ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2013  > červen  > Z Bruselu

Jak rozvíjet výzkumný potenciál Evropy

Neformální sdružení styčných kanceláří pro VaVaI v Bruselu (IGLO) uspořádalo 17. dubna 2013 u příležitosti každoroční jarní recepce dvě setkání, na kterých se diskutovalo o tématech důležitých z hlediska rozvoje výzkumných politik v Evropě a nadcházejícího programu Horizont 2020. První ze seminářů se věnoval tzv. „otevřenému přístupu“ k vědeckým datům, druhý mobilitě výzkumníků a jejímu příspěvku k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Aktéři obou akcí své závěry prezentovali na setkání členů IGLO s bruselskými partnery a za přítomnosti Anne Glover, hlavní vědecké poradkyně předsedy Evropské komise José M. Barrosa.

22_1.jpg
Foto: Archiv CZELO
Poradkyně předsedy Evropské komise Anne Glover hovořila o „motorech“, které pohánějí výzkum v EU a rozvíjejí evropský potenciál.

Semináře ERA-in-Action umožňují odborníkům ze zemí sdružených v IGLO diskutovat za přítomnosti zástupců EK a dalších organizací (akcí se účastní především jako pozorovatelé), a tím zprostředkovat expertní pohled aktérů, kteří mají zkušenost s konkrétní problematikou. Doporučení, jež ze seminářů vzešla, následně obdrží Evropská komise. Za Českou republiku se na přípravě podkladů podílely vyplněním dotazníků Eva Burešová z Knihovny AV ČR (otevřený přístup), a také Libuše Chládková z rektorátu MU Brno se Zuzanou Tuťálkovou z rektorátu UPCE (mobilita), obě účastnice ERA-in-Action.
Seminář k otevřenému přístupu k vědeckým datům se zaměřil především na překážky, které v Evropě brání volnému využití výsledků výzkumu s podporou veřejných zdrojů. Evropská komise proto pro program Horizont 2020 připravuje pilotní aktivitu, jež má využít dat generovaných projekty tohoto programu ve vybraných oblastech. Otazníky vyvstávají v souvislosti se samotnou definicí výzkumných dat, s nastavením standardů kvality dat určených pro „Open Access“ či rozvojem infrastruktur pro uchovávání a využívání dat. Experti při debatě definovali šestici hlavních problematických oblastí – nedostatečně rozvinutá kultura sdílení vědeckých výsledků; nejasné rozdělení kompetencí v politice pro otevřený přístup, které znesnadňuje její implementaci; neexistující definice výzkumných dat (z právního hlediska) a přesná terminologie; pokrytí finančích nákladů na rozvoj politik pro otevřený přístup; zajištění ochrany dat před zneužitím; problémy technického rázu spojené s uchováváním dat.
Druhý seminář se tematicky zaměřil na mobilitu – jeden z hlavních faktorů přispívajících k soudržnosti Evropy a dokončení evropského výzkumného prostoru. Programy pro mobilitu jsou mezi výzkumníky a institucemi oblíbené, byť i jich se dotýkají problémy, jež brání úplnému rozvoji jejich potenciálu. Patří mezi ně například různá míra podpory vědecké mobility v jednotlivých zemích EU (příp. institucích), finanční otázky (finanční ohodnocení a výše životních nákladů v růz­ných zemích) nebo rozdílná atraktivita vědeckých pracovišť jak v EU, tak v zemích mimo ni (případně i atraktivita EU pro výzkumníky ze třetích zemí). Účastníci rovněž diskutovali o využití spolufinancování ze zdrojů rámcových programů a strukturálních fondů nebo národních programů, které se osvědčilo v akci Marie Curie nazvané COFUND. Mezi hlavní doporučení expertů patří podpora rovnoměrné mobility mezi EU a třetími zeměmi; soulad vizí generálních ředitelství EK a posílení vazby mezi výzkumem a vzděláváním; přes­nější vymezení kompetencí EU a členských států; vytvoření politiky řízení lidských zdrojů ve výzkumu; rozvoj evropského rámce na podporu kariéry ve výzkumu; strukturovaná mobilita; zvýšení aktivity a závazků ze strany členských států.
Poradkyně předsedy EK Anne Glover hovořila v projevu o „motorech“, které pohánějí výzkum v EU a rozvíjejí evropský potenciál. Podle jejích slov jsou těmito „motory“ též sdílení vědeckých dat a výzkumná mobilita. První podporuje nové myšlenky a otevřenost k ostatním, druhé výměnu zkušeností, vyrovnávání regionálních rozdílů a vzájemné obohacování zúčastněných institucí. Závěrem A. Glover ocenila i aktivity IGLO, jež přispívají k udržování vazeb EK na evropskou výzkumnou komunitu.

MICHAELA VLKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace, Brusel,
Technologické centrum AV ČR