English
Zdeněk Wirth byl bezpochyby vůdčí osobností českých dějin umění a zejména památkové péče, a to po stránce odborné i organizační, včetně řízení systému památkové péče na centrální úrovni v období první republiky a v období poválečném. Stál i u zrodu Československé akademie věd. Dne 17. září 2008 se při příležitosti 130. výročí jeho narození konalo vědecké zasedání věnované jeho památce, pořádané Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS.
Foto: Archiv ÚDU AV ČR
Po zahájení místopředsedy AV ČR prof. Jaroslava Pánka a úvodním slovu zástupců pořádajících institucí prof. Lubomíra Konečného a doc. Josefa Štulce představila osobu Zdeňka Wirtha (1878–1961) v celé šíři jeho zájmů Kristina Uhlíková (Ústav dějin umění AV ČR) – Zdeněk Wirth – český historik umění a organizátor památkové péče. Další příspěvky se pak věnovaly některým, někdy i málo známým aspektům jeho odborné a organizační činnosti. Jiří T. Kotalík (Akademie výtvarných umění v Praze) – Zdeněk Wirth a výzkum barokní gotiky, Ivan P. Muchka, Sylva Dobalová (Ústav dějin umění AV ČR) – Zdeněk Wirth a výzkum českých historických zahrad, Rostislav Švácha (Ústav dějin umění AV ČR) – Zdeněk Wirth a kubistická architektura, Vladislava Valchářová (Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT) – Zdeněk Wirth a industriální architektura, Alena Janatková (Kunstgeschichtliches Seminar, Humboldt-Universität Berlin) – Wirth, Matějček a obsazení katedry dějin umění na pražské německé univerzitě, Petr Štoncner (Národní památkový ústav, ústřední pracoviště) – Zdeněk Wirth a systém památkové péče za první republiky, Jiří Křížek (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Liberec) – Nové poznatky ke sporu mezi Václavem Wagnerem a Zdeňkem Wirthem o metodu analýzy a syntézy.)
V závěru setkání informovali o Wirthově mimořádně rozsáhlé pozůstalosti, jejíž základ zřejmě tvoří torzo zamýšleného, tzv. památkového archivu Kristina Uhlíková a Martin Krummholz (Ústav dějin umění AV ČR) v příspěvku Pozůstalost Zdeňka Wirtha v oddělení dokumentace ÚDU AV ČR.
Osobnost Zdeňka Wirtha byla bezpochyby i v mnohém kontroverzní a názory např. na jeho působení jako předsedy Národní kulturní komise se značně rozcházejí. V každém případě se ovšem jedná o člověka mimořádného významu. O tom svědčí i ohlas zasedání a bohatá diskuse téměř stočlenného pléna.
Jiří Roháček,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.
Foto: Archiv ÚDU AV ČR
Po zahájení místopředsedy AV ČR prof. Jaroslava Pánka a úvodním slovu zástupců pořádajících institucí prof. Lubomíra Konečného a doc. Josefa Štulce představila osobu Zdeňka Wirtha (1878–1961) v celé šíři jeho zájmů Kristina Uhlíková (Ústav dějin umění AV ČR) – Zdeněk Wirth – český historik umění a organizátor památkové péče. Další příspěvky se pak věnovaly některým, někdy i málo známým aspektům jeho odborné a organizační činnosti. Jiří T. Kotalík (Akademie výtvarných umění v Praze) – Zdeněk Wirth a výzkum barokní gotiky, Ivan P. Muchka, Sylva Dobalová (Ústav dějin umění AV ČR) – Zdeněk Wirth a výzkum českých historických zahrad, Rostislav Švácha (Ústav dějin umění AV ČR) – Zdeněk Wirth a kubistická architektura, Vladislava Valchářová (Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT) – Zdeněk Wirth a industriální architektura, Alena Janatková (Kunstgeschichtliches Seminar, Humboldt-Universität Berlin) – Wirth, Matějček a obsazení katedry dějin umění na pražské německé univerzitě, Petr Štoncner (Národní památkový ústav, ústřední pracoviště) – Zdeněk Wirth a systém památkové péče za první republiky, Jiří Křížek (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Liberec) – Nové poznatky ke sporu mezi Václavem Wagnerem a Zdeňkem Wirthem o metodu analýzy a syntézy.)
V závěru setkání informovali o Wirthově mimořádně rozsáhlé pozůstalosti, jejíž základ zřejmě tvoří torzo zamýšleného, tzv. památkového archivu Kristina Uhlíková a Martin Krummholz (Ústav dějin umění AV ČR) v příspěvku Pozůstalost Zdeňka Wirtha v oddělení dokumentace ÚDU AV ČR.
Osobnost Zdeňka Wirtha byla bezpochyby i v mnohém kontroverzní a názory např. na jeho působení jako předsedy Národní kulturní komise se značně rozcházejí. V každém případě se ovšem jedná o člověka mimořádného významu. O tom svědčí i ohlas zasedání a bohatá diskuse téměř stočlenného pléna.
Jiří Roháček,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.