English
Regiony sehrávají v Evropské unii důležitou roli, a to nejen z pohledu kohezní politiky. Jsou také významným článkem, který přispívá k efektivnějšímu propojování nejrůznějších finančních mechanismů – od národních programů, přes nástroje kohezní politiky až po rámcové programy. Tohoto tématu se také týkal workshop Regiony znalostí a Lisabonská strategie, který se uskutečnil 1. dubna 2009 v Bruselu.
V rámci českého předsednictví v Radě EU uspořádala tento workshop Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu (CZELO) ve spolupráci s Jihomoravským krajem a ostatními třinácti českými kraji. Dvouhodinový workshop doplnily bannerová výstavka a investors´café.
Workshop zahájil velvyslanec České republiky v Belgii Vladimír Müller, který přivítal na 170 účastníků a pohovořil o důležitosti zapojování ČR do mezinárodních projektů a efektivního využívání synergií nejrůznějších finančních nástrojů. Poslanec Evropského parlamentu Jan Březina ve svém příspěvku označil regiony za mediátory investic do výzkumu, vývoje a inovací. Regiony by podle něj měly stanovit jako jednu ze svých priorit podporu inovací a podnikání, a snažit se tak zvýšit znalostní základnu. Ačkoli má Evropská unie podle tzv. Ahovy zprávy výsledky v oblasti výzkumu a vývoje srovnatelné s USA, zaostává hlavně ve využití těchto výsledků pro inovace, a tudíž v uvedení výrobků na trh; i v tomto ohledu mohou regiony sehrávat důležitou roli. Europoslanec také kriticky podotkl, že politici (včetně regionálních) na úrovni Evropské unie Lisabonskou strategii a její cíle schvalují, když však přijde na její implementaci v regionech, jejich odhodlání pokulhává. Je proto důležité změnit přístup, a to zejména v období ekonomické krize, kdy je třeba dbát, aby se nesnižovaly investice do VaV a inovací.
Zleva: Jakub Dürr, Miloš Šifalda, Denisa Perrinová, Jan Březina, Jean-David Malo, Vladimír Müller
Zástupkyně Generálního ředitelství EK pro regionální politiku Denisa Perrinová se zaměřila na roli kohezní politiky a úlohu regionů. Zdůraznila flexibilitu operačních programů v dnešní ekonomické a hospodářské krizi, kdy je možné pružně měnit výzvy tak, aby lépe odpovídaly současné situaci a možnostem jejího řešení. Kohezní politika se tak stává klíčovou součástí Plánu hospodářské obnovy EU, který Evropská komise představila koncem minulého roku. Denisa Perrinová vyzdvihla také fakt, že Evropská komise navýšila své zálohové platby, aby zvýšila cash flow, a umožnila tak „chytré“ investice – tj. investice do výzkumu, vývoje a inovací či efektivních energií.
Ředitel oddělení Regiony znalostí/Výzkumný potenciál Generálního ředitelství EK pro výzkum Jean--David Malo představil oba programy, jejich poslání a nutnost propojování finančních zdrojů a vytváření synergií. Podle jeho názoru je ve vědě a výzkumu dostatek peněz, které se však distribuují neefektivně. Je nutné se zaměřit na vytváření synergií a možnosti jejich kombinování. Všechny regiony EU by se měly soustředit na přechod na znalostní regiony, a výzkum a vývoj tak zařadit mezi priority svého rozvoje. Za tímto účelem vydala EK Praktického průvodce možností podpory výzkumu a inovací, který by měl být letos přeložen i do českého jazyka a jenž popisuje možnosti podpory na konkrétních příkladech. Oddělení Jean-Davida Malo připravuje pro tento rok též další publikaci, jež obsahuje úspěšné příklady propojování finančních nástrojů na konkrétních projektech. K dispozici bude během léta.
Za Výbor regionů vystoupil Krzysztof Nowaczek, který je současně i členem Lisabonské monitorovací platformy. Výbor regionů se rozhodl obnovenou Lisabonskou strategii podpořit pomocí nástroje, jenž zprostředkuje výměnu informací evropským regionům a městům a zároveň poslouží jako komunikační kanál směrem k Evropské komisi. Za tímto účelem se ustanovila Lisabonská monitorovací platforma, která představuje 112 regionů. Jejím hlavním cílem je monitorovat pokrok v krajích a přispívat k vytváření synergií v propojování finančních nástrojů. Z monitorovací zprávy platformy vyplývá, že výzkum a inovace jsou důležitou součástí regionální politiky, i když nejsou hlavními nástroji implementace Lisabonské strategie.
