English
Česká památková věda, jež se v posledních dvou dekádách výrazně prosazuje i v celosvětovém měřítku, se od října může těšit z nového špičkového pracoviště v oboru interdisciplinárního výzkumu materiálů, technologií a metod pro dlouhodobou udržitelnost hmotného kulturního dědictví. Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR (ÚTAM) totiž 9. října 2012 otevřel Centrum excelence Telč (CET), v němž budou čeští i zahraniční badatelé zkoumat životnost stavebních materiálů.
Všechna fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Centrum excelence Telč bylo vybudováno převážně s podporou evropských fondů.
Spřízněnost akademického ústavu s městem, jehož goticko-renesanční urbanistický celek v historickém centru patří mezi tucet českých památek zapsaných na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, se váže k roku 1995, kdy zde ústav vybudoval detašované pracoviště ARCHISS (Associated Research Centre for Historic Structures and Sites – Centrum pro historické konstrukce a sídla). Prostřednictvím telčského pracoviště získal výzkum v ÚTAM ve sféře architektonického dědictví a historických sídel na intenzitě; badatelské skupiny do současnosti v oblasti „památkové vědy“ řešily (či řeší) dvě desítky mezinárodních výzkumných projektů a desítku projektů národních. Na sklonku devadesátých let 20. století se ústav zařadil mezi trojlístek českých center excelence, jež získala podporu Evropské komise v programu INCO (International Scientific Cooperation Activities) coby Centrum excelence ARCCHIP (Advanced Research Centre for Cultural Heritage Interdisciplinary Projects). Mimořádnou kvalitu památkového výzkumu dokládají i dvě prestižní ocenění (Grand Prize a Europa Nostra), která obdržel mezinárodní badatelský tým za projekt Noemova archa (ÚTAM-ARCCHIP na něm participoval) za nejlepší výzkum v oblasti kulturního dědictví. Vědci zkoumali, jaký vliv mají změny klimatu na významné evropské stavby, mj. též na pražské památky poškozené zdrcujícími povodněmi z roku 2002. Vznik telčského centra tak představuje další krok k prohloubení vynikajících vědecko-výzkumných aktivit ÚTAM.
Do ostrého provozu uvedli CET (zleva) místopředseda AV ČR Miroslav Tůma, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Miloš Drdácký.
Moderní pracoviště v oboru interdisciplinárního výzkumu materiálů, technologií a metod pro dlouhodobé udržení kulturního dědictví disponuje již od počátku své existence mimořádnou infrastrukturou. Podle ředitele ÚTAM Miloše Drdáckého tak budou vědci mnohem snadněji navrhovat například rekonstrukce památkových objektů. CET již několik měsíců funguje ve zkušebním a ověřovacím provozu a zdejší badatelské týmy zahájily řešení několika projektů; aktuálně je zde k dispozici laboratoř biologie, před dokončením je chemická a fyzikální laboratoř. „Výzkum rozjedeme naplno na začátku příštího roku, kdy zahájíme tzv. roční startovací výzkumný program, který bude ještě plně hrazen z evropských fondů. Od roku 2014 hradíme všechny náklady z vlastních projektů a z institucionální podpory,“ doplňuje Miloš Drdácký. Jakmile bude Centrum v plném provozu, začne participovat na mezinárodních projektech a začlení se do evropských výzkumných infrastruktur. To byl ostatně jeden z hlavních cílů projektu – pomoci základnímu i aplikovanému výzkumu, který je lokalizován v Kraji Vysočina, aby dosáhl světové úrovně – a to konkrétně tak, že se zapojí do evropského výzkumného prostoru a vytvoří podmínky pro spolupráci s dalšími badatelskými institucemi v Česku i v zahraničí. Důležitou prioritou je taktéž podpora spolupráce se soukromou sférou.
Akademie věd ČR, jak uvedl její místopředseda Miroslav Tůma, umístění elitního pracoviště (jednoho ze sedmi vznikajících center excelence) v jihlavském regionu podporuje: „Těší mne, že vzniklo právě v Telči, ačkoli zaznívaly i takové názory, že by obdobná pracoviště, jež se budují s podporou strukturálních fondů Evropské unie, měla vznikat rovněž v české metropoli. Je však jistě dobré, že se výzkumná centra distribuují po celém Česku. Telč jsem navštívil v srpnu, kdy byl do provozu uveden klimatický tunel, a řekl bych, že se zde již nyní pěstuje kvalitní věda, jejíž výsledky jsou do budoucna pro Akademii věd velkým příslibem.“
Odborný pracovník Vladimír Novák připravuje vzorky materiálů pro mikroskopii.
