English
Učená společnost České republiky se na XIX. valném shromáždění sešla 20. května 2013 ve Velké aule Karolina za účasti akademické obce a politických reprezentantů. Úvodem zasedání, tradičně provázeného udílením medailí a cen Učené společnosti, ocenil její předseda prof. Petr Pokorný Akademii věd za vstřícnost vytvářející kolegiální prostředí. Organizaci sdružující renomované vědce tím pomáhá a povzbuzuje ji v podpoře svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků. Dále připomněl blížící se 20. výročí založení, respektive obnovení Učené společnosti v roce 1994, počítáme-li již rok 1784, kdy císař Josef II. schválil stanovy Královské české společnosti nauk. Nadcházející rok bude tedy rokem jubilejním.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
O podpoře průmyslového výzkumu z veřejných prostředků promluvil předseda AV ČR Jiří Drahoš; na fotografii dále členové Rady Učené společnosti (zprava) Tomáš Jungwirth, Václav Pačes, Petr Pokorný, Jiří Bičák, Zdeněk Havlas, Helena Tlaskalová a Jan Bouzek.
K poslání akademiků a jejich každodenní práci prof. Petr Pokorný uvedl, že diskuse má tři roviny – v prvé jde o komunikaci mezi jednotlivými vědními obory, v druhé o dialog mezi přírodními a společenskými vědami, ve třetí o prestiž vědy jako takové: „Na mysli mám skutečnou vážnost, kterou vědecká práce do značné míry již požívá, ale v turbulencích neustálých reorganizací o ni nestačí skutečně pečovat. Jde o to, aby vědci […] uměli veřejnosti a zejména mladým lidem ukázat, že je nejen užitečná, ale ve své metodice a kritičnosti i pravdivá, že má smysl a že je nejen zaměstnáním, ale životní náplní, která přináší uspokojení a radost. Do dvacátého roku přeji Učené společnosti quod bonum, faustum, fortunatumque eveniat.“
Aktivní vystupování Učené společnosti na veřejnosti pochválil předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš – aktuálně též v souvislosti s úmyslem prezidenta ČR nejmenovat doc. Martina C. Putnu profesorem kulturní a sociální antropologie, ačkoli literární historik splnil veškeré akademické náležitosti. Potřebu chránit nezávislost vzdělávacích institucí, jejichž existence napomohla vzniku demokratické společnosti, jak ji známe v současnosti, vyslovila i předsedkyně Akreditační komise ČR prof. Vladimíra Dvořáková: „Jde o hodnoty, jež byly budovány celá staletí a chráněny i za cenu životů, braňme je proti těm, kdo tuto svobodu chtějí omezovat.“
Prof. J. Drahoš se rovněž důrazně vymezil vůči neopodstatněné podpoře průmyslového výzkumu z veřejných prostředků. Výdaje, jež v roce 2011 dosahovaly 5,5 miliardy korun (20 % všech výdajů na vědu a výzkum) a jsou dvojnásobkem průměru Evropské unie, zkritizoval mj. v komentáři Věda jako výrobní síla, který 20. dubna publikovaly Hospodářské noviny. „Případná podpora těchto aktivit z veřejných prostředků by měla sloužit především ke stimulaci spolupráce mezi soukromým sektorem a výzkumnými organizacemi. Přímé financování inovačních aktivit podniků z veřejných zdrojů může totiž snadno sklouznout k deformování trhu a pseudoinovačním aktivitám fakticky podlamujícím konkurenceschopnost firem a vytěsňujícím privátní investice do výzkumu a vývoje,“ uvedl předseda AV ČR.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy prof. Petr Fiala vyzdvihl před učeným plénem, že věda a vzdělanost dlouhodobě patří mezi priority české vlády. Konstatoval především, že jejich podpora neklesá a v příštím roce by mohla být i mírně vyšší; vláda mj. vyjednala tři miliardy korun pro Prahu, z nichž se plánuje financování kvalitních badatelských projektů a nových infrastruktur. Podpora vědecké excelence, talentovaných vědců a perspektivních institucí je však nedostatečná. Z pohledu rozvoje výzkumu je třeba věnovat pozornost i podpoře talentovaných studentů, a to ještě před nástupem na vysokou školu: „Ve vzdělávání nedosahujeme nejlepších výsledků, jak potvrzují nejrůznější průzkumy. Musíme proto změnit vzdělanostní prostředí, výrazněji podporovat učitele a vytvářet prostor pro nadané studenty. Aktivity, jež rozvíjejí vzdělanost a šíří vědecké poznatky, jak to činí Učená společnost, vítáme. Těší mne, že její ceny dostávají etablovaní vědci, talentovaní studenti i pedagogové. Blahopřeji všem oceněným a děkuji za jejich práci a výsledky,“ dodal prof. Petr Fiala.
