – věd matematicko-fyzikálních, chemických, biologicko-medicínských, společenských a humanitních.

MARINA HUŽVÁROVÁ
a LUDĚK SVOBODA