Vznik Centra kvitoval i hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, podle něhož se tento region (donedávna z hlediska vědy a vzdělávání poněkud opomíjený) rázem začlení mezi oblasti s perspektivní vědecko-výzkumnou základnou. „Vedle již vybudovaného telčského pracoviště, jež bezpochyby posune vědu v regionu na vyšší úroveň, usilujeme o navázání přeshraniční spolupráce s rakouskými institucemi a podporujeme rozšíření vzdělávacích aktivit Vysoké školy polytechnické v Jihlavě,“ uvedl Jiří Běhounek, který CET otevřel společně s Milošem Drdáckým a Miroslavem Tůmou za účasti vědeckých i politických osobností – mezi jinými předsedy Ekonomické rady AV ČR Petra Bobáka, ředitele Centra výzkumu globální změny Michala V. Marka, senátora Miloše Vystrčila, poslance PČR Václava Mencla, bývalého ministra kultury Václava Jehličky či starosty Telče Romana Fabeše.
Hejtman Jiří Běhounek (vlevo) s vedoucím mobilní laboratoře CET Janem Válkem
Výzkum materiálů a konstrukcí studují v současnosti tři desítky vědců prostřednictvím čtyř testovacích jednotek – radiografického pracoviště pro rentgenovou mikro- a nanotomografii, jež zprostředkuje studium životnosti a degradačních procesů v konstrukčních materiálech a jejich povrchových úpravách; aerodynamického a klimatického tunelu (Laboratoř klimatického tunelu Vincence Čeňka Strouhala), který umožňuje mj. simulovat rozdílné klimatické jevy (vítr, teplota, sluneční radiace, přívalové deště či vlhkost), jimž budovy a památky čelí (více viz AB 10/2012); modulu specifických sítí, databází a nástrojů pro účinné sledování vlivu klimatu na chování a životnost materiálů a konstrukcí; mobilní laboratoře, kterou lze například využít při ochraně památek před účinky povodní i při popovodňových stavech.
Badatelé Radomil Král a Stanislav Hračov v klimatickém tunelu
Vlastní výzkumný program Materiály, technologie a metody pro dlouhodobou udržitelnost hmotného kulturního dědictví rozčlenil ÚTAM na tři části: modelování chování historických i moderních materiálů a konstrukcí při synergickém působení klimatických činitelů; studium životnosti a degradačních procesů v konstrukčních materiálech a jejich povrchových úpravách pokročilými experimentálními metodami; materiály, technologie a metody pro dosažení dlouhodobé udržitelnosti památek.
Cílem prvního balíčku úloh, který využije služeb již zmíněného klimatického tunelu, bude navrhnout řešení otázek aeroelastického a aerodynamického chování konstrukcí, modely a návrhy opatření pro zvýšení pohody prostředí v sídelních útvarech a v okolí dopravních staveb prostřednictvím simulace různých klimatických parametrů působících na budovy, historické objekty či památky. V druhém podprogramu chtějí vědci mj. získat poznatky o stárnutí a korozi materiálů (především kovů, kamene a anorganických kompozitů) a nalézt způsoby, jak chránit jejich povrch. Záměrem je také získat data o životnosti historických materiálů, navrhnout metodiku a monitorovat chování materiálů a konstrukcí včetně sledování poruch na památkách. Třetí část výzkumného programu si klade za cíl například vyvinout nové materiály a technologie, které budou kompatibilní s historickými materiály a technologiemi a jichž bude možné využít při stabilizaci a restaurování degradovaných historických materiálů či na prodloužení jejich životnosti a životnosti historických objektů. Důležité bude také vytvoření metodiky a nástrojů pro posuzování a hodnocení dopadů rozvojových programů (cestovní ruch, lokalizace, nová architektura apod.) na udržitelnost památkových a socioekonomických kvalit historických sídel a nástrojů pro integraci památek do urbanizovaného prostředí.
Předpokládané výsledky aplikovaného výzkumu telčského centra spolu se zdejším laboratorním zázemím jistě zkrátí cestu od výzkumu k inovačnímu využití v praxi, a naplní tak jednu z nejdůležitějších současných priorit Evropské unie v oblasti vědy a výzkumu – inovacemi a novými postupy vytvořit prostředí, jež bude konkurovat světovým vědeckým velmocem. Více naleznete na http://cet.arcchip.cz/.
LUDĚK SVOBODA