English
Jeden z badatelských úkolů Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR představují dějiny německé hudební kultury v Čechách. V dlouhodobé spolupráci se Sudetoněmeckým hudebním institutem v Řezně (Sudetendeutsches Musikinstitut – součást Krajského úřadu Horní Falc v Bavorsku) objevujeme i zapomenuté osobnosti pražské německé hudební vědy, kritiky a hudebního umění či skládáme mozaiku zašlé historie zdejších německojazyčných hudebních institucí a organizací. Jednou z takových osobností je pražský německý muzikolog a skladatel Heinrich Rietsch (1860–1927).
Foto: Archiv EÚ AV ČR
Komorní soubor Malinconia-Ensemble ze Stuttgartu v obsazení klavírního kvinteta
Kompozice rodáka ze Sokolova a pozdějšího profesora hudební vědy a děkana filozofické fakulty a krátce před smrtí i rektora německé univerzity v Praze zazněly 26. září 2012 v pražském prostředí v novodobých premiérách snad poprvé po více než stu letech. Studijní koncert uspořádal s podporou Spolku Adalberta Stiftera v Mnichově ve své knihovně Kabinet hudební historie.
V úvodní přednášce hudební historik Viktor Velek představil Heinricha Rietsche jako jednu z nejdůležitějších osobností německého kulturního a zvláště hudebního života v Praze na počátku 20. století, pod jejímž pedagogickým vedením vyrostli pozdější významní muzikologové, mezi nimi například znalec mozartovské tradice v Čechách Paul Nettl, překladatel Janáčkových operních libret Max Brod, hudební kritik a spisovatel Erich Steinhard, skladatel a teoretik Theodor Veidl či estetik Václav Štěpán. Přestože se Rietsch zabýval především hudbou starších období, orientoval se dobře i v současné hudební tvorbě (Arnold Schönberg, Igor Stravinskij, Max Reger), zajímal se o psychologické a estetické otázky, o německou lidovou píseň a zasazoval se i o kodifikaci hudební terminologie. Jako skladatel se ve své době příliš neprosadil, snad i proto, že byl příliš svázán s klasicko-romantickou německou tradicí, která zvláště v poválečné konfrontaci s modernistickými směry silně ztrácela na aktuálnosti. O to víc mohli být zainteresovaní posluchači komorního koncertu v Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR překvapeni, ba zasaženi velikou živostí a dynamičností Rietschovy hudby, zpěvností a motivickou nápaditostí, detailní propracovaností i masivním zvukovým účinkem Rietschova Klavírního kvintetu D dur, který čistě pro tuto příležitost nastudoval německý komorní soubor Malinconia-Ensemble ze Stuttgartu, specializující se pod vedením Helmuta Scheunchena na objevování zapomenutých hudebních děl. Stejně objevné a pozdně romanticky půvabné byly i Rietschovy písně, jejichž výběr přednesla pražská pěvkyně Olga Černá za doprovodu pianisty Daniela Wiesnera, tedy renomovaní umělci neváhající se pustit do neprobádaných vod zapomenutého uměleckého světa. Koncert s následným společenským setkáním měl v sobě něco z půvabu měšťanského salónu konce 19. století a vyznačoval se nanejvýš příjemnou atmosférou.
Heinrich Rietsch je jedním z mnoha německo-českých skladatelů 19.–20. století, jejichž tvorba je postupně objevována a hlavně rozeznívána, neboť jaká by to byla hudba (alespoň v tomto našem světě), kdyby nezněla? Věříme, že iniciativa ředitele Sudetoněmeckého hudebního institutu Andrease Wehrmeyera a Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR přinese v tomto směru další plody v podobě pozoruhodných hudebních kompozic, ale i písemných badatelských výstupů.
JITKA BAJGAROVÁ,
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.