Mraky dat

Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu

Evropa je celosvětově největším producentem vědeckých poznatků. Přitom však data, která generuje výzkum a průmysl v zemích Evropské unie, často zpracovávají a dále využívají vědci a podnikatelé jinde ve světě. Evropští výzkumní pracovníci a inovátoři proto mají tendenci odcházet do míst, kde je kvalitní datová a výpočetní kapacita pohotověji k dispozici. Evropská komise (EK) tudíž nyní vypracovává rozsáhlou iniciativu v oblasti datových infrastruktur, širokopásmových sítí a vysoce výkonné výpočetní techniky, pomocí nichž budou data postupně k dispozici nejen akademické obci, ale také uživatelům z orgánů veřejné správy a podniků.

Cílem Evropské cloudové iniciativy (ECI) je postupná digitalizace evropského trhu (Digital Single Market) a směrování evropské výzkumné politiky ke konceptům otevřené vědy (Open Science) a Unii inovací (Innovation Union). Společným jmenovatelem jednotlivých prvků iniciativy je konkurenceschopná evropská ekonomika zakládající se na datech a znalostech. EU jednoznačně nevyužívá potenciálu své datové produkce. Data z výzkumu financovaného z veřejných prostředků dosud nejsou vždy otevřená, a to ne vždy z ospravedlnitelných (například obchodních) důvodů. Evropská komise chce propagovat hodnotu sdílení těchto dat a potenciál pro urychlení vědeckého řešení často naléhavých společenských výzev, ať již jde o antimikrobiální rezistenci nebo řešení otázek migrace. Data v současnosti samozřejmě shromažďuje kdekdo, ale každý „na svém písečku“. Jakkoli vznikají dílčí dobrovolné iniciativy, většina datových úložišť je omezena buďto na národní, nebo oborové úrovni. Podle EK je žádoucí, aby například demografové měli přístup k posledním poznatkům klimatologů či ekonomů a sociologů, aby jejich vlastní výzkum měl žádoucí přesah a váhu.

Tato zřejmá skutečnost však v Evropě, na rozdíl od USA, Číny, Japonska nebo Indie, dosud neměla politické krytí. Evropa zaostává za pelotonem světových konkurentů, kteří masivně investují do datových struktur a vysokokapacitních počítačů na jejich zpracování. Potřeba koordinované evropské strategie se jeví jako nevyhnutelná, neboť žádný jednotlivý členský stát EU nedisponuje prostředky pro rozvoj takové infrastruktury.

ECI spočívá na vytvoření Evropského cloudu pro otevřenou vědu (European Open Science Cloud, EOSC), vybudování integrované evropské datové infrastruktury (European Data Infrastructure, EDI) s důrazem na vývoj kvantových technologií a rozšíření přístupu k integrovaným databázím veřejného sektoru a průmyslu.

EOSC má nabídnout 1,7 milionu evropských výzkumných pracovníků a 70 milionům odborníků v oblasti VaVaI virtuální prostředí se službami pro ukládání, správu, analýzu a opětovné využití dat napříč hranicemi států a vědních disciplín. V tomto smyslu bude rozšířen stávající pilotní projekt programu Horizont 2020 na zavedení standardu zlatého otevřeného přístupu k datům (gold open access) z projektů podpořených rámcovými programy – samozřejmě s pravidly pro uplatňování výjimek. EK paralelně připravuje také revizi evropské legislativy v oblasti práv duševního vlastnictví.

EDI poslouží jako „fyzický“ základ pro evropský cloud. Pro plné využití kumulovaných velkoobjemových dat a jejich tzv. vytěžování (data mining) je zapotřebí značně navýšit kapacitu superpočítačů, investovat do vysokorychlostního připojení a špičkových a dokonale zabezpečených softwarových služeb. EDI se má opírat jednak o stávající služby a aliance v oblasti HPC (high-performance computing), jakými jsou OpenAIRE, EUDAT, PRACE, GÉANT, HelixNebula atd. (podle všeho se budou podílet také na řízení EDI), ale také o potenciál kvantových technologií – těm EK hodlá zasvětit třetí vlajkovou iniciativu evropského výzkumu. Takzvaný Quantum Flagship se zařadí vedle výzkumu grafenu a lidského mozku (Graphene Flagship, Human Brain Project) a jako program bude spuštěn v roce 2018.

Uživatelskou základnu evropského cloudu a datové infrastruktury postupně využijí (tj. budou i plnit vlastními daty) vysokoškolské instituce, veřejné správní orgány (například pro urychlení digitální transformace veřejné správy, tzv. eGovernment) a podniky.

Náklady ECI se odhadují na 6,7 miliardy eur v příštích pěti letech; dvě miliardy mají být vyčleněny ze současného rozpočtu rámcového programu Horizont 2020, zbývající 4,7 miliardy tvoří pro dané období společné investice soukromého a veřejného sektoru.

Jako s každou iniciativou se však EK musí potýkat a vypořádat s již klasickými překážkami. Především musí harmonizovat „rozmanité“ národní právní předpisy a průmyslové normy, aby vznikly společné digitální standardy pro maximální zúročení jak cloudových technologií, tak například nastupující mobilní sítě 5G a rozvíjejícího se internetu věcí (IoT). Společné normy dlouhodobě prosazují organizace CEN/CNELEC/ETSI, ale stávající normy jsou dosud přijímány na dobrovolné bázi konsorcií zejména průmyslových partnerů.

Spíše než na tyto konkrétní překážky ale poukazují kritici na samo provedení iniciativy ECI. Již v současnosti vzniká v evropských institucích, soukromém sektoru i akademickém prostředí množství výborů, poradních orgánů, pracovních skupin a podpůrných sekretariátů – a pro sledování jejich aktivit by se zřejmě také hodil nějaký supervýkonný hardware.

SOŇA JAROŠOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace v Bruselu, Technologické centrum AV ČR