Za českou stranu představil náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jakub Dürr priority českého předsednictví a zejména cíle Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který je důležitým zdrojem financí pro vytváření výzkumných infrastruktur. Michal Kostka z Jihomoravského inovačního centra pro změnu informoval o podpoře VaV v regionu a regionální inovační strategii. Poskytl tak obecnější návod, jak výzkum a inovace efektivně začlenit do regionální strategie. Závěrem workshopu vystoupila Táňa Perglová z kanceláře CZELO, jež shrnula významné projekty v jednotlivých českých regionech. Důraz kladla zejména na propojování strukturálních fondů a 7. rámcového programu na reálných příkladech.
OBĚ FOTA: Archiv CZELO
Na bannerové výstavce se každý kraj prezentoval pomocí výsledku výzkumu či inovace. Zatímco např. Moravskoslezský kraj vsadil na EURO 5 – jediný vzduchem chlazený motor na světě, který splňuje uvedenou emisní normu vstoupivší v platnost v říjnu příštího roku –, Královéhradecký kraj představil dva stenty firmy Ella, z nichž jeden je biodegradabilní. Výstava měla sice jednotný ráz, zároveň ale respektovala specifika regionů a jasně demonstrovala, že ČR je v oblasti výzkumu, vývoje a inovací partnerem na světové úrovni.
V rámci investors´café představily jednotlivé regiony svůj výzkumný potenciál, a to nejen pomocí propagačních materiálů, ale i konkrétních výsledků výzkumu. Jihočeský kraj prezentoval rastrové sklo využitelné ve střešních a fasádních konstrukcích budov, Plzeňský kraj představil Katedru kybernetiky Západočeské univerzity a její výsledky v oblasti hlasové komunikace umělé inteligence.
Ačkoli byl seminář součástí cyklu Czech Reg Days organizovaného českými kraji v Bruselu, jako jediný se zaměřoval na roli regionů ve vědeckovýzkumné politice. Česká republika se tak ukázala jako inovativní země, která zásadním způsobem přispívá k rozvoji VaV.
TÁŇA PERGLOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel
Technologické centrum AV ČR
V rámci českého předsednictví v Radě EU uspořádala tento workshop Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu (CZELO) ve spolupráci s Jihomoravským krajem a ostatními třinácti českými kraji. Dvouhodinový workshop doplnily bannerová výstavka a investors´café.
Workshop zahájil velvyslanec České republiky v Belgii Vladimír Müller, který přivítal na 170 účastníků a pohovořil o důležitosti zapojování ČR do mezinárodních projektů a efektivního využívání synergií nejrůznějších finančních nástrojů. Poslanec Evropského parlamentu Jan Březina ve svém příspěvku označil regiony za mediátory investic do výzkumu, vývoje a inovací. Regiony by podle něj měly stanovit jako jednu ze svých priorit podporu inovací a podnikání, a snažit se tak zvýšit znalostní základnu. Ačkoli má Evropská unie podle tzv. Ahovy zprávy výsledky v oblasti výzkumu a vývoje srovnatelné s USA, zaostává hlavně ve využití těchto výsledků pro inovace, a tudíž v uvedení výrobků na trh; i v tomto ohledu mohou regiony sehrávat důležitou roli. Europoslanec také kriticky podotkl, že politici (včetně regionálních) na úrovni Evropské unie Lisabonskou strategii a její cíle schvalují, když však přijde na její implementaci v regionech, jejich odhodlání pokulhává. Je proto důležité změnit přístup, a to zejména v období ekonomické krize, kdy je třeba dbát, aby se nesnižovaly investice do VaV a inovací.
