English
Již podvanácté přivítala Nová scéna Národního divadla vyhlášení cen Magnesia Litera za literární žeň předcházejícího roku. V žánrově nejrozsáhlejší domácí knižní soutěži byly 24. dubna 2013 uděleny ceny v devíti kategoriích. Akademie věd ČR, jež se na jejím průběhu podílí od samého počátku, jmenuje společně se Svazem knihovníků odbornou porotu Litery za literaturu faktu. Jaké tituly akademická porota vybrala a co domácím čtenářům doporučuje?
Foto: Archiv Magnesie litery
Literu za literaturu faktu předala Jiřímu Křesťanovi tisková mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová.
Rozhlédnutí po literární krajině předchozího roku udivuje nedohlednou rozlohou 17 247 titulů. V posledním desetiletí však jde o stabilní obraz, jehož reálné hranice určené knihomilům jsou zúžené odečtením účelové, často nekomerční produkce, jíž stát komunikuje s obyvatelstvem statistikami, metodikami, předpisy a kde významný podíl připadá i na vydavatele knih vysokých škol.
Na čtenářský výřad se i tak dostalo více než 4500 kusů beletrie a 1700 dětských knih. S připočtením dalších žánrů snadno překročíme polovinu uváděné bájné sumy. Magnesia Litera si za své trvání vysloužila prestižní postavení a základní selekce literatury určené k posouzení se již odehrává na úrovni přihlášených nakladatelství a jejich výběru. Přibližně 300 přihlášených titulů můžeme tedy považovat za reprezentativní vzorek.
V literatuře faktu (kolem šedesáti přihlášených titulů) zvítězilo 600stránkové dílo Jiřího Křesťana Zdeněk Nejedlý (Paseka). Jde o výsledek dvacetileté usilovné práce reflektující v detailním měřítku přínos i propad Jekylla a Hyda domácí kultury a politiky v období, jež zahrnuje více než polovinu dvacátého století. Obě stránky jsou vykresleny s využitím rozsáhlých pramenů i kritikovy empatie. Vysoce podnětná a intelektuálně hravá byla další nominovaná kniha Skutečná přítomnost – Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou (Argo) historičky umění Mileny Bartlové z Ústavu dějin umění AV ČR, jež z mezioborových pozic odhaluje překvapivé kontexty dobové interpretace obrazu a nabízí rozdíly v pohledu z Byzance a Říma. Třetí nominaci získal popularizující titul biologa a esejisty Stanislava Komárka Muž jako evoluční inovace? Eseje o maskulinitě, její etologii, životních strategiích a proměnách (Nakladatelství Academia); vtipné a aktuální čtení s otazníkem nad dalším pokračováním příběhu.
V kategorii Litera za objev roku (autorská prvotina) vybrala akademická porota dílo Pavla Horáka, v podstatě předmět jeho doktorské práce – Bohumil Laušman – politický životopis. Riskantní hry sociálnědemokratického lídra (Mladá fronta). Z mého pohledu čtivě zvládnutá esej přibližující zejména úlohu sociální demokracie v únorových událostech roku 1948 a v podrobnostech a s nádechem krimi story popisující i Laušmanův tragický konec a též oživení vzpomínek pro pamětnické generační ročníky i objevování souvislostí pro ty mladší. Dodejme, že letos poprvé nesponzorovaly Literaturu faktu minerální vody, ale ČEZ, společnost, která vítězi nově poskytla i peněžitou odměnu.
Uveďme rovněž několikeré knihy, jež si zaslouží čtenářskou pozornost, ale v cílové rovince zůstaly jen osudný krůček za vítězi či se objevily již na startu s drobným handicapem. Národnostní menšiny v Československu 1918–1938 (Filozofická fakulta UK, Togga) Lukáše Novotného, Michala Stehlíka a Andreje Tótha poskytují tolik potřebnou faktografii k stále palčivé problematice selhání národnostní politiky první republiky i příčinám její konečné nestability. Atlas geometrie (Nakladatelství Academia) Šárky Voráčové a kolektivu přibližuje mnohdy atraktivní a hravou formou zanedbanou oblast domácího vzdělávání mládeže. Dále vzpomeňme evropsky ojedinělé dílo Přehled hub střední Evropy Jana Holce a kolektivu, jež mimořádně zdařilými kresbami doprovodil Antonín Bielich (pozn.: publikace zvítězila v pátém ročníku Cen Nakladatelství Academia – viz AB 4/2013). Zásadní příspěvek představuje kniha Jitky Ludvové k česko-německým kulturním vztahům – Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945. Stranou neponechejme křehké dílo význačného českého medievisty Františka Šmahela Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku (Argo), jež upoutá svou ilustrační stránkou (recenze v AB 2/2013), či Žalmy z Petfieldu (Akropolis) – znovuobjevování Egona Hostovského v jeho americké emigraci z pera Vladimíra Papouška. Pro tuto kategorii je charakteristická absence popularizující a vzdělávající přírodovědné literatury, snad odrážející obecnější společenské postoje.
Je symptomatické (situace se opakuje z minulých ročníků), že vítězem kategorie i jedním z nominovaných titulů jsou původní vědecké práce. Z hlediska přinášené hodnoty jde jistě o nezpochybnitelnou volbu, na straně druhé vyvstává otázka a navíc i jeden problém. V deklaraci o poslání Magnesie Litery se totiž uvádí podpora a popularizace kvalitních knih, pomoc v orientaci v současné početné knižní produkci a probuzení zájmu těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Těžko si v této souvislosti představíme širší čtenářský potenciál buzený díly, jež představují rozsáhlé původní monografie specializované, často ezoterické náplně. Obroušení ostrých hran přináší kvalitní popularizace vážných témat – tedy výskyt bílých nosorožců, jakkoli jsme se s nimi již setkali.
Navíc je zde rovněž systémový problém. Literatura faktu v současné podobě zahrnuje pestrou a nesourodou žánrovou směsku. Na jedné straně se vyhranila původní naučná a populárně-naučná literatura, na straně druhé ostatní publicistické žánry, jež naplňují čtenářská očekávání aktuálními tématy literatury faktu. Hodnotitelské preference tíhnou nutně k první skupině na úkor druhé. Nebylo by tedy účelné samostatně vyčlenit obě kategorie a hodnotit je nezávisle? Připomeňme, že k tomu již jednou došlo a že počáteční magnesiálněliterární ročníky uváděly jako kategorii jen Literu za naučnou knihu.
Slavnostní předávání literárních cen se tentokrát obešlo bez implantátu samoúčelné divácké show s vlastním příběhem. Moderátorka večera Daniela Písařovicová, známá tvář České televize, společně s Jiřím Havelkou, který večer i režíroval, vytvořili střízlivé, civilní prostředí. Soustředilo se na samotný předávací rituál a krátkou filmovou prezentaci nominovaných titulů. Trvale pohyblivé pozadí obstarali členové divadelního uskupení La Putyka a poletující knihy jako součást jejich pantomimické kreace. Scházela snad špetka humorného jiskření, kterou se nepodařilo vykřesat ani těm, co ceny předávali, ani těm, kteří je přijímali. Závěrem připojuji přání dobrého startu knihám, jež právě přicházejí na svět, a za rok se s nimi na stejném místě soutěžení setkáme.
JAN KREKULE,
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.,
člen poroty ČEZ Litera za literaturu faktu