English
Foto: Zdeněk Tichý, Archiv KNAV
Ručička historických hodin ležících na polámaném torzu vstupních dveří do dvorany Knihovny AV ČR se 29. dubna 2013 zastavila na desáté hodině. V tu dobu se do budovy Akademie opřela devastující tlaková vlna z výbuchu plynu u domu stojícího naproti přes Divadelní ulici. Obrovská smršť vzduchu a prachu prolétla okny i skleněnými výplněmi, které proměnila ve střepy a posela jimi vše kolem. Zatímco lidé naštěstí většinou vyvázli bez vážných zranění, materiální škody jsou obrovské a prozatím se odhadují na 10 milionů korun. O výši škod a situaci po explozi hovoříme s JUDr. Jiřím Malým, ředitelem Střediska společných činností AV ČR.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Ředitel Střediska společných činností AV ČR Jiří Malý
„Uvedená částka je předběžný odhad prvního pracovníka pojišťovny, s nímž jsme budovu procházeli den po výbuchu. Dne 2. května prováděli další pracovníci pojišťoven obhlídky, aby se zpřesnil skutečný rozsah škod. Do toho je nutno zahrnout náklady na odstraňování následků katastrofy, které mají na starosti havarijní firmy, sklenáři, truhláři a podobně.“
Všude byly střepy, ale přesný počet oken, které bylo nutné vyměnit, J. Malý neuvedl, protože nešlo pouze o zasklívání, ale také o opravu rámů, zárubní, kování – ničivá síla byla obrovská. U historické budovy z 19. století se zachovalými dobovými stavebními doplňky se musely tyto renovace udělat odborně. „Dřevěné prvky byly odvezeny k opravě, v co nejkratší době byla zasklena většina oken, u větších oprav jsme alespoň provizorně zajistili, aby se do budovy nedostala například dešťová voda.“
Konečnou výši škody je předčasné uvádět, protože se mnohé stavební závady projevují teprve dodatečně a všechny opravy dosud nejsou provedeny či vyfakturovány. „Znovu jsme např. nechali důkladně prohlédnout nosnou konstrukci světlíku nad dvoranou knihovny, protože jím začalo silně zatékat; odborníci konstatovali, že se ocelová konstrukce vlivem tlakové vlny pohnula. Ačkoli to neovlivňuje její statickou funkci, předpokládáme, že k její případné zásadní opravě či výměně přistoupíme ještě v letos. Též teprve zpracováváme projekt opravy vestavěných kanceláří na ochozu nad knihovnou.
Foto: Zdeněk Tichý, Archiv KNAV
Kam až devastující tlaková vlna zasáhla?
Výbuch pochopitelně nejvíce zasáhl levý trakt budovy Akademie podél Divadelní ulice, ale také velkou část směřující do ulice Krocínovy. Nejvíce poškozena je tedy Knihovna a prostory Kanceláře AV ČR, například místnosti místopředsedů, kde budou opravy pochopitelně trvat déle. Tlaková vlna přišla od zmíněných ulic Divadelní a Krocínovy, prolétla budovou, kde poničila vše, co jí stálo v cestě, a pokračovala studovnou a stropem z drátěného skla ven. Střecha už byla v průběhu 1. května opravena. Následky výbuchu se projevily i v průchodu pro pěší z ulice Národní do Krocínovy, který je součástí budovy Akademie věd, zde spadla část stropu a byly poškozeny stěny. V současnosti připravujeme ve spolupráci s odbornou firmou projekt oprav včetně předpokládané výše finančních nákladů.
Co se dělo po evakuaci zaměstnanců a kdy se začalo s úklidovými a zabezpečovacími pracemi?
V prvé řadě bych rád poděkoval pracovníkům, že dle pokynů spořádaně opustili budovu a shromáždili se na piazzettě Národního divadla, tedy tak, jak jsme byli nedávno proškoleni. V budově jsem zůstal já s ředitelem KNAV Martinem Lhotákem, naši údržbáři a pracovníci Provozního odboru. Záložní stanoviště jsme měli v garážích, kde jsme byli plně v kontaktu s velitelem hasičské jednotky. Předtím jsme ještě rychle proběhli všechny místnosti, zda tam někdo nezůstal. Pak jsme poměrně dlouho čekali na vyjádření městského statika, zda není budova staticky narušená. Poté přišli kriminalisté, kteří několik hodin důkladně dokumentovali veškeré škody, a teprve pak jsme mohli začít sami zjišťovat škody. Kontaktovali jsme odborné firmy, aby nám s tím pomohly, a zahájili jsme činnost k záchraně majetku. Chci poděkovat též naší ostraze, která operativně posílila počet lidí v budově a aktivně spolupracovala při všech potřebných činnostech. V druhém květnovém týdnu prohlédl ještě několikrát budovu statik, likvidátoři pojišťovny a též pracovníci Stavebního odboru městské části.
