ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Slovanská lexikografie počátkem 21. století

Stejnojmennou mezinárodní konferenci, jejímž záměrem bylo v širokém slavistickém kontextu prezentovat současné teoretické a praktické poznatky slovanské lexikografie, uspořádalo Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie Slovanského ústavu AV ČR. Sympozium se konalo ve dnech 20.–22. dubna 2016 v prostorách budovy Akademie věd na Národní třídě.

10_1.jpg
Fota: Archiv SLÚ AV ČR
Z večerní plavby po Vltavě pro účastníky konference


S referáty vystoupilo více než 80 účastníků ze 14 zemí. Příspěvky byly tematicky rozděleny do tří sekcí: Slovanská synchronní lexikografie, Slovanská diachronní lexikografie a Popis slovní zásoby slovanských jazyků – teorie a praxe.

Konferenci zahájily plenární referáty. Ředitel Ústavu polského jazyka Polské akademie věd v Krakově Piotr Żmigrodzki informoval o vznikajícím Velkém slovníku jazyka polského, zejména o teoretických a metodologických východiscích slovníku, elektronických zdrojích a rozvržení lexikografických prací v nejbližším období. Andreja Žele z Filozofické fakulty Univerzity v Lublani seznámila s možnostmi prezentování volných morfémů ve výkladových slovnících. Upozornila, že nejčastější je vyjadřování pomocí předložkových volných morfémů, které jsou typické pro slovesa a částečně i přídavná jména. V potaz při jejich zařazování do slovníků je zapotřebí brát i míru jejich ustálenosti a lexikalizovanosti. Ředitelka Ústavu bulharského jazyka prof. L. Andrejčina Bulharské akademie věd v Sofii Svetla Koeva představila lexikální databázi WordNet a způsob hnízdování a propojování slov a jejich významů v této sémantické struktuře.

10_2.jpg
Zahájení konference

V sekci slovanské synchronní lexikografie se přednášející věnovali používání nových technologií při lexikografické práci, což bylo v příspěvcích dokumentováno mj. na tvorbě moderních slovníků synonym, slovníku „živého ruského jazyka“ nebo na přehledu bulharských on-line slovníků. Jednojazyčnou lexikografii dále zastupovalo například téma metajazyka lexikografických definic či propriální frazeologie ve výkladových slovnících. V referátu věnovaném problematice exemplifikace v Akademickém slovníku současné češtiny upozornila jeho autorka na potřebu pečlivého výběru příkladů ilus­trujících slovníková hesla, aby tyto příklady odrážely nejen četnost výskytu v jazyce, ale zároveň zachovávaly principy vyváženosti a rovnosti (pohlaví, rasy apod.). Problematika dvojjazyčné lexikografie se odrazila například v referátu o „falešných přátelích“ překladatelů, respektive tzv. lexikálních paralelách či v příspěvku o bez-ekvivalentní slovní zásobě ve dvojjazyčných slovnících (zde prezentováno na bulharském a slovenském materiálu). Pozornost patřila také jazyku právnických textů zachycených v česko-bulharském slovníku právní terminologie nebo tomu, jak se současná lexikografie vypořádává s kolokviálními či kodifikovanými variantami ruské výslovnosti. Samostatná část sekce se věnovala také valenčním slovníkům, konkrétně mj. valenčnímu slovníku českých substantiv nebo rodině elektronických valenčních slovníků VALLEX.

10_3.jpg
Konference se zúčastnili posluchači ze 14 zemí.

V sekci slovanské diachronní lexikografie jsme vyslechli příspěvky o perspektivách slovanské etymologické lexikografie, elektronickém slovníku staré češtiny, problematice identifikace slovanského nebo balkánského původu hesel v bulharském etymologickém slovníku či o slovníku ruského jazyka 18. století a projektu Lexikální fond ruského jazyka 18. století. V referátu o cestách ke slovníku raněnovověké češtiny bylo upozorněno na úskalí v podobě nutnosti zpracování obsáhlého fondu textů z příslušného období pro získání relevantního souboru hesel. Tématem dalších příspěvků byla také terminologie v nomenklátorech Daniela Adama z Veleslavína, etymologizace jako kritérium lexikálního výběru v církevněslovanských překladech bible z latiny a řečtiny v 15. a 16. století, typy doplňujících informací v paleoslovanské a ruské historické lexikografii nebo slovník slovinského spisovného jazyka 16. století.

Rovněž v sekci popisu slovní zásoby slovanských jazyků v teorii a praxi bylo tematické rozpětí příspěvků velmi rozsáhlé. Posluchači získali informace o monokolokabilitě ve výkladovém slovníku, slovesech, u nichž je ve slovenštině lexikální jednotka sa krátkým tvarem zájmena seba, nebo o lexikografickém zpracování sloves pohybu a sloves manipulace. Další příspěvky se soustředily například na morfologickou problematiku v Internetové jazykové příručce nebo morfematické a slovotvorné slovníky slovenštiny. Na příkladu lingvokulturologického slovníku se představil český jazyk v sepětí s národní kulturou, což může mít pozitivní přínos například při výuce českého jazyka pro cizince. Dvojjazyčnou lexikografii zastupoval mj. příspěvek o polsko-chorvatském pragmatickém slovníku lexémů a frazémů, českých a polských slovesech vyjadřujících nespokojenost ve dvojjazyčných slovnících a paralelním korpusu nebo referát o lexikografickém popisu nových bulharských a českých frazeologizovaných slovních spojení.

Samostatnou část tvořila posterová sekce. Na jednotlivých panelech si účastníci přečetli informace mj. o slovesech běžet a běhat v lexikografické perspektivě, internacionalizaci slovní zásoby v oblasti sportu v bulharském a českém jazyce či prezentaci metaforických významů ve slovnících různých typů. Ve vyhrazeném čase si zájemci vyslechli doprovodný komentář autorů k vystaveným příspěvkům, případně si přímo v praxi vyzkoušeli některé lexikografické aplikace, což byl také případ slovinského Lexikografického portálu Fran, který zastřešuje slovinské (výkladové, terminologické, nářeční, etymologické apod.) slovníky i gramatiky a umožňuje v těchto příručkách uživatelsky přívětivé vyhledávání.

10_4.jpg

Během konference rovněž zasedala Lexikologicko-lexikografická komise při Mezinárodním komitétu slavistů, přičemž přednášky byly volně přístupné účast­níkům konference. Jejich autoři přednesli referáty obecnějšího charakteru o vědecké činnosti Komise v letech 2015–2016 a roli lexikografie v současném světě, ale také specificky zaměřené příspěvky o slovenské dvojjazyčné lexikografii v metodologickém kontextu, germanismech v historii ruského jazyka nebo lexice západoevropského původu v jazyce Moskevské Rusi.

Vysoký počet účastníků, tematické rozpětí referátů a živé diskuse k přís-pěvkům dokládají dynamický rozvoj lexikografie na počátku 21. století a potřebu srovnávat různé lexikografické přístupy a metody v mezinárodním měřítku či se vzájemně informovat o nových i vznikajících lexikografických příručkách, projektech a výzkumech.

DAVID BLAŽEK,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.