Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2016  > červen  > Aktuálně

Transfer technologií ve veřejném zájmu

Motto Strategie AV21 „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ mj. předesílá podporu mezioborové a meziinstitucionální synergie více než 50 pracovišť Akademie věd. Právě proto, aby výzkum opravdu sloužil společnosti, otevřela Akademie věd nové Centrum transferu technologií, jehož prostory se hostům slavnostně představily 16. května 2016.

08_1.JPG
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Pracoviště Centra transferu technologií představili hostům předseda AV ČR Jiří Drahoš, člen AR AV ČR Tomáš Kruml a ředitel SSČ AV ČR Jiří Malý.


Je známo, že přenos poznatků a technologií z akademického prostředí do praxe není vůbec jednoduchý. Špičkový vědecký výzkum často řeší problémy; a odpovídá na otázky, jejichž praktické uplatnění je současné době vzdáleno. Proto je tolik potřebná další péče, která umožní vědecké výsledky převtělit v inovace. A podporu si žádá i navazování komplexnějších spoluprací s mimoakademickým světem. Duchovní otec projektu, prof. Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, dodává:„Založili jsme Centrum transferu znalostí a technologií AV ČR, které má tyto nesnadné cíle naplnit. V případě Akademie nejde o první pokus tohoto typu a navíc jsme v současnosti výrazně bohatší o cenné zkušenosti z pracovišť Akademie věd, kde podobná centra vznikla prostřednictvím účelové podpory z projektů strukturálních fondů nebo Technologické agentury ČR. Nyní se snažíme jejich práci koordinovat a podpořit na úrovni Akademie jako celku, což je užitečné mj. proto, abychom směrem k aplikačním partnerům dosáhli kritického objemu a lepší vyjednávací pozice.

Významnou inspiraci jsme čerpali v zahraničí a modelem nám nejbližším je centrum Max-Planck Innovations při Společnosti Maxe Plancka v Německu. Tato společnost je naší Akademii v mnohém blízká posláním i strukturou. Nesmírně pozoruhodná je historie tohoto centra i poznání, jak dlouhá a strastiplná cesta vedla k funkčnímu modelu, který se nyní může chlubit řadou úspěchů. Poskytuje poučení, že nelze očekávat skvělé výsledky ze dne na den, ovšem tak tomu je ve vědě vždy, takže se vlastně nejedná o nic nečekaného.

08_1.JPG

A co od centra očekáváme, jaké má priority, cíle, či moderněji řečeno strategii nebo poslání? Přestože u obdobných center, včetně zmíněného Max-Planck Innovations, jde jen o co nejlepší zpeněžení výsledků výzkumu, aby se přineslo do vědy více peněz, my cítíme, že to v dnešní době nestačí. Transfer znalostí a technologií do praxe by měl být chápán jako služba společnosti v nejširším smyslu. Je-li věda financována z veřejných prostředků, potažmo daní nás všech, prostřednictvím jejího transferu tyto náklady vědecká komunita společnosti vrací v podobě zvýšení míry blahobytu, kvality života a životního prostředí. Zvýšení konkurenceschopnosti národní ekonomiky s finančním efektem pro vědce je pak jen podmnožinou těchto cílů. Transfer znalostí a technologií je i jinou než jen finanční službou vědě. Kdo z vědců by si nepřál vidět výsledky svého výzkumu využité ku prospěchu společnosti. Neváhám tady říci, že transfer znalostí a technologií k vědě nedělitelně patří, je její součástí. V širokém smyslu je také naší odpovědí na imperativy, které před nás staví nově se rodící evropský koncept Odpovědného výzkumu a inovací (Responsible Research and Inovation). Toto pojetí se snaží znovu definovat cíle a poslání vědy v kontextu vývoje dnešní společnosti, přičemž zohledňuje kritéria, jakými jsou, vyhodnocování technologických rizik, společenská relevance výzkumu, udržitelnost rozvoje a mnohá další.

Překvapivou zahraniční zkušeností je, že transfer znalostí a technologií v podobě obchodu s patenty funguje pouze ve velmi úzkém oboru biologických a biochemických věd a zákazníkem je toliko farmaceutický průmysl. Zjištění, možná nikoli překvapivé pro odborníky z oboru, není pro nás v České republice příliš povzbudivé. Znamená totiž buď se snažit proniknout na vysoce kompetitivní mezinárodní trh s patenty a rezignovat na transfer znalostí a technologií směrem k domácím podnikům, nebo se pokusit dokázat to, co se našim západním kolegům nedaří. Páteř českého a moravského průmyslu tvoří bezpochyby strojírenství a elektrotechnika, takže by se pozornost měla zaměřit na tento sektor. Jde o nesnadný a ambiciózní cíl, kterého bychom se ale neměli a priori vzdát.“

Centrum transferu technologií Akademie věd, které vzniklo jako jedno z pracovišť Střediska společných činností AV ČR, najdete na strategicky výhodném místě Wiehlova domu na Václavském náměstí, kde už pracuje na svých prvních projektech. Navštívit jej můžete také prostřednictvím fotoreportáže ze zahajovací slavnosti na http://abicko.avcr.cz.

MARINA HUŽVÁROVÁ