Zleva: Jakub Dürr, Miloš Šifalda, Denisa Perrinová, Jan Březina, Jean-David Malo, Vladimír Müller
Zástupkyně Generálního ředitelství EK pro regionální politiku Denisa Perrinová se zaměřila na roli kohezní politiky a úlohu regionů. Zdůraznila flexibilitu operačních programů v dnešní ekonomické a hospodářské krizi, kdy je možné pružně měnit výzvy tak, aby lépe odpovídaly současné situaci a možnostem jejího řešení. Kohezní politika se tak stává klíčovou součástí Plánu hospodářské obnovy EU, který Evropská komise představila koncem minulého roku. Denisa Perrinová vyzdvihla také fakt, že Evropská komise navýšila své zálohové platby, aby zvýšila cash flow, a umožnila tak „chytré“ investice – tj. investice do výzkumu, vývoje a inovací či efektivních energií.
Ředitel oddělení Regiony znalostí/Výzkumný potenciál Generálního ředitelství EK pro výzkum Jean--David Malo představil oba programy, jejich poslání a nutnost propojování finančních zdrojů a vytváření synergií. Podle jeho názoru je ve vědě a výzkumu dostatek peněz, které se však distribuují neefektivně. Je nutné se zaměřit na vytváření synergií a možnosti jejich kombinování. Všechny regiony EU by se měly soustředit na přechod na znalostní regiony, a výzkum a vývoj tak zařadit mezi priority svého rozvoje. Za tímto účelem vydala EK Praktického průvodce možností podpory výzkumu a inovací, který by měl být letos přeložen i do českého jazyka a jenž popisuje možnosti podpory na konkrétních příkladech. Oddělení Jean-Davida Malo připravuje pro tento rok též další publikaci, jež obsahuje úspěšné příklady propojování finančních nástrojů na konkrétních projektech. K dispozici bude během léta.
Za Výbor regionů vystoupil Krzysztof Nowaczek, který je současně i členem Lisabonské monitorovací platformy. Výbor regionů se rozhodl obnovenou Lisabonskou strategii podpořit pomocí nástroje, jenž zprostředkuje výměnu informací evropským regionům a městům a zároveň poslouží jako komunikační kanál směrem k Evropské komisi. Za tímto účelem se ustanovila Lisabonská monitorovací platforma, která představuje 112 regionů. Jejím hlavním cílem je monitorovat pokrok v krajích a přispívat k vytváření synergií v propojování finančních nástrojů. Z monitorovací zprávy platformy vyplývá, že výzkum a inovace jsou důležitou součástí regionální politiky, i když nejsou hlavními nástroji implementace Lisabonské strategie.
Za českou stranu představil náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jakub Dürr priority českého předsednictví a zejména cíle Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který je důležitým zdrojem financí pro vytváření výzkumných infrastruktur. Michal Kostka z Jihomoravského inovačního centra pro změnu informoval o podpoře VaV v regionu a regionální inovační strategii. Poskytl tak obecnější návod, jak výzkum a inovace efektivně začlenit do regionální strategie. Závěrem workshopu vystoupila Táňa Perglová z kanceláře CZELO, jež shrnula významné projekty v jednotlivých českých regionech. Důraz kladla zejména na propojování strukturálních fondů a 7. rámcového programu na reálných příkladech.
OBĚ FOTA: Archiv CZELO
Na bannerové výstavce se každý kraj prezentoval pomocí výsledku výzkumu či inovace. Zatímco např. Moravskoslezský kraj vsadil na EURO 5 – jediný vzduchem chlazený motor na světě, který splňuje uvedenou emisní normu vstoupivší v platnost v říjnu příštího roku –, Královéhradecký kraj představil dva stenty firmy Ella, z nichž jeden je biodegradabilní. Výstava měla sice jednotný ráz, zároveň ale respektovala specifika regionů a jasně demonstrovala, že ČR je v oblasti výzkumu, vývoje a inovací partnerem na světové úrovni.
V rámci investors´café představily jednotlivé regiony svůj výzkumný potenciál, a to nejen pomocí propagačních materiálů, ale i konkrétních výsledků výzkumu. Jihočeský kraj prezentoval rastrové sklo využitelné ve střešních a fasádních konstrukcích budov, Plzeňský kraj představil Katedru kybernetiky Západočeské univerzity a její výsledky v oblasti hlasové komunikace umělé inteligence.
Ačkoli byl seminář součástí cyklu Czech Reg Days organizovaného českými kraji v Bruselu, jako jediný se zaměřoval na roli regionů ve vědeckovýzkumné politice. Česká republika se tak ukázala jako inovativní země, která zásadním způsobem přispívá k rozvoji VaV.
TÁŇA PERGLOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel
Technologické centrum AV ČR