Kolik lidí bylo zraněno a jak o ně bylo postaráno?
Těsně po výbuchu bylo ošetřeno několik lidí s poraněními od skla, některá zranění se projevila až následně – bohužel včetně fraktury. K deseti zraněným zaměstnancům Akademie musíme připočíst i návštěvníky Knihovny, kteří po ošetření odešli a v prvním kole ošetřování nebyli evidováni.
Počet zraněných v budově AV ČR se ustálil na 20, z toho 19 řezných poranění a jedna zlomenina; pracovníků a návštěvníků Knihovny bylo zraněno šest, zaměstnanců Kanceláře AV ČR 14, v SSČ nebyl zraněn nikdo, protože budova Viola, kde naši pracovníci sídlí, byla následky výbuchu zasažena nejméně.
Už jsme se zmínili o nejviditelnějších následcích (výbuchu) – tedy o všudypřítomném rozbitém skle, ovšem poškozeny jsou i některé zdi, technika…
V den výbuchu prohlédl městský statik celou budovu zvenku, následující den odborníci podrobně prohlíželi všechny místnosti uvnitř. Popraskané stropy a některé příčky naštěstí neohrožují stav a bezpečnost objektu, byť opravu samozřejmě potřebují. Značné škody jsme zaznamenali také u výpočetní techniky; tiskáren, které jsou náchylné na poškození hrubým prachem a střepinami, bylo zasaženo celkem 28. Některé je nutno zlikvidovat a nahradit novými, zbylé jsme předali k vyčištění a opravě. Poškozeno bez možnosti opravy bylo 20 monitorů, zasaženo, avšak po odborném vyčištění předáno k dalšímu používání 30 stolních počítačů. V důsledku zásadního poškození jsme vyřadili některé notebooky.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
V dalších dnech byla budova plná řemeslníků a pracovníků, kteří odstraňovali řádění vzduchové „tsunami“. Jak dlouho se bude Akademie na Národní třídě vzpamatovávat?
Pracovna předsedy AV ČR a přilehlé kanceláře jsou již k dispozici. Během prvního květnového týdne byly už užívání schopné pracovny místopředsedů s výjimkou rohové místnosti dr. Jana Šafandy. Pro zasedání Akademické rady jsme již připravili místnost č. 108, sály 205 a 206 mají zatím omezený provoz, protože slouží jiným účelům. Například jsou zde uloženy poškozené obrazy, některé bohužel značně, před odvozem k odbornému posouzení do restaurátorských dílen. Škody na uměleckých dílech, zejména obrazech, posoudili renomovaní znalci a restaurátoři z Galerie Kodl. Celková škoda je předběžně odhadnuta na asi 700 tisíc korun. Nejponičenější je nádherný Špálův olej Mlýn na Otavě, který má natřikrát roztržené plátno. Restaurátorská práce jenom na tomto obraze bude trvat řádově měsíce.
Od 6. května zřídil ředitel KNAV provizorní výdejnu knih v šatně, aby mohli především studenti využívat služeb knihovny, která knihy dováží z Jenštejna. Sama rekonstrukce Knihovny ale nejspíš zabere týdny, možná měsíce, raději bych ještě s přesným stanovením časového údaje počkal. Je třeba důkladně prohlédnout a opravit všechny prostory, každou knihu vyčistit od střepů a prachu. Knihovně jsme operativně umožnili využívat i sál ICAVI v přízemí, který jsme vybavili jako provizorní studovnu. Kdy bude Knihovna plně funkční v původních prostorách, si však nyní nedovoluji odhadnout.
Foto: Zdeněk Tichý, Archiv KNAV
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Takové penzum prací nemůže být Středisko společných činností vůbec schopno zvládnout vlastní kapacitou. Jak postupujete?
Od samého počátku využíváme služeb tří externích firem, s nimiž jsme uzavřeli smlouvu o řešení havarijních situací. Bez jejich spolupráce bychom si asi neporadili. V současné době, na rozdíl od stavu těsně po výbuchu, už má spolupráce s dodavatelskými firmami standardní řád a na opravách se postupně podílí více dodavatelů. Osvědčily se i koordinační porady ředitelů KAV, KNAV a SSČ, kde se společně projednávají opatření, aby se postupně návrátily do normálního života instituce sídlící v budově.
Chtěl bych také poděkovat všem ústavům, které nám nabízely pomoc, svoje techniky, údržbáře a podobně. Musel jsem je odmítat, protože jak již bylo řečeno, podle smlouvy nastoupily odborné firmy. Velmi si však nabídek pomoci od akademických ústavů vážím.
MARINA HUŽVÁROVÁ