V pokračujícím programu předal prof. Petr Pokorný medaile Učené společnosti za zásluhy o rozvoj vědy a ceny za vynikající vědecké výsledky. Mezi oceněné tentokrát rozdělila Učená společnost s podporou mecenášských darů 400 tisíc korun.
Medaili pro rok 2013 získala jedna z nejrespektovanějších českých vědkyň prof. Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR a prof. Aleš Pultr, který po celou kariéru působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Profesorka Říhová (loni převzala i nejvyšší ocenění Akademie věd, čestnou medaili De scientia et humanitate optime meritis – AB 12/2012) byla oceněna za významné objevy v imunologii v oblasti směrovaných polymerních léčiv, profesor Pultr za vynikající výsledky v teorii matematických struktur; jeho dílo zahrnuje nejrůznější oblasti abstraktní matematiky, jako jsou teorie kategorií a struktur, kombinatorika a teorie grafů, topologie (tato odvětví postupně nacházejí aplikace v jiných oborech, a to především v teoretické informatice, v teorii tzv. fuzzy struktur a dalších oblastech). Po tři období (2006–2012) byl předsedou I. sekce věd matematicko-fyzikálních Učené společnosti.
Medaili Učené společnosti převzali Blanka Říhová a Aleš Pultr.
Cenu v kategorii mladý vědecký pracovník získal dr. Marek Eliáš z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (za elegantní analýzy genomů protist) a dr. Martin Lamač z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR (za vývoj nových organokovových katalyzátorů metalocenového typu). S děkovnou řečí za všechny laureáty vystoupil po ceremoniálu dr. Eliáš, který mj. obhajoval „kafemlejnek“, jenž naopak většina akademické obce odsuzuje. Podle názoru tohoto vědce pomohl „kafemlejnek“ k rozvoji jeho pracoviště.
Cenu v kategorii mladý vědecký pracovník získal Marek Eliáš z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity za elegantní analýzy genomů protist.
Učená společnost tradičně vyznamenala rovněž pedagogy, kteří vychovávají možné příští vědce a vědkyně; porota letos ocenila dr. Petera Krupku z Gymnázia Brno-Řečkovice a předsedu Jednoty českých matematiků a fyziků dr. Josefa Kubáta.
V kategorii pro středoškolské studenty si přízeň získaly především projekty z oblasti přírodních věd, a to konkrétně chemie a biologie – jejich autory byli Adam Ligocki, Zbigniew Opiol, Marek Novák, Roman Beránek, Jan Kujan, Ondřej Vodehnal, Kryštof Škach, Lenka Bartošová, Adéla Miklíková, Jana Zemánková, David Kořínek, Daniel Lyčka, Tereza Bušková, Stanislava Jírovcová, Jan Jiřík, Anna Kojanová, Kristýna Novotná a Tomáš Váňa. Prof. Pokorného zaujala především kolektivní práce studentů z Gymnázia J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích Soužití Čechů a Němců ve 40. letech 20. století. Všechny oceněné projekty měly dobrou úroveň a jejich autoři potenciál k další vědecké práci na některé z vysokých škol. Podrobnější informace o oceněných naleznete na http://abicko.avcr.cz.
Ceny středoškolským studentům předal předseda Učené společnosti a významný český biblista Petr Pokorný.
První část programu Valného shromáždění zakončil britský vědecký novinář a dlouholetý editor časopisu Nature dr. Philip Ball přednáškou Zvědavost – jak se věda začala zajímat o vše (Curiosity – How Science Became Interested in Everything). Vysvětlil v ní úlohu zvědavosti v lidských dějinách; kvůli ní jsme ztratili „rajskou“ nevinnost a dovedla nás až k vybudování 27kilometrového urychlovače částic (Large Hadron Collider – LHC) ve švýcarské Ženevě. V Nakladatelství Academia vyšla v roce 2009 Ballova kniha Ďáblův doktor – Paracelsus a svět renesanční magie a vědy.
Zahraničního hosta Philipa Balla (vpravo) představil Pavel Jungwirth (uprostřed).
V odpolední části, kterou moderoval prof. Václav Pačes, dále vystoupili imunolog prof. Ivan Lefkovits s příspěvkem o podpoře základního výzkumu od farmaceutického průmyslu (Antigen and Antibody: Thirty Years of Basic Research Supported by Pharmaceutical Industry), předseda Společnosti pro vědy a umění prof. Karel Raška jr. (Infection, Science, and Politics: Thirty Years of HIV Infection in the United States) a profesor Utažské univerzity Jindřich Kopeček (Frontiers of Biomedical Materials).
LUDĚK SVOBODA